Jan Gazdík

Moje články

Olympijský triumf byl mstou za okupaci. Po návratu Čáslavskou obklopili donašeči StB

Ještě v říjnu 1968 byla Věra Čáslavská celosvětovou celebritou. Miliony diváků sledovaly její zlaté medailové žně na olympiádě v Mexiku i její tichý protest proti sovětské okupaci, když na stupních vítězů dvakrát sklonila hlavu při sovětské hymně. Při její mexické svatbě Mexičané šíleli - vdávala se jejich "bohyně Vera", Miss olympiády. Při návratu ji na letišti vítali s květinami českoslovenští představitelé a prezident Ludvík Svoboda ji přijal na Pražském hradě. Byla vyhlášena sportovkyní roku 1968 a druhou nejpopulárnější ženou planety - za Jacqueline Kennedyovou. O rok později už ale bylo všechno jinak, píšeme v seriálu Aktuálně.cz a Paměti národa "Příběhy normalizace".

Obrazem: Ganina jáma a Porosenkova louka. Místa, kde rudí zahrabali carskou rodinu

Historie Ruska je bohatá na období s málo vídanými krutostmi a krveprolitím. Patří k nim i občanská válka v letech 1917 až 1920. Reportér Aktuálně.cz navštívil při putování Uralem a Povolžím místa, kde se psala po desítky let utajovaná ruská historie. Seznamte se se dvěma z nejpalčivějších, o nichž panuje stále mnoho mýtů, fám a lží - Ganinou jámou a Porosenkovou loukou.

Objevil ostatky dětí ruského cara. Žena mě s nimi málem vyhodila z domu, líčí badatel

"Zbláznil ses?! Tahat domů lidské kosti! Co je to za nápad!" sjela ruského badatele Alexandra Kručinina jeho žena Káťa, když se vrátil z archeologické výpravy. "Málem mě i s batohem, kde jsem ty ostatky kostí schraňoval, vyhodila z domu. Znáte ženské: prý je doma nestrpí přes noc ani minutu." Nakonec svou Káťu ale uprosil, takže batoh s ostatky zavražděného careviče Alexeje a velkokněžny Marie mohl složit alespoň na balkon. "Jen počkej. Přijde doba a budeš na tento den vzpomínat. Po tělech těchto nešťastníků se pátralo desítky let. Jde o mimořádný nález," vyčetl partnerce badatel. Reportér Aktuálně.cz navštívil v doprovodu Kručinina místo nálezu ostatků vyvražděné rodiny cara Mikuláše II.

Obrazem: Návštěva papeže Jana Pavla II. přispěla v Polsku k pádu komunismu

Pád komunismu v Polsku by byl bez papeže Jana Pavla II. jen těžko myslitelný. Při své první návštěvě rodné země před 40 lety oslovil miliony Poláků. Ve svých vystoupeních jim dodal odvahu změnit dějiny země. "Nechť tvůj Duch sestoupí. Nechť tvůj Duch sestoupí a obnoví tvář země. Této země!" apeloval tehdy na Poláky na jednom z mnoha vystoupení. Jan Pavel II. navštívil Polsko před pádem komunismu celkem třikrát. Nemalou měrou tím přispěl i ke vzniku nezávislých samosprávných odborů Solidarita.

Reklama

Startují nábory Čechů do elitního výsadkového pluku. Mají se stát chloubou armády

V nejvyšším velení armády vládne již nějaký čas mírná nervozita. Důvod? Startují nábory do nově vznikajícího výsadkového pluku. Měl by být chloubou české armády. "My to ale zvládneme," ujišťuje koordinátor výstavby tohoto elitního útvaru a veterán z Afghánistánu Ivo Zelinka. Armáda spouští nábory stovek mužů, kteří by chtěli sloužit v tomto výběrovém útvaru.

Obrazem: Na Ukrajině ve válkách zahynuly tisíce Čechů. Vznikají jejich pomníky

Na území dnešní Ukrajiny zahynuly v minulosti tisíce Čechů. Ať už jde o ty, kteří padli v první světové válce v československých legiích nebo v rakousko-uherských uniformách, bránili první republiku před rudými jednotkami Maďarské republiky rad, stali se oběťmi stalinských represí, anebo se v druhé světové válce postavili nacismu. Jen někteří mají svůj hrob nebo alespoň pomník se jménem. Jak to chce ministerstvo obrany změnit? V nové etapě výstavby a obnovy pomníků. Podívejte se.

