Do konce druhé světové války zbývalo pár dnů a nacisté stupňovali teror. Lidé z Ploštiny, Prlova, Vařákových Pasek či Javoříčka byli mučeni a upalováni. "Neřekli jste, kde jsou partyzáni, tak budete viset. Pak nahnali rodinu Ondráškovu do hospody a zaživa je upálili. Uhořelo tam třiadvacet lidí," popisuje Božena Kršáková vypálení Prlova. Od tragédií v závěru války uplynulo 75 let.
Ještě měsíc před koncem druhé světové války to v protektorátu Čechy a Morava vypadalo, jako kdyby tu nacisté měli vládnout navěky. Zvláště pak na Valašsku, ale i v jiných místech stupňovala komanda SS teror k až zvrácené brutalitě. Jeho obětí se před 76 lety stali lidé z Ploštiny, Prlova, Javoříčka či Vařákových Pasek. Připomeňte si tehdejší události v naší galerii.
Přesně před deseti lety u Smolenska havaroval polský letoun, zemřelo všech 96 lidí na palubě včetně polského prezidenta Lecha Kaczyńského. Vládní delegace mířila uctít památku obětí katyňského masakru v roce 1940. Polský novinář a spisovatel Maciej Bernatt-Reszczyński v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje národní trauma z obou tragických událostí.
Omezení leteckého provozu kvůli novému koronaviru má kromě poklesu cestování ještě jeden dopad. Zásadně snižuje přesnost předpovědí počasí - celosvětově. "Chybějí nám data o teplotě a vlhkosti vzduchu a také rychlosti a směru větrů z čidel dopravních letadel. Méně předvídatelné je tak pro nás i počasí," vysvětluje Radmila Brožková, expertka na numerickou předpověď počasí a meteorologické modely.
Dělí je tisíce kilometrů a jejich výpovědi mnohdy svědčí o těžkých poměrech, v nichž lidé žili už před nástupem koronaviru. Nepropadají však malomyslnosti. "Dnes je nám sice těžko, ale my to zvládneme," říká Olga z Petrohradu. S postřehy, jak jejich země zvládají pandemii, se Aktuálně.cz svěřilo dvanáct Rusů, Ukrajinců, Kazachů a Uzbeků.
Před 79 lety, 13. dubna 1943, nacisté oznámili v rozhlase, že našli ukryté masové hroby u Katyně. V roce 1940 zde sovětská komanda NKVD povraždila 22 tisíc polských vojáků a příslušníků inteligence. Tito váleční a civilní zajatci byli podle vedení NKVD "nežádoucí", protože smýšleli nepřátelsky o Sovětském svazu a komunismu. Událost se zapsala do dějin jako katyňský masakr.
Jeden z nejotřesnějších zločinů sovětské bezpečnosti NKVD se odehrál před 80 lety. V dubnu a květnu 1940 povraždila v Katyni a dalších zajateckých táborech kolem 22 000 polských vojáků, policistů, lékařů, soudců či inženýrů. Masakr má i českou stopu. Katyňskému vraždění padlo za oběť minimálně 350 Čechů či Poláků, kteří pocházeli z území dnešní České republiky.
Na začátku března se vydala česká výprava na Sibiř. Konkrétně k zamrzlému jezeru Bajkal, které se rozhodla přejít. Akce byla pořádána ke stoletému výročí přechodu Bajkalu sibiřskou armádou, které tehdy velel pozdější československý generál Sergej Vojcechovský, kterého po válce unesla sovětská tajná policie NKVD. Vojcechovský zemřel v roce 1951 v sovětském pracovním táboře.
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze začíná pacientovi s těžkým průběhem onemocnění Covid-19 podávat Remdesivir. Přípravek, který vyvinul tým v čele s českým vědcem Tomášem Cihlářem, Česku poskytla americká firma Gilead Sciences. Biochemik Jan Konvalinka z Akademie věd v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, proč Američané i přes enormní poptávku dali přípravek právě do Prahy.
"Kybernetická bezpečnost je nejdynamičtěji se rozvíjející oblast bezpečnosti země. Pro mě to tedy byla výzva. Bral jsem ji jako příležitost dělat něco velmi důležitého," říká v rozhovoru s Aktuálně.cz Karel Řehka, nový ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a ještě nedávno bývalý šéf armádních speciálních sil.
