Před 56 lety, 16. ledna 1969, se u Národního muzea na Václavském náměstí v Praze polil hořlavinou a zapálil vysokoškolský student Jan Palach. Radikálním způsobem dal najevo nesouhlas s okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy. Dne 19. ledna v nemocnici popáleninám podlehl, o šest dní později měl v Praze pohřeb za účasti statisíců lidí. Připomeňte si Palachův život na archivních snímcích.
Koalice v čele s USA spustila před třiceti lety, 17. ledna 1991, operaci Pouštní bouře, jejímž cílem bylo osvobození Irákem okupovaného Kuvajtu. Zúčastnil se jí i československý protichemický prapor. Ve vítězné válce si vydobyl respekt západních spojenců a pootevřel tak dveře ke vstupu do NATO. Doma ale vojáky čekalo nepříjemné přivítání.
Před 60 lety se v Československu odehrála jedna z nejzásadnějších dezinformačních akcí v historii. Na dno Černého jezera na Šumavě potopila Státní bezpečnost v noci na 21. června bedny, které byly poté "náhodou" objeveny. Později úřady oznámily, že v nich byly nacistické dokumenty s "důkazy", že Západní Německo a Rakousko jsou plné bývalých nacistů. Aktuálně.cz přináší fotky ze zinscenované akce.
Vyhrocený spor mezi Hradem a Bezpečnostní informační službou, respektive mezi prezidentem Milošem Zemanem a ředitelem BIS Michalem Koudelkou, nemá podle bývalých šéfů českých tajných služeb obdoby. Prezident vytýká Koudelkovi nekompetentnost. Jak ale říká Karel Randák či Andor Šándor, mimo obraz je v tomto případě právě hlava státu.
Otec Spejbla a Hurvínka loutkař Josef Skupa či komunistický aparátčík Kapek jako vyzvědači Západu nejsou jediným šokem, s nímž ve své nejnovější špionážní epopeji "Čs. vyzvědači 1914-1989" přichází spisovatel a novinář Karel Pacner. Jde o monumentální dílo plné tragických osudů hrdinů, ale i bezcharakterních udavačů. "Z těch se mi někdy zvedal žaludek," přiznává Pacner v rozhovoru s Aktuálně.cz.
Generál František Moravec, přednosta zpravodajské ústředny v Londýně a jeden z nejvýznamnějších čs. vyzvědačů zemřel v roce 1966 ve Washingtonu. Urna s jeho ostatky dorazila 26. dubna 2022 na základnu taktického letectva v Čáslavi, kde se uskutečnil smuteční akt repatriace. Ačkoli se špioni z logických důvodů nefotí, přináší Aktuálně.cz u této příležitosti snímky alespoň některých z nich.
Přes 17 tisíc československých vojáků čekalo před 41 lety (6. prosince 1980) u severních hranic s Polskem na rozkaz, aby do této spojenecké země vtrhli a potlačili vzrůstající všelidový odpor Poláků proti komunistické vládě. Paměť národa přináší ve spolupráci s Aktuálně.cz o této "Operaci Krkonoše" autentická svědectví vojáků, ale i překvapivou analýzu historika Prokopa Tomka.
Operace Krkonoše, při níž Československá lidová armáda vyčkávala 6. prosince 1980 na hranicích s Polskem, aby ho i s východoněmeckou a Sovětskou armádou obsadila, se nakonec na pokyn Moskvy neuskutečnila. Z československé strany se akce zúčastnilo například 17 309 vojáků a 541 tanků. Zůstávají jen vzpomínky dnes již šedesátiletých mužů na nesmyslnou akci k potlačení polského hnutí Solidarita.
Když doma u kubánského rapera Denise Solíse Gonzáleze prováděla policie razii, hudebník hlídku natočil a video zveřejnil na internetu. "Srabe schovaný za uniformou!" zlobil se Solís. Za to, že se "posmíval" policii, byl teď v listopadu odsouzen na osm měsíců do vězení. Rozhodnutí kritizuje kubánská umělecká scéna. Skupina opozičních aktivistů drží už desátým dnem hladovku.
Šestice kubánských disidentů drží desátým dnem hladovku za propuštění rapera Denise Solíse. "Jsou za námi dny násilí, týrání a pronásledování. Pokračuji v boji za svobodu a za všechny své souputníky vězněné a týrané upadajícím kubánským režimem. Pokud mě nakonec navštíví zubatá, tak ať přijde po cestě lásky," vzkazuje na videu jeden z nich, Luis Manuel Otero.
