Čtvrteční tornádo na jihu Moravy nepřekvapilo jen veřejnost, ale i klimatologa Radima Tolasze z Českého hydrometeorologického ústavu, jak uznává v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Domnívá se, že svou silou může jít o vůbec nejsilnější tornádo, které bylo kdy v Česku zpozorováno a které je zcela mimořádné i v evropském měřítku.
Osada Ležáky na Chrudimsku byla 24. června 1942, čtrnáct dní po vyhlazení Lidic, nacisty vypálena a její obyvatelé zavražděni. Němci se mstili za to, že se místní lidé účastnili odboje, ukrývali vysílačku Libuše a pomáhali výsadkářům skupiny Silver A, která spolupracovala na atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Nacisté zastřelili 33 dospělých, 11 dětí zplynovali.
Čtyři vojáky 601. skupiny speciálních sil obvinila vojenská policie z podílu na smrti afghánského bojovníka Vahidulláha Chána, který v roce 2018 zastřelil českého psovoda Tomáše Procházku. "Jakmile začnou americkým, britským či českým vojákům umírat v boji jejich kamarádi, tak se vždy velmi zvyšuje riziko, že poruší normy válečného práva," říká v rozhovoru s Aktuálně.cz psycholog Daniel Štrobl.
Poslancům, kteří se roky poctivě snažili zvyšovat výdaje na obranu, abychom dostáli tomu, co jsme spojencům slíbili, rozhodně nelze upřít dobré úmysly. Celá věc ale nakonec míří přesně do míst, kam takové záměry obvykle dláždívají cestu.
"V Gaze není mír, ale jen příměří do další války," říká v rozhovoru s Aktuálně.cz bezpečnostní expert Milan Mikulecký, který v oblasti Zálivu dlouhodobě působí. Hamás nemá podle něj žádné ohledy: "Dokonce ani evropští odbojáři si ve druhé světové válce netroufli zneužívat civilisty jako živé štíty, což Hamás běžně dělá. Ve druhé světové válce tohle dělali jen některé jednotky SS nebo Japonci."
Jan Kubiš si nedlouho před vysazením do nacisty okupované vlasti zapsal do deníku: "Dnes nejsem si jistý dnem, neb jest na mně požadován zvláštní úkol, úkol velice nebezpečný, ale nebojím se ho, jdu s chutí do práce a nezastaví mne ani to nejhorší." Mnohé to o něm vypovídá. Jaký ale opravdu byl? Na Dni Jana Kubiše (v den výročí atentátu na Heydricha) promluví o jeho charakteru přední historici.
"Bez Sokola by nebylo legií, bez legií by nebylo Československa!" prohlásil prezident T. G. Masaryk při svém návratu do vlasti v listopadu 1918. A nemohl to shrnout výstižněji. Na obranu zájmů válkou vyčerpaných a mnohdy i zmrzačených legionářů vznikla před sto lety 22. května 1921 na ustavujícím sjezdu Čs. obec legionářská. Její tradice a hodnoty se novodobí legionáři snaží udržoval i dnes.
Bez československých legionářů v Rusku, Itálii či Francii a jejich bojových úspěchů by Československo nikdy nevzniklo. I přesto o nich víme stále málo. Zejména o tisících, jejichž ostatky spočívají i v Kazachstánu či Rumunsku. "Zapomínalo se na ně už při jejich návratu domů v roce 1920," říká v rozhovoru Milan Mojžíš, tajemník legionářské obce, která vznikla právě před 100 lety 22. května 1921.
Výročí 100 let od vzniku KSČ připodobňují historici k "rudému století". Nazývá se tak i výstava na pražské Kampě, která začíná v pátek 14. května. Je vůbec důvod si toto výročí i tragické události spojené s KSČ připomínat? Historici, kteří se na unikátní expozici podílejí, o tom nepochybují. "KSČ ovlivnila a stále ovlivňuje tuto zemi jako málokterá jiná partaj," říká historik Jan Kalous.
Spolu se svými komunistickými soudruhy nastolil v Československu tuhý totalitní režim, který vedl k připojení státu k sovětskému mocenskému bloku. Stál za útlakem značné části společnosti i za mocí, jež byla postupně příčinou ekonomického úpadku země a obrovské emigrační vlny obyvatelstva. Připomeňte si Klementa Gottwalda a "Rudé století" ve fotogalerii.
