Do sprch v Osvětimi nahnalo komando tehdy jedenáctiletou Bibianu Szulcovou i s její maminkou a dvěma sestrami hned první den. Věděly už, že pokud nepoteče voda, tak to bude plyn. Voda kvůli leteckému poplachu netekla a neproudil ani plyn.
Tragický příběh Jana Palacha, který se upálil před 51 lety, neskončil jeho smrtí. Zásadní události se odehrávaly i v jeho druhém, posmrtném životě. A nebyl to svět mimo, byl naopak velmi reálný, drsný a bezohledný. Především k Palachově rodině, ale i studentovým ostatkům, které byly potajmu vykopány a zpopelněny. Zlikvidován byl také Palachův hrob. Režim se bál i mrtvého Jana Palacha.
Jan Palach měl v sovětském bloku desítky následovníků, ale i tři předchůdce. Historik Petr Blažek shromáždil příběhy osob, které mezi lety 1966 a 1989 protestovaly sebeupálením proti politickému útlaku komunistických režimů.
Desítky následovníků v komunistických zemích měl Jan Palach, od jehož smrti uplynulo 55 let. Na protest proti totalitnímu útlaku se lidé sebeupálili například v Maďarsku, Rumunsku nebo východním Německu. Jejich příběhy shromáždil český historik Petr Blažek a vydal o nich knihu Živé pochodně v sovětském bloku.
Íránská armáda přiznala odpovědnost za sestřelení ukrajinského boeingu a smrt 176 lidí poblíž Teheránského letiště. Jak je možné, že íránská protiletadlová obrana udělala tak fatální chybu? Velitel 251. protiletadlového raketového oddílu ze Strakonic podplukovník Alan Dubový v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že za neštěstí může únava obsluhy systému Tor M1 nebo její nevycvičenost.
Zloději, kteří se v polovině loňského prosince pokusili vyloupit hrob Reinharda Heydricha na berlínském Hřbitově invalidů, kopali na nesprávném místě. Tvrdí to přední expert na odboj Čechoslováků v letech nacistické okupace Jaroslav Čvančara, jenž se i s dalšími badateli na hřbitov vypravil.
Do operace Pouštní bouře k osvobození Irákem okupovaného Kuvajtu se krátce po pádu komunistického režimu zapojili i českoslovenští vojáci. Účast protichemického praporu v mezinárodní koalici prosadil svou autoritou prezident Václav Havel. Českoslovenští vojáci tak během války v Zálivu, která skončila před 30 lety, pootevřeli dveře do NATO.
Příchod nového roku 2020 tráví v armádních misích v Afghánistánu, Mali, Iráku, Pobaltí či na Sinaji téměř tisícovka českých mužů a žen. Stejně tak silvestr téměř před 30 lety trávili vojáci protichemického praporu ve válce v Zálivu. Československo tehdy bylo stále členem Varšavské smlouvy. Vojáci Jána Valóa však získali důvěru Západu a jako málokdo tím přispěli k pozdějšímu vstupu Česka do NATO.
Někteří prožili Štědrý den v bunkru ve slovenských Tatrách, bok po boku dalších partyzánů. Jiní, o několik let později, ho strávili za mřížemi komunistického kriminálu. Přinášíme vzpomínky čtyř lidí, kteří byli o Vánocích mimo svůj domov - ať už za druhé světové války, nebo v éře komunismu. Jejich příběhy nashromáždila organizace Paměť národa.
Zloději chtěli v prosinci minulého roku vyloupit hrob Reinharda Heydricha na berlínském Hřbitově invalidů. Podle badatele Jaroslava Čvančary jim šlo o čestný kord šéfa SS a gestapa Heinricha Himmlera, který byl položený na rakvi. Čvančara tento týden místo navštívil a zjistil, že zloději kopali na špatném místě. Heydrichův anonymizovaný hrob je jinde. Podívejte se, jak berlínský hřbitov vypadá.
