Jan Gazdík

Moje články

Váleční veteráni si založili asociaci. Pomůže jim s návratem do normálního života

V Česku vznikla Asociace spolků válečných veteránů, organizace, která podle belgického nebo britského modelu sdružuje 15 tisíc veteránů z konfliktů v Perském zálivu, Bosny, Iráku či Afghánistánu. Přibyly k nim i stovky policistů se zkušenostmi ze zahraničních riskantních misí. "Sice ty kluky měníme v dobré bojovníky a rváče, ale po odchodu do civilu jim to k ničemu není. Zahraniční mise jsou navíc tak časté, že mají problém se pak adaptovat na normální život. Chceme to změnit," říká jeden ze zakladatelů asociace Jindřich Sitta.

Horáková byla klíčovou spojkou s exilem. Nově má status bojovnice proti komunismu

Miladě Horákové, kterou komunistický režim zavraždil na konci sovětskými poradci zmanipulovaného procesu, byl čerstvě přiznán status bojovnice proti komunismu. Předcházelo tomu detailní studium archivních dokumentů, které potvrdilo, jak významnou spojkou mezi exilem a domácími demokratickými politiky Horáková byla a jak například finančně podporovala perzekvované rodiny. Osvědčení a odznak protikomunistického odbojáře převezme Jana Kánská, její dcera žijící v USA.

Nové kolo zbrojení začalo. Rakety s jaderným pohonem se vyhnou střelám protivníka

Ani po týdnech od výbuchu na severu Ruska, po kterém se v oblasti poblíž města Severodvinsk šestnáctkrát zvýšila radioaktivita, nejsou známé podrobnosti havárie. Rusové tvrdí, že nehoda souvisí s vývojem nových zbraní schopných pronikat protiraketovou obranou. Podle některých analýz mohlo jít o střelu Burevestnik s jaderně náporovým motorem, o níž prezident Vladimir Putin nedávno prohlásil, že bude mít prakticky neomezený dolet a nebude zachytitelná radary. Mohlo by se ale rovněž jednat o raketový jaderně termální motor. Jeho výhody a nevýhody popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz Jaroslav Kousal, expert na kosmickou techniku z pražského ČVUT.

V týlu nepřítele. Jak čeští letci pomáhali Slovákům při operaci, která nemá obdoby

"Jsem štábní kapitán František Fajtl a přiletěli jsme vám na pomoc," představil se 15. září 1944 po přistání na letišti Tri Duby velitel 1. československého stíhacího leteckého pluku v SSSR. "Všichni napjatě pozorovali každý můj pohyb při vylézání z kabiny, začali mi pomáhat a na zem mě takřka snesli na rukou. Lidem to vyrazilo z hrdel jásot a z rukou čepice," popsal legendární stíhač.

Reklama

Čeští letci bojují ve Slovenském národním povstání. Unikátní snímky ze slavné operace

Před 77 lety začalo Slovenské národní povstání. Výraznou úlohu v něm hráli i čeští letci v čele s Františkem Fajtlem. Přinášíme unikátní snímky pilotů stíhaček, kteří 15. září 1944 přistáli na slovenském letišti Tri Duby, aby z něj po 41 dnů startovali ke stovkám akcí proti letounům nacistické Luftwaffe či jednotkám wehrmachtu, které decimovaly povstání Slováků.

21. srpen 1969. Den, kdy Češi stříleli do Čechů a země byla na pokraji občanské války

Tanky na vlastní lidi poslal komunistický režim v Československu hned dvakrát. V červnu 1953 proti dělníkům plzeňské Škodovky (v té době už Leninových závodů), kteří při demonstracích proti měnové reformě obsadili město (v celé zemi se protestovalo na 130 místech). A pak 21. srpna 1969.

Předsudky přetrvávají. Češi umírali za Slovensko, jejich hroby jsou často neudržované

Před 100 lety obsadily bolševické jednotky Maďarské republiky rad jižní Slovensko. Za územní celistvost nově vzniklého Československa v krvavé válce bojovali i Češi. Pohled na jejich polorozpadlé hroby či pomníky ale není radostný. Svědčí i o tom, že Slovensko se dodnes nevyrovnalo s předsudky o Češích legionářích. Ty, sotva se vrátili z italské či francouzské fronty, znovu pohltila válečná vřava. Jiným, daleko pozitivnějším příkladem je ale hřbitov východoslovenské obce Zálužice. Podívejte se, v jakém stavu jsou nyní hroby Čechů, kteří padli v bojích za Slovensko.