Čistí pomníky pokryté mechem. Češi odhalují jména předků padlých za válek na Ukrajině

Jen z území dnešního Česka zahynulo v první světové válce nejméně 350 tisíc mužů. Bojoval v ní někdo z každé české rodiny - ať už v československých legiích nebo v rakousko-uherské armádě. A z každé druhé rodiny v tomto konfliktu někdo padl. U ukrajinského Starého Martyniva jich v boji o přechod řeky Dněstr zahynulo 700 a třeba u Toruně další stovky. Většinou jde o stále neznámé padlé. "Postupně ale získávají jména," říká Pavel Filipek z odboru pro válečné veterány českého ministerstva obrany.

Foto: Před 80 lety se narodil Svatopluk Karásek, kněz, bouřlivák a Rytíř kultury

Na odvážné odpůrce normalizačního režimu, jako je kněz, písničkář, bouřlivák a Rytíř české kultury v jedné osobě Svatopluk Karásek, by se nemělo zapomínat. Už proto, že celý život pomáhal lidem a žil pro ně. Zemřel v prosinci 2020. O bohatém a leckdy i velmi těžkém životě Svatopluka Karáska, který se narodil 18. října 1942, vypovídá fotogalerie.

Reklama

Kázat nesměl, tak zpíval. Faráře Karáska komunisté vyštvali, ve Švýcarsku ho milovali

Byl jedním z mála těch, kterým se dařilo žít svobodně i v době nesvobody a tuhé komunistické normalizace: "Jezdili jsme džípem po okolí, hráli jsme a zpívali a lidi se divili, jak je tohle možný za komunismu. Tak jsme jim říkali, ať se nebojej, že je nezavřou jako v 50. letech, že si maj víc dovolovat a žít svobodně uprostřed nesvobody. Mladý lidi jsme učili, že se nemusej krčit," vzpomíná na toto období farář a písničkář Svatopluk Karásek v seriálu deníku Aktuálně.cz Příběhy normalizace.

Foto: Od televizní hvězdy k mytí schodů. Taková byla "normalizace" Kamily Moučkové

Televizní hlasatelka Kamila Moučková se stala v srpnu 1968 symbolem odporu proti sovětské okupaci. Jako první oznámila invazi z obrazovky a za své postoje přišla brzy o práci. Během normalizace se živila manuálními pracemi, za podpis Charty 77 čelila šikaně komunistických úřadů. Zemřela loni ve věku 92 let, odložené poslední rozloučení se konalo tuto středu v pražském kostele U Salvátora.

Myslela jsem, že se rok 68 nemůže opakovat. Dnes už si nejsem jistá, říká Moučková

Známá televizní hlasatelka Kamila Moučková (91) se stala v srpnu 1968 symbolem odporu proti sovětské okupaci a přišla kvůli tomu o práci. Její otec Vilém Nový byl naopak skalním komunistou, který veřejně zpochybňoval čin Jana Palacha a po invazi se stal jedním z aktivních normalizátorů. "Strašně jsem se za něj styděla," říká v exkluzivním rozhovoru Moučková.

Ve vesmíru nově obíhá planetka Pavla Toufara, památka na propagátora kosmonautiky

Významný propagátor kosmonautiky, spisovatel a novinář Pavel Toufar, má od nynějška svou planetku: (59470) Paveltoufar. Toufarova planetka obíhá mezi Marsem a Jupiterem po lehce výstřední dráze ve vzdálenosti přibližně 345 milionů kilometrů od Slunce. Podle posledních měření se jedná o objekt o velikosti asi 2,5 km. Pavel Toufar zemřel po těžké nemoci loni 26. září ve věku 70 let.