Čeští Židé neměli před 80 lety moc na vybranou: buď zůstanou v nacisty okupovaném protektorátu Čechy a Morava, odkud je nacisté časem pošlou do plynových komor, anebo využijí možná poslední šance. Zaplatí cestu pryč a v budoucnu se zapojí do protinacistického odboje. Těsně před dosažením tohoto cíle zahynulo 25. listopadu 1940, přesně před 80 lety, v přístavu Haifa 267 českých Židů.
Před 80 lety otřásla lodí Patria SS v Haifě detonace. Na palubě byly stovky československých Židů, kteří se chtěli na Středním východě přidat do protinacistického odboje. Mnoho lidí skočilo z paluby z výšky dvanácti metrů do moře a plavali ke břehu. Jiní uvízli v kajutách a marně se snažili prodrat ven malými kulatými okénky. Zahynulo 267 Čechoslováků.
Od roku 1990 padlo na zahraničních misích již 31 českých a československých vojáků. Naposledy 12. listopadu 2020 rotmistryně Michaela Tichá, která zahynula po pádu vrtulníku při plnění úkolů 17. letecké jednotky CASA 8. úkolového uskupení Armády ČR MFO na Sinajském poloostrově. V pátek se lidé s Michaelou Tichou rozloučili v areálu strašnického krematoria v Praze.
Aktéři sametové revoluce se shodují, že uspěla jen díky podpoře celé republiky. Připojit se ke stávkujícím pražským studentům a divadelníkům vyžadovalo ovšem v regionech velkou odvahu, jak dosvědčují příběhy z Hradce Králové, Domažlic a Kopřivnice, o něž se tehdejší revolucionáři podělili s Pamětí národa.
Pád komunistického režimu před 31 lety, který odstartoval masakr studentů na Národní třídě, nebyl ani trochu jednoduchý, jak se dnes leckomu jeví. Svědčí o tom unikátní edice protokolů komise pro dohled nad vyšetřováním událostí 17. listopadu z dílny Archivu Poslanecké sněmovny a Ústavu pro studium totalitních režimů. Dokumenty byly až donedávna tajné, i proto přinášejí překvapivá sdělení.
Letošní připomínky brutální akce Sboru národní bezpečnosti proti studentům 17. listopadu 1989 proběhnou kvůli pandemii v porovnání s minulými lety nesrovnatelně skromněji. Připomeňme si proto impuls, který vedl k pádu komunistické totality několika dobovými snímky, ale i těmi z oslav svobody a demokracie.
Dubnový miliardový nákup útočných pušek CZ BREN 2 pro českou armádu si ministerstvo obrany i vojenské velení pochvalují. V odborných kruzích je ale obchod kritizován. Zejména kvůli vysoké ceně. A také proto, že ministerstvo zadalo České zbrojovce Uherský Brod kontrakt bez výběrového řízení. "Zákon byl zřejmě poněkud ohnut," říká k tomu šéfka sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová z ODS.
V Den válečných veteránů 11. listopadu si na znamení úcty k těmto lidem připínáme květy vlčího máku. Za 2. světové války se nacistům postavilo asi 150 tisíc Čechoslováků. Sto tisíc v domácím odboji, dvanáct tisíc na západní frontě, dvaatřicet tisíc na východní, asi tisícovka na Blízkém východě. Koncem září 2020 žilo posledních 276 těchto hrdinů, převážně těch, kteří bojovali na východní frontě.
V letech druhé světové války bojovali za naši svobodu a nasazovali za nás životy, dnes bychom je proto měli - zvláště v době koronavirové pandemie - podpořit my. Českých válečných veteránů žije už jen 276 a s každým dnem jich ubývá. K celosvětovému Dni veteránů 11. listopadu pořádá i letos Paměť národa sbírku na pomoc válečným veteránům a invalidům. Zakoupením vlčího máku můžete přispět i vy.
Češi nezasáhli mockrát do světových dějin. Učinili tak českoslovenští legionáři nebo parašutisté, kteří zlikvidovali třetího muže nacistické říše Heydricha. Před 80 lety to pak byla účast v bitvě o Británii. "Poláci a Češi doplnili tehdy vybité britské perutě. Šlo o zlomový okamžik bojů," vysvětluje historik Jiří Rajlich. Bitva pro Brity nakonec skončila vítězně.
