Česko má jeden z nejdražších dluhů v Evropě. Hůř je na tom jen čtveřice zemí
- Proč je český dluh tak drahý?
- Jak zatěžuje státní rozpočet?
- A které země jsou na tom ještě hůř?
Drahý dluh nemusí mít jen nejzadluženější státy. O jeho ceně rozhodují také úrokové sazby, důvěra investorů nebo struktura a splatnost půjček. Žebříček vychází z dat Eurostatu podle průměrných úroků, které země za svůj veřejný dluh zaplatily v roce 2025. Chybějící hodnoty pro Maďarsko a Bulharsko jsme dopočítali z oficiálních národních údajů podle stejné metodiky. Při shodné hodnotě rozhodl o pořadí výnos desetiletého státního dluhopisu za červenec 2026, který ukazuje aktuální cenu dlouhodobého financování státu.
10. Chorvatsko
- Průměrný úrok za rok 2025: 2,6 %
Chorvatsko patří k zemím regionu, kterým se podařilo po pandemii výrazně snížit zadlužení. Poměr veřejného dluhu k HDP byl na konci roku 2025 o téměř 15 procentních bodů nižší než před covidem. Na každých 100 eur průměrného veřejného dluhu přitom loni připadlo přibližně 2,60 eura úrokových nákladů. To však neznamená, že má Záhřeb vyhráno s cenou nových půjček. Výnos desetiletého dluhopisu se mezi loňským a letošním červencem zvýšil z 3,05 na 3,58 procenta. Vyšší sazby tak mohou postupně brzdit další zlevňování celého dluhového portfolia.
9. Slovensko
- Průměrný úrok za rok 2025: 2,6 %
Slovensku pomáhá, že velkou část dluhu má zajištěnou na dlouhou dobu za pevný úrok. Na konci roku 2025 mělo zhruba 60 až 70 procent dluhopisů splatnost delší než pět let a jen malá část nesla proměnlivou sazbu. Vyšší úroky na trhu se tak do nákladů státu nepromítnou hned, ale až postupně při vydávání nových dluhopisů a refinancování těch starých. Desetiletý slovenský výnos však za rok stoupl z 3,43 na 3,73 procenta, takže nové financování zůstává dražší než velká část starého dluhu. Právě vyšší aktuální výnos posunul Slovensko v našem žebříčku před Chorvatsko, které mělo za rok 2025 stejnou průměrnou cenu dluhu.
8. Malta
- Průměrný úrok za rok 2025: 2,7 %
Malta doplácí na konec levných peněz. Část starších státních dluhopisů s nízkými kupony musí postupně nahrazovat novými, které už nesou vyšší úrok. Právě to tamní ministerstvo financí označuje za hlavní důvod růstu úrokových nákladů. V roce 2025 se navíc zvýšila potřeba státu půjčovat si, takže na relativně malý domácí dluhopisový trh mířilo více emisí. Úrokové výdaje centrální vlády proto vzrostly z 261 na téměř 297 milionů eur. A další rychlé zlevnění zatím nenaznačuje ani trh: výnos desetiletého dluhopisu se za rok zvýšil z 3,50 na 3,97 procenta.
7. Dánsko
- Průměrný úrok za rok 2025: 2,8 %
Dánsku dluh zdražil hlavně kvůli konci éry mimořádně levných peněz. Ještě v letech 2020 a 2021 si vláda dokázala půjčovat za tak výhodných podmínek, že u části emisí byly výnosy dokonce záporné – investoři byli ochotni za bezpečí dánských dluhopisů fakticky zaplatit. V roce 2025 už nové nominální bondy nesly průměrný výnos 2,32 procenta. Jak staré levnější emise postupně dospívají, nahrazuje je dražší financování a průměrná cena dluhu roste. Výnos desetiletého dluhopisu se navíc mezi červencem 2025 a červencem 2026 zvýšil z 2,54 na 2,93 procenta. Dánsko ale zůstává velmi bezpečným dlužníkem s ratingem AAA a nízkým zadlužením, takže vyšší úroková sazba zatím pro jeho rozpočet nepředstavuje zásadní problém.
6. Itálie
- Průměrný úrok za rok 2025: 3,0 %
Itálii dlouhodobě prodražuje financování především obrovské zadlužení. Veřejný dluh na konci roku 2025 dosáhl 137,1 procenta HDP, druhé nejvyšší hodnoty v EU hned po Řecku. Tak vysoký dluh zvyšuje citlivost země na náladu investorů a nutí vládu počítat s vyšší rizikovou přirážkou než u nejbezpečnějších států eurozóny. Dopad vyšších sazeb alespoň tlumí dlouhá splatnost portfolia, která se pohybuje kolem osmi let. Na každých 100 eur průměrného veřejného dluhu tak připadly zhruba tři eura úrokových nákladů. Trh ale v posledním roce znovu zdražil: výnos desetiletého dluhopisu vzrostl z 3,54 na 3,88 procenta.
