Na Velký pátek 4. dubna 1969 se v domovním průjezdu jihlavského náměstí Míru polil ředidlem a zapálil vedoucí pracovník podniku Motorpal a stranický funkcionář Evžen Plocek (40). Na následky popálenin zemřel o pět dnů později. Následoval tak živé pochodně Jana Palacha (16. ledna 1969) a Jana Zajíce (25. února 1969). Od Plockovy hraniční oběti uplynulo 52 let.
Značná část jihlavských obyvatel vnímala před 52 lety sebeupálení Evžena Plocka 4. dubna 1969 s velkým pohnutím. Pohřbu o týden později se zúčastnilo pět tisíc lidí. Svého krajana vnímali podle historika Petra Blažka jednoznačně jako následovníka Jana Palacha a Jana Zajíce, kteří se upálili na protest proti okupaci vojsk Varšavské smlouvy i rezignaci společnosti na tuto intervenci.
Válečný hrdina a letec RAF Jiří Pavel Kafka si prošel při lovu nacistických ponorek krušnými okamžiky. O válce ale nerad mluví. Prý to bral jen jako práci, při které si vyřizoval účty s nacisty. Raději s humorem komentuje důležitost boje s covidem: "Tak ty voní líp než ty naše," srovnává respirátory s kyslíkovými maskami letců radiotelegrafista bombardéru 311. čs. perutě RAF.
Někdy to vypadá, jako by nákupčí armádní výzbroje byli vášnivými hráči bojových počítačových her. O skutečných potřebách vojáků ale nevědí nic.
"O homosexualitě neexistovala za komunistů jediná oficiální informace. Tihle 'úchylové' jako by neexistovali, protože v komunismu bylo přece všechno dokonalé," popisuje postavení leseb a gayů v době před rokem 1989 Jana Kociánová. Život jim ztrpčovala i Státní bezpečnost. Pronásledovala je, ale zároveň vydíráním nutila ke spolupráci. I o tom je výstava Paměti národa na Alšově nábřeží u Rudolfina.
Agenti donašeči komunistické Státní bezpečnosti jako její oběti? S provokativním pohledem na vynucené udavačství přichází Ústav pro studium totalitních režimů v ojedinělé studii Člověk v soukolí StB. Jak ale dodává historik Martin Tichý: "Určitě neplatí, že každý spolupracovník StB byl její obětí. Mezi agenty byly i lidské bestie."
I když nám to oba rivalové sugerují, svět není černobílý. Kalousek nezabil lidi "cez padáky" a Babiš nemá na rukou krev zesnulých na covid.
Po převzetí moci 25. února 1948 si komunisté začali vyřizovat účty s politickými rivaly a odpůrci. Symbolem poúnorového teroru se stal takzvaný Domeček na pražských Hradčanech, kde byli mučeni a vyslýcháni českoslovenští vojáci - letci RAF, parašutisté, ale i ti z východní fronty, kterých se komunisté chtěli z nejrůznějších důvodů zbavit.
Před 57 lety se - po vzoru Jana Palacha - upálil český student Jan Zajíc, pochodeň č. 2. Plán mu však zřejmě nevyšel a jeho tělo bylo po vzplanutí nalezeno v domě č. 39 na Václavském náměstí. V roce 2021 jsme se s historikem Petrem Blažkem podívali na místo, kde se Jan Zajíc k činu připravoval a kde i nalezl svou smrt. Osudová místa si můžete prohlédnout prostřednictvím panoramatických snímků.
Jedinečný přírodní skvost. Tak o nejvyšším ryze českém pohoří Brdy mluví ochranáři, přírodovědci, ale i fandové vojenství. Byla to totiž armáda, která si před 95 lety - v únoru 1926 - zabrala Brdy pro sebe. Nacisté a po válce i komunisté vojenský prostor Brdy ještě více rozšířili. Jde tedy sice o umělou, ale přesto unikátní, nezastavěnou a divokou krajinu uprostřed přecivilizované Evropy.