Obrazem: 21. srpen 1969, den hanby

Československo se před padesáti lety, 21. srpna 1969, ocitlo na pokraji občanské války. Bojovalo se v ulicích téměř všech větších měst. Zejména v Praze, Brně, Liberci či Ostravě. Lidé si přitom původně chtěli jen pokojně připomenout první výročí okupace armádami států Varšavské smlouvy. O urputnosti bojů svědčí i dnešní fotogalerie. Zároveň přinášíme snímky desítek lidí, kteří se tehdejších událostí zúčastnili. Ať již na straně demonstrujících, či represivních složek. A jakkoliv snímky z archivu Policejního muzea ČR hovoří výmluvně o tom, co se tehdy v Československu dělo, tak budeme velmi rádi, pokud se lidé z fotografií rozhodnou Aktuálně.cz kontaktovat a podělí se o své příběhy.

Reklama

Proti rudým Maďarům. Češi v krvavé válce bojovali za Slovensko, stále jsou nedocenění

Československo teprve vzniklo, a už muselo před sto lety v létě 1919 bojovat o přežití. Komunistická vojska Maďarské republiky rad obsadila bezmála polovinu Slovenska, svých někdejších Horních Uher. Maďaři bez zájmu většiny slovenské veřejnosti kontrolovali Košice, Banskou Štiavnicu, Prešov nebo Zvolen. Nový československý stát se tak po bojích s Poláky na Těšínsku už podruhé v krátké době ocitl v mimořádně kritické situaci a zápasil o územní integritu. O přežití.

Máme síly rychlé reakce, ale rychle je vyslat neumíme. Poslanci sepsali novelu ústavy

Bleskové pomoci by se mohli od státu dočkat Češi, kteří se ocitnou v zahraničí v nouzi - ať už je zastihne zemětřesení nebo je zajmou teroristé. O akci by rozhodovala vláda sama bez souhlasu parlamentu. O ten by žádala až dodatečně. Ústavní novelu v tomto znění navrhuje skupina 67 poslanců, mezi nimiž jsou i předsedové vládnoucích stran premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Ve hře je navíc i schopnost dostát aliančním závazkům, pokud například NATO požádá Česko o rychlé vyslání vojáků do krizové oblasti. I v tomto případě rozhodují o úspěchu akce pouhé hodiny. Současná ústava podobné záchranné či alianční akce neumožňuje.

Češi jako banditi a hrdlořezové. Mýty o legionářích se v Rusku šíří i po sto letech

Proč jsou českoslovenští legionáři i po sto letech považováni v mnohých částech Ruska za bandy hrdlořezů a loupežníků? Mohou za to paradoxně lživé a někdy až pohádkové mýty z dílny bolševiků. A svým způsobem i to, že pouhých několik desítek tisíc československých dobrovolníků-legionářů drželo v šachu obrovský kus Sibiře, celé Povolží a Ural. Rovněž s tímto "ponížením" se hrdost mnohých Rusů jen těžko vyrovnává. I po sto letech.

Apollo bylo výjimečné, běžný člověk by výcvik nepřežil. Na řadě je Mars, říká Kolář

S ředitelem České kosmické kanceláře Janem Kolářem o dobývání Měsíce, o programu Apollo a o těžkostech, které před 50 lety stály před posádkou nejslavnějšího z jeho letů - Apolla 11, jehož velitel Neil Armstrong vstoupil jako první člověk na Měsíc. A také o výzvách, jež stojí před lidmi při zkoumání vesmíru dnes. Měli by se lidé vrátit na Měsíc nebo je třeba letět ještě dál? Například k Marsu?

Reklama

Výprava do tajemného města na Urale. Čechy hned zatkla policie, pak našli hrob hrdinů

Radim Chrást stojí u pomníku československých legionářů v ruském městě Miass na Urale a ani se nesnaží skrýt dojetí. Památník, pod nímž leží ostatky třiceti Čechoslováků, kteří přesně před sto lety padli při osvobození města od rudého teroru, vydupal s přáteli doslova ze země. A přitom ho policisté před deseti lety, když poprvé přijel do Miassu, zatkli hned na nádraží.