Reklama

Vzepřeli se okupantům, vypískali i Jakeše. Výsadkáře před 50 lety smetla normalizace

Byla to jediná kasárna v zemi, do kterých se okupanti v srpnu 1968 nedostali. Vzdor vojáků 7. výsadkového pluku patří k světlým stránkám historie československé armády. Když sovětské tanky obklíčily holešovská kasárna, velitel pluku Miroslav Šedina je "uvítal" slovy: "Jen mávnu, v oknech kasáren se objeví pancéřovky a budeš mít po tankovém praporu. Tak koukej ty své kanóny otočit." Sověti okamžitě couvli. Již o rok později ale necouvli normalizátoři. V dubnu před 50 lety se začal rodit plán likvidace pluku s cejchem "kontrarevoluční". Seriál deníku Aktuálně.cz Příběhy normalizace připomíná další kapitolu naší novodobé historie, která následovala před 50 lety po okupaci Československa.

Obrazem: Životní příběh sportovní legendy. Gymnastce Věře Čáslavské by bylo 80 let

Věra Čáslavská je se sedmi olympijskými zlatými medailemi nejúspěšnější českou sportovkyní všech dob. Odmítla však odvolat svůj podpis pod manifestem Dva tisíce slov a nikdy se nesmířila se sovětskou okupací v roce 1968, za normalizace ji vyloučili z veřejného života. Po pádu totality se do něj vrátila, ale znovu se stáhla po rodinné tragédii v roce 1993. Čáslavská by dnes oslavila 80. narozeniny.

Obrazem: Zátopek jako fenomenální běžec, ale taky problematická "morální autorita"

Seriál on-line deníku Aktuálně.cz připomíná příběhy z doby normalizace před 50 lety, které následovaly po tzv. Pražském jaru i sovětské invazi v srpnu 1968. Jedním z tragických symbolů postupného lámání charakterů se stal i slavný běžec Emil Zátopek, československá atletická legenda a držitel řady světových rekordů. Od pokoření toho prvního v běhu na 10 kilometrů uplynulo právě dnes 75 let.

Pád běžecké legendy. Emil Zátopek se stal nechtěným symbolem nastupující normalizace

Česko si loni připomnělo 50. výročí okupace republiky vojsky Varšavské smlouvy ze srpna 1968. Vzpomínky pamětníků většinou popisovaly vpád cizích mocností v čele se SSSR, vůči kterým se obyvatelé tehdejšího Československa neměli šanci bránit.

Reklama

Vojáci hájili v březnu 1939 republiku, i když už pár dní neexistovala. Byl to masakr

15. března 1939 se Adolf Hitler zdravil triumfálně z okna Pražského hradu s hajlujícími pražskými Němci poté, co společně s Maďary a Poláky obsadil Čechy, Moravu a Slezsko. Na druhém konci okleštěného Československa přitom ještě další tři dny bojovala 12. československá pěší divize generála Olega Svátka s vojáky horthyovského Maďarska. Za republiku, která už de facto neexistovala.

Šestadvacet let v NATO. Jak se česká armáda proměnila v moderní alianční vojsko

Přesně před 26 lety se Česko stalo členem Severoatlantické aliance. Premiér Petr Fiala (ODS) loni k půlkulatému výročí uvedl, že vstup do NATO byl jedním z nejdůležitějších dnů českých moderních dějin a historickým přelomem pro naše bezpečí. Podívejte se, jak se za tu dobu česká armáda proměnila v moderní alianční vojsko.

Foto: Moravec těsně před příchodem Němců zorganizoval geniální "zmizení" zpravodajců

Šéf československé armádní rozvědky František Moravec obdržel 13. března 1939 od svého klíčového agenta A-54 Paula Thümmela varování, že německý wehrmacht již za dva dny obsadí Čechy a Moravu. Moravec o tom okamžitě informoval vládu, setkal se ale s ponižujícím výsměchem. Zdrcený šéf rozvědky začal okamžitě chystat operaci "Transfer".

Bez NATO se Česko neubrání, tvrdí generál Šedivý, který byl u vstupu do aliance

Když státy Severoatlantické aliance přijímaly před 20 lety postkomunistické Česko do svých řad, stál v čele tuzemské armády mladý 46letý generál Jiří Šedivý. Dodnes tvrdí, že země nemá k členství v NATO reálnou alternativu. "České teritorium by neubránila ani stotisícová armáda," říká Jiří Šedivý (66) v rozhovoru o 12. březnu 1999, kdy Česká republika oficiálně vstoupila do aliance, i o razantních změnách, kterými od té doby prošla česká armáda.

Reklama

Reklama