Fasáda, ale zejména vnitřek hradčanského Domečku už v ničem nepřipomíná pověstnou mučírnu, jejíž soukolí se naplno rozeběhlo po komunistickém puči 25. února 1948. Projděte si několik snímků sadistických vyšetřovatelů a jejich obětí. V Domečku - tomto symbolu komunistických represí a lidského utrpení v padesátých letech 20. století - působí dnes Ochranná služba policie ČR.
Na rozpacích jsou ochranáři, mají-li popsat jedinečnost Brd - horský masiv středních Čech. Jejich charakter totiž stvořila svou činností zejména armáda, která si Brdy na téměř století zabrala jako dělostřeleckou, tankovou a leteckou střelnici. Brdy se tak staly cenné neosídleností krajiny a tím i výskytem vzácných živočišných a rostlinných druhů. Svědčí o tom unikátní snímky.
Legiovlak projezdil v uplynulých pěti letech celé Česko i Slovensko - bezmála 200 měst. Na nádražích si jeho vagony (obrněný, zdravotnický, ubytovací či poštovní) prohlédly stovky tisíc diváků. O dalším osudu tohoto jedinečného důkazu o kořenech vzniku Československa se nicméně vede spor plný osobních výpadů. Vyhrotil se natolik, že poslední cesta legiovlaku může v nejhorším případě vést do šrotu.
Závazky vůči spojencům v NATO na výši nákladů na obranu se mají bezpochyby plnit. Ministerstvo obrany však předraženými či zpackanými nákupy hazarduje s trpělivostí poslanců.
Z vojenských lékařů není Jindřich Sitta, veterán ze Zálivu a někdejší šéf polní i záložní infekční nemocnice, ani zdaleka sám, kdo se zapojuje do "války" s covidem-19. A jak v rozhovoru pro Aktuálně.cz přiznává, tak se mu nyní řídicí a organizační zkušenosti z výstavby a fungování infekční nemocnice až nečekaně hodí.
"Pokud by se Pravomil Raichl narodil v USA, Hollywood by o něm točil fascinující filmy," říká v rozhovoru s Aktuálně.cz jeho životopisec Jaroslav Čvančara. Raichl, tento český Monte Christo, se narodil před 100 lety 31. ledna 1921. Unikl z gulagu, po válce ho těsně minula poprava, utekl i z nejpřísněji střežené věznice Leopoldov, aby na sklonku života plánoval likvidaci prokurátora Karla Vaše.
Život samopalníka Pravomila Raichla se podobá hollywoodskému příběhu. Vězeň sovětského gulagu se při osvobozování Kyjeva prostřílel do jeho centra mezi prvními. Po válce byl odsouzen k trestu smrti a pak k doživotí. Z jedné z nejpřísněji střežených komunistických věznic Leopoldov nakonec uprchl. Raichl se dočkal v roce 2000 satisfakce, když ho prezident Václav Havel vyznamenal Řádem Bílého lva.
V pátek 25. ledna 1946, tedy před 75 lety, opustil nádraží v Českých Budějovicích zvláštní vlak směrem na bavorský Würzburg. Ve čtyřiceti nákladních vagonech se tísnilo tisíc dvě stě osob německé národnosti, převážně starců, žen a dětí. Akce je připomínána jako první z mnoha transportů takzvaného organizovaného odsunu, kdy jen v roce 1946 Československo nuceně opustilo přes dva miliony obyvatel.
Jakákoliv připomínka "organizovaného odsunu" Němců z českého pohraničí vyvolává bolestné vzpomínky na obou stranách, třebaže od jednoho z největších vysídlení lidí (téměř 3 miliony) uplynulo 25. ledna 2021 pětasedmdesát let. V dnešní galerii přinášíme vzpomínky těch, kteří byli do Německa vysídleni jako děti. A tak je potřeba jejich svědectví i vnímat.
Před 80 lety si museli židovští obyvatelé Protektorátu Čechy a Morava připnout na oblečení žlutou hvězdu. Nařízení podepsal 1. září 1941 Reinhard Heydrich, vedoucí tehdejšího Hlavního úřadu říšské bezpečnosti, v praxi začalo platit v polovině září. Předznamenalo transporty do koncentračních i vyhlazovacích táborů a usmrcení přibližně šesti milionů Židů z rukou nacistů.