Jak vypadá armáda Íránu: Zbraně si vyrábí sám, některé velmi kvalitně. Lodě má staré

Loni v červnu Írán sestřelil americký dron. Spojené státy odpověděly ekonomickými sankcemi a od té doby se vztahy těchto zemí vyostřují. Naposledy tento týden, kdy Američané zabili íránského generála Kásima Sulejmáního. Jak je Írán vojensky vybaven a blíží se vývoji jaderné zbraně? Připomínáme rozhovor z loňského července, ve kterém jsme oslovili několik českých odborníků na toto téma.

Jsem fanatik komunismu, říkal jeho vězeň, ale i stoupenec a normalizátor Gustáv Husák

Gustáv Husák byl v letech normalizace (1969 až 1989) nejvýše postaveným československým politikem. Léta zastával funkci prvního muže Komunistické strany Československa, od roku 1975 až do pádu komunistického režimu v roce 1989 i post prezidenta republiky. Historik Michal Macháček nabízí v dalším díle seriálu Aktuálně.cz Příběhy normalizace netradiční a málo známý pohled na tohoto muže, který po desetiletí jen jako málokdo ovlivňoval historii Československa a svým způsobem tedy i dnešní České republiky.

Reportáž z Uralu: Vděčnost nahradilo barbarství. Rusko se nestará o pomníky legionářů

Inokentiji Chlebnikovovi z ruského města Kurgan už došla trpělivost s úřady jeho města. V dopise českému velvyslanci v Rusku si stěžuje na byrokracii krajanů i neúctu Čechů ke svým předkům, kteří jim před sto lety vybojovali samostatný stát. "V roce 1985 byl v našem městě barbarsky zbourán pomník 54 československým legionářům, kteří tu i s ruskými vojáky položili životy za svobodu Československa a Ruska. Velmi mě proto udivuje, že Češi nepožadují obnovení zničeného legionářského pomníku. Anebo je příbuzným padlých českých hrdinů lhostejná vzpomínka na jejich statečné předky?" ptá se Inokentij Chlebnikov. Přinášíme reportáž přímo z ruského Kurganu a Zlatoustu.

Reklama

Z její smrti se prezident Husák nikdy nevzpamatoval. Kdo byla jeho druhá žena Viera

Rovných sto let ve středu uplyne od narození Viery Husákové, druhé manželky prezidenta ČSSR Gustáva Husáka. Poznali se ještě předtím, než se rozvedený Husák stal hlavou státu. Rozvedla se kvůli němu, ale na svatbu si musela počkat. Zemřela v roce 1977 při havárii vrtulníku, který ji převážel se zlomenou rukou do nemocnice.

Karla Čurdu dělily od hrdinství milimetry. Na smrt poslal stovky lidí

Jak reaguje člověk v mezních situacích? K boji sedmi parašutistů v kryptě kostela Cyrila a Metoděje došlo 18. června 1942. Parašutisté zlikvidovali třetího muže nacistické říše Reinharda Heydricha, zradil je jejich kamarád Karel Čurda, jenž pak jako konfident gestapa poslal na smrt stovky odbojářů či blízkých parašutistů. Miloš Doležal, autor knihy Čurda z hlíny popisuje okolnosti.

Jaký je lék proti válečnému šílenství? Čeští legionáři prosluli v Rusku i jako herci

Chtěl bojovat s bolševiky, avšak jeho legionářští velitelé rozhodli jinak. "Budeš hrát divadlo," nařídili budoucí herecké a režijní legendě Zdeňku Štěpánkovi (1896 až 1968). Jeho hereckého talentu si cenili víc než bojového odhodlání. Štěpánkův vnuk, režisér Jakub Tabery, navštívil místa, kde se jeho dědeček léčil v čeljabinském lazaretu z těžkého zranění a kde tak trochu náhodně naplno rozvinul kariéru profesionálního herce. "Když se dal alespoň trochu dohromady, začal pro raněné kamarády hrát divadlo anebo četl knihy těm, kteří neviděli," vypráví Tabery.

Obrazem: Unikátní pohled na život československých legií. Měly divadla i orchestry

O bojích československých legií v Rusku před 100 lety toho víme poměrně dost. Tím spíše překvapí archivní snímky, které je ukazují ve zcela nebojových situacích. Legionáři zakládali divadla, orchestry a fotbalová mužstva. Pořádali sokolské slety a nejrůznější sportovní turnaje. A i tím si získávali přízeň místních. Podívejte na unikátní fotografie (s přispěním nakladatelství EPOCHA) z chvil odpočinku Čechoslováků.

Reklama

Reklama