Vztahy Česka a Ruska v poslední době kalí další aféra. Nejnověji je ovlivnilo úterní zatčení Ivana Safronova z vesmírné agentury Roskosmos. Rusové ho viní, že českým tajným službám předal citlivé informace. Podle českých bezpečnostních expertů nemají poměry, které zavládly mezi oběma zeměmi, daleko ke tragikomičnosti.
Nacistický prokurátor navrhoval Miladě Horákové trest smrti za její odboj proti německé říši. Hájila se sama v němčině a ubránila se. Šanci ovšem neměla ve zmanipulovaném komunistickém monstrprocesu, který ji poslal před 70 lety na šibenici za něco, co nespáchala. Kat na primitivním zařízení Miladu Horákovou škrtil dlouhých 15 minut.
Do Sovětského svazu odjížděly ve dvacátých letech minulého století tisíce nadšených Čechů a Slováků s velkým snem vybudovat ráj na zemi. Jejich komuny postavily - nehledě na velmi drsné podmínky - prosperující továrny, mlýny, elektrárny i pivovary. Jejich sen se přesto zhroutil. Při stalinských represích byli ožebračeni, vězněni i vražděni. Podívejte se na příběh české komuny Reflektor.
Tisíce Čechů vyslyšely po první světové válce výzvu bolševického vůdce Lenina, aby odjeli do Sovětského svazu budovat komunismus. Mnozí z nich tam zahynuli. Jejich tragickým osudům se věnuje organizace Gulag.cz, která deníku Aktuálně.cz poskytla unikátní text ruského badatele a novináře Alexeje Golicyna o české komuně Reflektor založené v roce 1925 v zavolžské stepi u města Saratov.
Dva ruští diplomaté vypovězení z Česka jsou po udavačském skandálu od neděle zpět v Moskvě. Jejich vyhoštění se týká kauzy ricin, která byla podle české vlády smyšlená. Údajně za ní stáli právě tito dva diplomaté: Andrej Končakov a Igor Rybakov. Jak kauza vznikla a jaký bude mít dopad na česko-ruské vztahy, vysvětlují v analýze bývalí šéfové zpravodajských služeb Karel Randák nebo Jiří Růžek.
Historik Vojtěch Šustek publikoval v roce 2020 dosud neznámá svědectví o statečnosti a morálních kvalitách parašutistů i členů protinacistického odboje. Publikace obsahuje nezveřejněné dokumenty týkající se českého odboje i atentátu na Reinharda Heydricha, ke kterému došlo 27. května 1942. "Tihle lidé po sobě zanechali imponující etický odkaz," říká Šustek o parašutistech a odbojářích.
Dne 27. května 1942 provedli českoslovenští parašutisté Josef Gabčík a Jan Kubiš atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Ten na následky zranění zemřel právě před 82 lety, 4. června 1942. Podívejte se na tváře dalších hrdinů odboje, výsadkářů, vyslaných do Československa bojovat proti nacistické zvůli.
Ve čtyřech českých zámcích Štiřín, Kamenice, Olešovice a Lojovice vznikly krátce po druhé světové válce zotavovny pro židovské děti. Staral se tu o ně Přemysl Pitter a jeho tým, který dětem pomáhal zapomenout na válku a koncentrační tábory. Později Pitter emigroval do západního Německa a na záchranu 810 dětí se téměř zapomnělo.
"Byli jsme už tak unaveni smrtí a ničením, že jsme chtěli udělat taky něco krásného," vzpomínal velitel 2. jezdecké skupiny americké armády plukovník Charles Hancock Reed. Jeho vojáci před 75 lety, na konci druhé světové války, zachránili 650 vzácných koní. Pomohli jim sami Němci, protože se obávali, co by se s koňmi stalo v rukách Rudé armády.
