Američtí demokraté přihráli Čechům levnější hypotéky. Za pár dní obrátili zdejší trh naruby

USA prožívají politický milník, který se do zbytku světa včetně Česka propisuje penězi. A to způsobem, který Češi mohou vítat. V posledních dnech totiž některé z klíčových ukazatelů na tuzemských finančních trzích ovlivňující sazby hypoték či nákladnost státního dluhu prozatím obrátily nepříznivý směr vývoje z posledních měsíců a mohou být příslibem dostupnějších hypoték nebo levnějších vládních půjček. Pozitivní trend přitom nemusí zvrátit ani zasedání České národní banky.

„Pokles výnosů a obecněji korunových sazeb na finančním trhu v posledních dnech nejspíš odráží souběh výsledků amerických voleb, který přinesl mimo jiné vyšší šanci uklidnění na Blízkém východě, a nedávné komunikace členů bankovní rady ČNB, podle kterých jsou sazby na finančním trhu nepřiměřeně vysoko,“ zdůrazňuje součet příznivých faktorů ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

Reagovalo mnoho ukazatelů

Začátek listopadu totiž krom americké politické mapy poměrně významně ovlivnil i ekonomické klima Česka. Tak například tříleté úrokové swapy, které představují rozhodující východisko pro cenotvorbu aktuálně zdaleka nejoblíbenějších tříletých hypotečních fixací, ještě v závěru října atakovaly 4,95 procenta, aktuálně jejich hodnota klesla na 4,6 procenta, což je zároveň nejnižší hodnota od počátku září. Zjednodušeně řečeno by tak při zachování bankovních marží mohly sazby hypoték okamžitě klesnout o 0,35 procentního bodu. Trend vývoje ukazatele je navíc stále intenzivně klesající.

Obdobný vývoj započal i na scéně vládních dluhopisů. Tam investoři začali požadovat za své peníze významně nižší výnos. Aktuálně by si tak stát mohl půjčit poměrně výrazně levněji než ještě před pouhým týdnem. Zatímco tak například trh v závěru října požadoval za desetiletou půjčku českému státu roční úrok 5,39 procenta, aktuálně je to 5,19 procenta. Úroková nákladnost takových nových státních půjček tak za pouhý týden klesla o necelá čtyři procenta na nejnižší úroveň od 11. září.

Vlna zlevňování

Globální investoři totiž po výsledku takzvaných amerických midterms přehodnotili svá očekávání o vývoji krize v Perském zálivu, a to ve směru dřívějšího ukončení bojů. To se významně odrazilo na komoditních trzích, kde zlevnila ropa i zemní plyn. V dalším kroku úvah pak investoři na základě toho snížili svá inflační očekávání, a tím i nutnost dramatičtějších reakcí centrálních bank: tedy růstu úrokových sazeb.

„V českém případě jde o odmazání jednoho očekávaného zvýšení sazeb. Ještě minulý týden ukazatele FRA počítaly s pětiprocentními sazbami, nyní jsou na úrovni 4,75 procenta,“ uvádí ekonom Banky Creditas Petr Dufek. První signál přitom ČNB vyšle už na svém dnešním zasedání, kde ekonomové spíše sází na růst sazeb.

„ČNB ve světle rostoucích inflačních rizik pravděpodobně zvýší základní úrokovou sazbu na čtyři procenta. Pro značnou část trhu to nebude překvapení,“ předpokládá ekonom skupiny ČSOB Jan Bureš. Investory ale bude podle něho zajímat primárně „síla“ tohoto rozhodnutí, tedy především jednota bankovní rady. „Rovněž i celkové vyznění nové prognózy včetně alternativních scénářů a doprovodných komentářů. Právě z nich by mělo být možné vyčíst, co čekat dál,“ dodává Bureš.

Příslib konce trendu zdražujících hypoték i vládního dluhu by přitom dnešní zvýšení sazeb Českou národní bankou nemuselo nijak oslabit, v tržních úrokových sazbách je totiž tento krok již s velkou pravděpodobností započítán. Klíčové pro další vývoj hypoték bude očekávání trhu, kde se trend zvyšování sazeb může zastavit.