Bernard Papánek přežil během druhé světové války bitvu u Tobruku i obléhání Dunkerku a letos v lednu oslavil 99. narozeniny. Jeho příběh připomínáme několika snímky u příležitosti celosvětového Dne válečných veteránů, který připadá na 11. listopadu.
"V listopadu 1989 jsem věřil, že komunismus se zhroutí v Polsku a Maďarsku, ale že zůstane v NDR a Československu. Sametovou revoluci jsem nepředvídal, protože jsem netušil, jak rychle zdegenerovaly mocenské struktury v Sovětském svazu," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz historik Igor Lukeš z Bostonské univerzity. Na současnosti mu vadí fungování justice a nedořešené kauzy nebo šíření dezinformací.
Do čela země se dostává čím dál víc lidí s jinou životní zkušeností, kteří už nemají mnoho společného s protikomunistickou minulostí. Právě to je podle historika Petra Blažka důvod, proč se objevuje nostalgie lidí po časech před rokem 1989. V rozhovoru pro Aktuálně.cz hovoří také o tom, jak se StB připravovala před třiceti lety na pád komunismu a proč Sověti hodili vedení KSČ i s StB přes palubu.
Za svobodu bojovali desetiletí a vyhráli. Přesto si myslí, že úplně vyhráno nebude nikdy. "Nejvíce je svoboda ohrožena, když si myslíme, že už ji máme zajištěnu," varuje Petr Pithart. "Před první světovou válkou či na konci 20. let v Německu byla většina lidí zaskočena – ale už bylo na všechno pozdě," dodává. Aktuálně.cz přináší v seriálu Tváře vzdoru '89 vzpomínky těch, kteří vzdorovali totalitě.
První nacistický koncentrační tábor na území Polska vznikl přesně před 80 lety. Byl určen k vyhlazení polské inteligence - účastníků Velkopolského povstání z let 1918 a 1919. Nacisté v tamní pevnosti č. 7 poprvé přistoupili k hromadnému vraždění plynem.
Dva týdny před 17. listopadem 1989 přijely do už svobodného Polska tisíce nesvobodných Čechoslováků na Přehlídku nezávislé československé kultury. Na festivalu ve Vratislavi sledovali vystoupení exilových písničkářů, jako například Karla Kryla, Jaroslava Hutky nebo Vlasty Třešňáka. V Praze ho 2. listopadu připomněl v holešovické La Fabrice Polský institut.
Během Slovenského národního povstání, které začalo před 76 lety, nasazovali své životy. Po druhé světové válce ale řada z nich skončila ve vězení nebo popravená. Partyzánští velitelé Viliam Žingor nebo Josef Trojan byli obviněni ve zmanipulovaných procesech z velezrady a vyzvědačství.
Velitel povstalecké armády na Slovensku generál Rudolf Viest vydal svůj poslední rozkaz před 75 lety - 28. října 1944. Přijal porážku armády, vyzval vojáky k odchodu do hor a pokračování v partyzánské válce. Rozkazu se podřídil i jeden z nejschopnějších velitelů, šéf II. Štefánikovy partyzánské brigády Viliam Žingor. O šest let později ho po zmanipulovaném procesu zabili komunisté.
"Komunisty nenapadlo při protirežimních protestech v roce 1989 jiné řešení než rozhánět demonstrace silou. Věřili, že když rozbijí dostatek lebek a zpřelámou dost kostí, dostaneme strach a necháme toho. Strach jsme měli. Ale vzdát jsme se nechtěli," říká v seriálu profilových rozhovorů k 30. výročí listopadové revoluce 1989 někdejší studentský vůdce a dnes diplomat Václav Bartuška.
"Dávali mi rány do žeber a že mi prý Bůh už nepomůže," vzpomíná kněz Václav Malý na výslech StB a tedy i na dobu normalizace, dnes některými idealizovanou jako léta jistoty a prosperity. V seriálu Tváře vzdoru '89 přinášíme svědectví i dalších lidí, kteří by to nikdy neřekli - Karola Sidona donuceného k emigraci a Anny Tesařové, jíž StB zavraždila manžela.