5. Česko
- Průměrný úrok za rok 2025: 3,1 %
Česko doplácí hlavně na prudký růst sazeb po inflačním šoku. Ve střední Evropě se po roce 2021 zvyšovaly rychleji než v eurozóně a dražší financování se postupně propsalo i do státního dluhu. Ministerstvo financí loni prodávalo nové fixně úročené bondy s průměrným výnosem 4,21 procenta, zatímco starší levnější emise postupně dospívají a stát je musí nahrazovat dražšími.
Na každých 100 korun průměrného veřejného dluhu tak v roce 2025 připadlo přibližně 3,10 koruny úrokových nákladů. V návrhu rozpočtu na rok 2027 se počítá s tím, že stát za obsluhu dluhu vydá 130 miliard korun, tedy zhruba o 18 procent více než v letošním navrženém rozpočtu. Šlo by o šestý největší výdaj státního rozpočtu, vyšší například než celý rozpočet ministerstva vnitra.
Ani vývoj na trhu zatím výrazné zlevnění nenaznačuje. Výnos desetiletého českého dluhopisu mezi červencem 2025 a červencem 2026 vzrostl z 4,30 na 4,79 procenta. Rychlý pokles nákladů tak zatím není na dohled.
4. Bulharsko
- Průměrný úrok za rok 2025: 3,2 %
Úrokové náklady odpovídaly v loňském roce přibližně 3,2 procenta průměrné výše bulharského veřejného dluhu. Bulharsku přitom během jediného roku výrazně narostl dluh. Podle tamního statistického úřadu se zvýšil z necelých 25 miliard eur na 34,6 miliardy, tedy téměř o 39 procent. Úrokové výdaje veřejného sektoru za rok 2025 dosáhly 954 milionů eur. Novější a dražší dluhopisy navíc postupně získávají v dluhovém portfoliu větší váhu. Ani současný trh výrazné zlevnění nenaznačuje. Výnos desetiletého bulharského dluhopisu se mezi červencem 2025 a červencem 2026 zvýšil z 3,93 na 4,09 procenta. Vyšší cena nového financování tak může držet průměrné úrokové náklady země vysoko i v dalších letech.
3. Polsko
- Průměrný úrok za rok 2025: 4,5 %
Na každých 100 zlotých průměrného veřejného dluhu připadlo v roce 2025 přibližně 4,50 zlotého úrokových nákladů. Polsko přitom patří k zemím, kde se vyšší sazby do státních financí promítají poměrně rychle. Důvodem je i struktura dluhu: Polsko má oproti většině regionu kratší splatnost portfolia a významnou část dluhopisů s variabilním úročením. Změny tržních sazeb se tak do nákladů státu propisují rychleji.
Ani současný vývoj přitom nenaznačuje výrazné zlevnění. Výnos desetiletého polského dluhopisu činil v červenci 5,50 procenta, prakticky stejně jako před rokem. Pro rychlý pokles průměrné ceny dluhu tak zatím zůstává jen malý prostor.
2. Rumunsko
- Průměrný úrok za rok 2025: 5,2 %
Rumunsko platí za svůj dluh vysokou cenu hlavně kvůli vysokým sazbám a obavám investorů o stav veřejných financí. Rizikovou přirážku navíc zvyšuje i struktura dluhu: více než polovina vládních závazků byla na konci roku 2025 vedena v cizích měnách. Dobrou zprávou je, že tržní sazby už výrazně klesly. Výnos desetiletého dluhopisu se za rok snížil ze 7,13 procenta v červenci 2025 na 6,09 procenta v červenci 2026. I po tomto poklesu ale Rumunsko zůstává z pohledu dlouhodobého financování jednou z nejdražších zemí v našem přehledu.
1. Maďarsko
- Průměrný úrok za rok 2025: 5,3 %
Na každých 100 forintů průměrného veřejného dluhu připadlo v roce 2025 zhruba 5,30 forintu úrokových nákladů. Maďarsko tak zůstává na špici žebříčku, trend se ale začíná obracet. Průměrná cena vládního dluhu loni citelně klesla. Pomohl tomu i ústup inflace, která v předchozích letech výrazně prodražovala inflačně indexované dluhopisy. Ještě výraznější zlepšení je vidět na trhu: výnos desetiletého dluhopisu se mezi červencem 2025 a červencem 2026 propadl ze 7,02 na 5,30 procenta. Financování tak zůstává drahé, rozdíl oproti Rumunsku a Polsku se ale rychle zmenšuje.
