Aktualizováno: ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu na 4 procenta a zhoršila odhad vývoje ekonomiky
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
- Rozhodnutí bylo těsné. Čtyři členové rady byli pro zvýšení sazby, tři pro ponechání.
- Finanční trh zpřísnění měnové politiky očekával, koruna výrazněji nereagovala.
- Centrální banka také zhoršila výhled vývoje české ekonomiky pro letošní i příští rok.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Základní úroková sazba se tak dostala na nejvyšší úroveň od počátku roku 2025. Rozhodnutí bylo těsné. Zvýšení sazby podpořili čtyři členové bankovní rady, tři hlasovali pro její ponechání beze změny, řekl po jednání rady guvernér ČNB Aleš Michl.
Guvernér upozornil na to, že v české ekonomice převažují tlaky ve směru vyšší inflace. Jsou jimi zejména setrvalost jádrové inflace, pokračující rychlý růst mezd. Michl upozornil také na riziko zrychlení růstu množství peněz v ekonomice vyvolané růstem úvěrů pro domácnosti i pro vládní instituce.
Bankovní rada ve stejném rozsahu zvýšila také lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, nově činí pět procent. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, bankovní rada zvýšila na tři procenta.
ČNB v době inflační vlny udržovala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, snižovat ji začala v prosinci 2023. Sazba do loňského května postupně klesla na 3,5 procenta. Letos bankovní rada začala znovu zpřísňovat měnovou politiku. V červnu základní sazbu zvýšila na 3,75 procenta a k dalšímu zvýšení přistoupila nyní.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.
Horší výhled ekonomiky
Česká národní banka také zhoršila výhled vývoje české ekonomiky. Podle ve čtvrtek zveřejněné prognózy letos očekává růst hrubého domácího produktu o 1,7 procenta. V srpnové predikci čekala růst 2,2 procenta. Průměrná inflace by letos měla být 2,1 procenta, v srpnu očekávala dvouprocentní růst spotřebitelských cen.
ČNB zhoršila i ekonomický výhled na příští rok. HDP by se měl zvýšit o 2,5 procenta, předchozí prognóza počítala s růstem 2,7 procenta. V roce 2028 by si měla ekonomika tempo růstu 2,5 procenta udržet.
Inflace by v příštím roce měla zrychlit na 3,2 procenta, proti předchozí prognóze ji ČNB čeká o 0,7 procentního bodu vyšší. Rok 2028 by měl přinést zmírnění růstu cen, průměrná inflace by měla zvolnit na 2,3 procenta.
Trhy zvýšení očekávaly
Rozhodnutí bankovní rady zvýšit základní úrokovou sazbu na čtyři procenta finanční trhy očekávaly. Centrální banka tím podle analytiků reaguje na přetrvávající inflační rizika. Koruna na rozhodnutí výrazněji nereagovala.
„Rozhodnutí zvýšit sazby nebylo překvapivé, protože s ním finanční trhy už nějaký čas počítaly,“ uvedl analytik Banky Creditas Petr Dufek. Trhy totiž podle něj stále předpokládají, že zvýšení sazeb není zdaleka posledním krokem. V horizontu jednoho roku mají stále započítána ještě tři další zvýšení sazeb. O tom, jak bude ČNB postupovat dál, ovšem rozhodne především lednová inflace, dodal.
Zvýšení úrokových sazeb je správným krokem, který v podstatě nikoho nepřekvapil, doplnil analytik Portu Jan Berka. Reakce koruny na dnešní rozhodnutí nebyla podle něj nijak zásadní. „Proč taky, když trhy tento krok započítaly do kurzu již dávno. S korunou tak může výrazněji pohnout až následný komentář centrální banky a její nová prognóza,“ podotkl.
„Zvýšení sazby se postupně promítne do celého finančního trhu,“ souhlasil stratég společnosti Žitný a partneři Bohumil Žitný. Vedle zdražení úvěrů očekává také tlak na růst úročení bankovních vkladů. Pro domácnosti to znamená lepší možnosti zhodnocení volných peněz, zároveň by ale měly podle něj počítat s tím, že vyšší úrokové sazby mohou prodražit hypotéky a spotřebitelské financování.
Generální ředitel Fingoodu Ondřej Kozel míní, že zvýšení sazeb nebude mít pro střadatele ani zájemce o úvěr okamžitý velký přímý dopad. Úroky na spořicích účtech na zvyšování sazeb ČNB podle něj reagují jen málo, domácnosti proto hledají jiné cesty, jak úspory zhodnotit. Hypotéky se zase řídí hlavně dlouhodobými sazbami, které rostou celosvětově a doma je tlačí nahoru i schodek rozpočtu, uvedl.