Zloději, kteří minulý týden vyloupili berlínský hrob Reinharda Heydricha, patrně získali přesně to, co chtěli - čestný kord Heinricha Himmlera, říšského vůdce SS a šéfa gestapa. Ten ho jako Heydrichův přímý nadřízený položil podle Řádových zákonů SS při pohřbu na víko rakve.
Nákup dvanácti vrtulníků, který ministr obrany Lubomír Metnar označil za významný milník v česko-amerických vztazích, nemusí zůstat posledním velkým vojenským kontraktem mezi USA a Českem. V budoucnu by ho mohlo zdaleka překonat dodání amerických stíhaček F-16 nebo F-35. Američané podle zjištění Aktuálně.cz už aktivně sondují, zda by Česko mělo o stíhačky zájem.
Směsice radosti, ohromení, ale i obdivu k předkům bojujícím před sto lety v Srbsku či Rumunsku pohltila české historiky po návratu z Balkánu. Na jihu Evropy pátrali po hrobech Čechů z první světové války a našli přitom nová místa nebo zapomenuté hroby s ostatky tisíců českých vojáků.
Nezměrná muka zažili čeští legionáři v první světové válce na Balkáně. Na jejich hrdinství se přesto postupně zapomnělo. V regionu dnešního Srbska a okolních zemích spočívají ostatky desetitisíců našich předků. Až nyní jsou vojáci postupně identifikováni.
Záměr starosty pražských Řeporyjí Pavla Novotného (ODS) postavit pomník vlasovcům, kteří se v konci války podíleli na osvobození Prahy, vrací do hry otázky: Jaká byla role vojáků Ruské osvobozenecké armády (ROA) generála Andreje Vlasova? Proč tento hrdina bojů o Moskvu přeběhl na stranu hitlerovců? A zaslouží vlasovci pomník? Odpovídáme na ně ve zkrácené verzi rozhovoru z roku 2014.
Čs. armáda prožívala v roce 1989 až 1992 dramatické chvíle. Obviňována byla z příprav puče proti demokratickým silám, ze zásahu proti studentům na Národní třídě 17. listopadu (šlo o policejní Útvar zvláštního určení), neochoty transformovat se v prozápadně orientované vojsko. Její velení čelilo navíc protestům vojáků v základní službě - až do té doby nevídané věci.
Spekulace o chování československé armády bezprostředně po 17. listopadu 1989 přetrvávají i po 30 letech od pádu komunistického režimu. A to i proto, že až dosud nebyla k dispozici důvěryhodná analýza archivních dokumentů či rozkazů tehdejšího armádního velení. Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu tak poprvé učinil až nyní a doplnil analýzu i výpověďmi tehdejších aktérů událostí.
Zájem lidí o návštěvu běžně nepřístupné šumavské divočiny roste. V doprovodu průvodců ji letos na 30 trasách navštívilo 900 lidí. Trasa Modravské pláně s Rokyteckou slatí a s 69 jezírky byla rozebrána do pěti minut po zahájení registrace. Na prvním místě je ale ochrana přírody, takže do této lokality se vstupuje jen čtyřikrát ročně s osmi lidmi.
Národní park Šumava je zázrak uprostřed Evropy. Bez přehánění. Uvědomíte si to ale až při návštěvě jeho divočiny. K vidění jsou panenské slatě, rašeliniště, jezírka, bobří hráze, prameniště řek či lesy v pradávné podobě. Divočina je ale přístupná jen malým skupinám turistů v doprovodu průvodců, a to od června do konce října. Seznamte se s ní ve fotogalerii Aktuálně.cz.
Bernard Papánek přežil bitvy u Tobruku i Dunkerku a letos v lednu oslavil 99. narozeniny. Po druhé světové válce ho ale v Československu nikdo nevítal, protože byl židovského původu a přišel "ze západu". V 60. letech emigroval do Izraele a zmizel ze seznamů válečných veteránů na Slovensku i v Česku. V pondělí 11. listopadu svět slaví den veteránů.