Karel Řehka se zúčastnil misí na Balkáně i v Afghánistánu. Od roku 2010 vedl 601. skupinu speciálních sil, poté byl ředitelem speciálních sil. Byl zástupcem velitele mnohonárodní divize NATO v Polsku. V roce 2020 se stal šéfem Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. V červenci se stane náčelníkem generálního štábu. Prezident Miloš Zeman Řehku ve středu povýšil na generálmajora.
Ačkoliv Japonsko leží nedaleko Číny, dokázalo si s šířením nákazy koronaviru poradit. Téměř 130milionová země hlásí "jen" bezmála 900 případů onemocnění.
"Univerzální doporučení na ´pilulku proti strachu´ neexistuje. Mohu poradit jen to, co si lidé už v minulosti osvojili jako dobrou strategii při potlačování či zvládání stresu. Aby si třeba vzpomněli, jak zvládali katastrofální povodně. Tehdy přece lidé překonávali mnohem větší obtíže, než zažíváme dnes," doporučuje v rozhovoru s Aktuálně.cz psycholog Daniel Štrobl.
České armádě neschází odhodlání při výměně zastaralé sovětské výzbroje za tu moderní. Zároveň při tom ale ukazuje svou nepřipravenost získat ji bez finančních ztrát a včas. Možná může vyhrávat v boji, prohrává ale s byrokratickým molochem ministerstva obrany. Už v roce 2011 varovala jeho Bílá kniha před největší brzdou rozvoje armády: až absurdní byrokracií. Píše se rok 2020 a nic se nezměnilo.
Pokud se v politice používají nedemokratické metody a omezuje se svoboda lidí, tak to vždy vede k dalekosáhlým následkům: "Jakmile se jednou otevřou stavidla zlu, tak je pak možné úplně vše," říká historik Prokop Tomek. To je podle něj i dalších historiků důvod, proč je třeba si připomínat komunistický puč z 25. února 1948, jehož architekty poslal režim o čtyři roky později na popraviště.
V únoru 1948 patřili mezi strůjce nástupu bolševické moci v Československu, o čtyři roky později, na konci listopadu 1952, se stali oběťmi justičních vražd a represí, u jejichž zrodu původně stáli. V grafice přinášíme výňatky z výslechů i poslední slova obžalovaných v čele s Rudolfem Slánským v rámci zinscenovaného procesu. K absurdním sebemrskačským přiznáním byli často domláceni u výslechů.
Tisíce mužů z Čech a Moravy zahynuly před sto lety v zajateckých táborech dnešního Uzbekistánu a Kazachstánu (někdejšího Turkestánu). O osudech těchto vojáků, padlých v první světové válce, se však mnoho neví. Ani řada potomků často netuší, kde a za jakých okolností jejich předci zahynuli. Radim Chrást a další badatelé se to snaží změnit.
Před sto lety zemřely v zajateckých táborech ve Střední Asii tisíce Čechoslováků. Do oblasti tehdejšího Turkestánu se letos vypravil badatel Radim Chrást, aby zmapoval jejich osudy. "V blízkosti bývalých zajateckých táborů z první světové války jsou pohřbeny tisíce Čechů a Slováků, o kterých víme až zoufale málo. Natož aby měli důstojné pomníky," říká.
Obec Lidice, kterou vyvraždili nacisté, prožívá napjaté období. Lidé sepisují protestní petice; rezignovala ředitelka Památníku Lidice i s deseti zaměstnanci s tím, že se vrací léta normalizace; válčí spolu i historici. Aktuálně.cz přináší nové svědectví o údajném udavačství Alžběty Doležalové, která přežila Osvětim. Právě její nejasná role v příběhu odstartovala současný rozruch v Lidicích.
Když Rudá armáda v lednu 1945 osvobodila vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau, na sovětské vojáky čekali vyhladovělí zoufalí vězni, kteří často jen o vlásek unikli smrti. V Osvětimi došlo také k největší jednorázové hromadné popravě československých občanů za druhé světové války. Nacisté tehdy pomocí plynu zabili 3792 lidí. Událost se stala v noci z 8. na 9. března 1944, tedy přesně před 80 lety.