Armádou dlouho očekávané testy obrněných vozidel CV90, Lynx a ASCOD začaly. Jde o start dvaapadesátimiliardového nákupu. Ještě před tím se ale na zasedání poslaneckého výboru pro obranu k tomuto strategickému projektu strhla předminulý týden rozmíška mezi vojáky a poslanci. "Lidé z armády nás nepovažují za partnery," stěžuje si poslanec Pavel Růžička (ANO) a kritizuje i potíže chystané soutěže.
Sedm let stará tragédie nepochybně odstartuje sérii dalších explozí. Postupně totiž odhalí skutečný vliv ruských tajných služeb v Česku. Snad si naši emocemi zmítaní a leckdy i naivní politici uvědomí, koho proti sobě v ruské vládní garnituře a jejích zvláštních službách mají: špičkové profesionální hráče, kteří své kroky pečlivě promýšlejí i na roky dopředu.
Jako rozsáhlou technicko-zpravodajskou operaci označují pyrotechnici i bývalí ředitelé rozvědek výbuch skladu ve Vrběticích. "Pokud v tom mají prsty ruští agenti GRU Čepiga s Miškinem, tak museli mít svého člověka uvnitř, který je navedl na správné místo ke správným dveřím. A dalšího pak v Praze - ten jim prozradil, kam jsou zbraně expedovány," říká Karel Randák, někdejší šéf zahraniční rozvědky.
Rusko svými vojenskými manévry u hranic s Ukrajinou znepokojuje Kyjev i NATO. Bezpečnostní expert Lukáš Dyčka v rozhovoru odhaduje, co Moskva touto demonstrací síly sleduje. "Rusové poženou konflikt na východě Ukrajiny až do samé krajnosti a pak budou pečlivě sledovat reakce prezidenta USA Joea Bidena, NATO, ale i Kyjeva," říká odborník z estonské Baltic Defence Gollege.
"To, že ministr vnitra Hamáček má v pátek sbalené kufry k cestě do Moskvy a už druhý den nato mluví o teroristickém útoku ruské GRU, přičemž exministr zahraničí Petříček říká, že Hamáček o ruském podílu na vrbětických výbuších věděl, svědčí možná o tom, že slabí hráči pokeru hrají s velkými kartami," říká v rozhovoru s Aktuálně.cz exšéf vojenské rozvědky Andor Šándor.
Za prvním letem člověka do vesmíru stála obdivuhodná neohroženost sovětského kosmonauta Jurije Gagarina. "Pyramidu, na jejímž vrcholu stál, tvořily stovky vědců a konstruktérů. Avšak právě Gagarin učinil před 60 lety onen velmi odvážný první krok do jiné dimenze - vesmíru. Stejně jako Kryštof Kolumbus při objevení Ameriky," říká ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář.
Publicista, novinář a spisovatel Karel Pacner byl mimořádně plodným autorem, napsal desítky ceněných knih, přičemž většina spadala do populárně-vědecké literatury a sci-fi. Byl posedlý věděním, hodně četl, zajímal se, byl i v pokročilém věku aktivní na sociálních sítích. Karel Pacner v noci z úterý na středu zemřel. Bylo mu pětaosmdesát let. Jeho skon potvrdil zdroj blízký rodině.
Unikátní pojízdné muzeum legiovlaku je kvůli pandemii koronaviru zaparkované v železničním depu. Československá obec legionářská (ČSOL) seznamuje proto veřejnost i v lockdownové pauze alespoň virtuálně s dosud málo známými příběhy čs. legionářů. A přispívají k tomu i desítky jejich potomků, kteří databázi ČSOL obohatili v uplynulých dnech o 600 veřejnosti dosud anonymních snímků svých předků.
Do Československa, na jehož vzniku mají legionáři lví podíl, se jejich poslední konvoje vracely před 100 lety. Badatelé však ani dnes nevycházejí z údivu nad jejich schopnostmi. "Bojovali, živili a šatili 70 000 vojáků i v těch nejdrsnějších podmínkách Sibiře," říká historička Daniela Brádlerová. Založením spořitelny, banky či rozsáhlé logistiky předběhly čs. legie v Rusku dobu o celá desetiletí.
Pokud existují v historii lidstva významné okamžiky, pak je to i Gagarinův let na oběžnou dráhu kolem Země. Po historickém letu do vesmíru v dubnu 1961 čekal sovětského kosmonauta bouřlivý kolotoč plný slávy, cest a poct. Od narození Jurije Gagarina uplynulo přesně 90 let.