Lidí jako Vladimír Hradec, Miroslav Kopt nebo Eduard Marek jsou v Česku stovky, ne-li tisíce. O neohroženém boji s nacistickou a komunistickou totalitou mluví ale tito tři skauti jen zřídka. Většinou vůbec. Oběti v boji za svobodu nepřinášeli totiž kvůli slávě. Život by pro ně jinak ztrácel smysl. V seriálu Tváře vzdoru '89 přináší Aktuálně.cz vzpomínky těch, kteří vzdorovali totalitě.
Od minulého týdne turecká armáda operuje na severu Sýrie. Krátce předtím se z tohoto území, ovládaného Kurdy, stáhli Američané. Kurdové mluví o zradě a v neděli se spojili i s vládní syrskou armádou. "Opuštění syrských Kurdů před útokem Turků je morálně špatný krok. Daleko horší by ale bylo podkopnout Turky, členy NATO," říká bezpečnostní expert Lukáš Dyčka z estonské školy Baltic Defence College.
Fedor Gál se narodil koncem války v Terezíně, s nálepkou "Židáka" se ale potýkal i poté, co pomohl svrhnout komunistický režim. Nyní varuje před novou vlnou antisemitismu, jejíž součástí je podle něj i prezident Miloš Zeman. V seriálu Tváře vzdoru ’89 přinášíme svědectví tří dalších mimopražských osobností, které měly odvahu vzdorovat totalitě. Tentokrát také Petra Pospíchala a Tomáše Hradílka.
Rusín Vasil Nebiljak 6. října 1944 překročil ve slovenském Dukelském průsmyku československé hranice a nadšeně poskytl armádním novinám rozhovor. "Splnil se mi letitý sen. Když se ohlédnu, vidím padlé kamarády, kteří neměli to štěstí. Ale já to štěstí mám, konečně jsem zase doma."
Před 75 lety první vojáci překročili ve slovenském Dukelském průsmyku československé hranice a vstoupili do okupované vlasti. Karpatsko-dukelská operace z roku 1944 vstoupila do dějin jako krvavá bitva s desetitisíci mrtvými a množstvím raněných. Podívejte se na snímcích, jakým mukám byli vystaveni českoslovenští vojáci a rudoarmějci.
Jak jen nejlépe charakterizovat fenomén undergroundu, jemuž totalita vyhlásila nesmiřitelný boj? Dana Němcová, Karel "Kocour" Havelka a František "Čuňas" Stárek svými postoji a statečností toto hnutí významně ovlivnili. Byli za to šikanováni, zatýkání, vězněni, nuceni k emigraci. Tak jako mnoho dalších, kteří toužili po jediném: žít si po svém a nikoliv podle komunistických norem.
Čtyřicet let komunismu se podepsalo na osudech desetitisíců Čechoslováků, zavražděných a vězněných po zmanipulovaných procesech, ale i těch, které totalita nutila žít na okraji společnosti. Přesto nezlomila ani mladé lidi - hudebníka Kabzana, spisovatele Placáka a dirigenta Jirounka. V novém seriálu Tváře vzdoru '89 přinášíme vzpomínky těch, kteří vzdorovali komunistické totalitě.
Jedna z nejrozsáhlejších publikací o partyzánském odboji v Čechách a na Moravě "Měli odvahu žít" autorky Miroslavy Polákové získala na XXVIII. ročníku udílení mezinárodních cen Egona Ervína Kische za literaturu faktu hlavní cenu.
Ondřej Stavinoha, Vladimír Hučín, Stanislav Devátý - trojice mužů zcela odlišného ražení. V prvním díle unikátního videoseriálu "Tváře vzdoru 89" v projektu Paměti národa a Aktuálně.cz ke 30. výročí pádu komunismu vystupují jako mimořádně tvrdí a odhodlaní bojovníci proti totalitě. Právě tato vlastnost je spojuje a kvůli ní je také tajní od Státní bezpečnosti mlátili až do krve či bezvědomí.
V pondělí odpoledne našeho času v New Yorku začne ostře sledovaný summit OSN věnovaný změnám klimatu. Ekologové upozorňují světové lídry, že pokud lidé nezmění své chování k planetě, život, jak ho známe, se nenávratně změní. Přední klimatolog Radim Tolasz v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, jak bude Země vypadat v následujících desetiletích.