Před 75 lety, na konci druhé světové války, američtí vojáci dostali za úkol osvobodit z území okupovaných Čech 200 válečných zajatců. Pak však zjistili, že v nedalekém hostouňském hřebčíně jsou i stovky vzácných koní. Tak vznikla operace Cowboy, během níž američtí kavaleristé zachránili na západě Čech celkem 650 koní. Od roku 2006 se zde američtí vojáci pravidelně účastní pamětních akcí.
I letos si Česko 8. května připomínalo konec druhé světové války. Na některých místech Československa ale v roce 1945 boje v tento den neskončily. V okolí Uherského Brodu například kladly jednotky wehrmachtu i SS nečekaně tvrdý odpor partyzánům i Rudé armádě, někde dokonce vítězily. Krutosti posledních dnů války v tomto regionu připomíná studie historičky Miroslavy Polákové "Měli odvahu žít".
Většina víceméně radostných válečných či poválečných fotografií volyňských Čechů nesvědčí o jejich strastiplných osudech. Mnozí z nich si mysleli, že nic horšího než válka je už nemůže potkat. Mýlili se. Bojovali proti nacismu, a přesto za nimi slídila po válce StB. Další pak skončili v uranových dolech. O poměrech v Sovětském svazu toho totiž věděli až příliš a nenechávali si to pro sebe.
Volyňští Češi patří k opomíjeným hrdinům osvobození Československa. Právě díky nim vznikl v Sovětském svazu samostatný československý armádní sbor. Do armády Ludvíka Svobody se jich na jaře 1944 přihlásilo přes deset tisíc. V tvrdých bojích na Dukle pak tvořili největší část z 16tisícového sboru.
Za Rudou armádou postupovaly v květnu 1945 na Prahu oddíly sovětské kontrarozvědky SMERŠ. Do gulagů odvlékaly stovky ruských emigrantů, nezachránilo je ani československé občanství. Nabízíme příběhy některých z nich.
Symbol kolaborace s nacisty, Emanuel Moravec, byl brilantním žurnalistou, uznávaným vojenským stratégem, mimořádně ambiciózním člověkem a milovníkem přepychu. "Především ale vědomým kolaborantem a nacistickým aktivistou," připomíná historik Pavel Suk, který se zaměřuje na nacistickou a komunistickou propagandu, a tudíž i na Emanuela Moravce, jenž spáchal při pražském povstání sebevraždu.
Ruský badatel Vladimir Pomortzeff dokončuje jedinečnou "mapu" pohřebiště rudoarmějců na Olšanských hřbitovech. Po 75 letech od konce druhé světové války se tak dozvídáme o tragických osudech i příčinách smrti těchto vojáků. V rozhovoru pro deník Aktuálně.cz historik některé životy ruských vojáků popisuje. A vyjadřuje se také k odstranění sochy maršála Koněva v pražských Dejvicích.
Osudy rudoarmějců z roku 1945, kteří jsou pohřbení na čestném pohřebišti na pražských Olšanských hřbitovech, zmapoval ruský badatel válečných hrobů Vladimir Pomortzeff. Jím vytvořená mapa systematizuje veškeré v současné době známé informace o příčinách smrti všech rudoarmějců, kteří dnes mají na Olšanských hřbitovech označený hrob.
Pátého května 1945 vypuklo pražské povstání proti nacistům. Špatně vyzbrojeným povstalcům významně pomohli vlasovci, sovětští zajatci, kteří bojovali na straně Německa proti SSSR. Chtěli si probít cestu až do amerického zajetí. Podívejte se na unikátní snímky vlasovců v Praze.
Pražské povstání, které vypuklo přesně před 75 lety 5. května 1945, bylo kvůli chabé výzbroji povstalců od počátku v silné defenzivě. Hrozila mu katastrofa.
Při květnovém povstání proti německým okupantům v květnu 1945 padlo podle výzkumů posledních let 2936 lidí. Minimálně. Podle historika Jiřího Plachého to bylo na evropském válčišti mezi 5. a 9. květnem 1945, tedy v posledních dnech války, zdaleka nejvíce.
