Do voleb do Evropského parlamentu jde 30 stran. Ministerstvo žádnou nevyřadilo
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Všech 30 řádně přihlášených uskupení bylo letos připuštěno k volbách do Evropského parlamentu v ČR. Ministerstvo žádné z nich neodmítlo. Vyřazena byla pouze jedna kandidátní listina, která byla podána až po zákonném termínu, uvedlo ministerstvo na svém webu. Eurovolby budou v Česku 7. a 8. června.
Při minulých eurovolbách před pěti lety si Češi mohli vybírat z rekordního počtu 39 uskupení. Na snížení nabídky v letošních evropských volbách mělo vliv i to, že se počet kandidujících koalic zvýšil na zhruba dvojnásobek. Nyní jej jich 11, v předchozích eurovolbách jich bylo šest. Samostatné kandidátky letos řádně předložilo 19 stran a hnutí.
Do eurovoleb se přihlásily všechny sněmovní strany a hnutí, přičemž z nich jen opoziční ANO a vládní Piráti kandidují samostatně. Vládní ODS, KDU-ČSL a TOP 09 kandidují stejně jako při posledních sněmovních volbách jako koalice Spolu, koalici Starostové a osobnosti pro Evropu vytvořila hnutí STAN a SLK. Opoziční hnutí SPD sestavilo koaliční kandidátku společně s neparlamentní Trikolorou.
O udržení v Evropském parlamentu bojují komunisté v koalici Stačilo! se Spojenými demokraty - Sdružením nezávislých a Českou stranou národně sociální. Na koaliční spojenectví sází také hnutí SEN 21, které je zastoupeno v Senátu, se stranou Volt Česko, dále hnutí Přísaha a strana Motoristé sobě a Švýcarská demokracie spolu se Stranou státu přímé demokracie - Stranou práce.
Krajské a senátní volby 2024 v ČR
Česko čekají krajské volby a volby do Senátu. Projděte si následující volební speciály:
- Krajské volby v ČR: kompletní info
- Senátní volby v ČR: kompletní info
- Kandidáti do Senátu 2024
- Voličský průkaz
- Jak volit v krajských volbách
- Jak volit do Senátu
- Volební místnosti a kde volit v ČR
- Volební lístky: Úprava, ztráta, jak postupovat
- Kroužkování a preferenční hlasy
- Volební kalendář v ČR do roku 2033
- Volební účast: Data a historické srovnání
- Volební komise: Odměna a jak se vybírají členové
V koalici „PRO vystoupení z EU“ jsou Moravané a jedna z neparlamentních republikánských stran. Koalici „PRO Jindřicha Rajchla“ tvoří uskupení Právo Respekt Odbornost a Správná volba PRO Zdraví a Sport. Podobně kromě hnutí ANO expremiéra Andreje Babiše jde do voleb také další hnutí ANO, které ve svém názvu slibuje „Lepší EU s mimozemšťany“ a také to, že zastaví drahotu a válku.
Samostatně o návrat do europarlamentu usiluje Sociální demokracie (dříve ČSSD, nyní SOCDEM), v čele její kandidátky je bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Expremiér Jiří Paroubek vede koaliční kandidátku ČSSD - České suverenity sociální demokracie, k níž patří ještě Směr Česká republika a Domov.
Nejpočetnější šestičlennou koalici, v níž jsou Dělnická strana sociální spravedlnosti, Národní demokracie nebo Rozumní, kolem sebe soustředila Aliance národních sil v čele s nynějším europoslancem za SPD Hynkem Blaškem.
Ze samostatně kandidujících stran byli k eurovolbám připuštěni Svobodní, Zelení i Demokratická strana zelených, stejně jako hnutí Česká republika na 1. místě, v jehož čele stojí zadlužený pořadatel protivládních demonstrací Ladislav Vrabel, který byl odsouzený za šíření poplašné zprávy.
V seznamu registrovaných uskupení nechybí ani hnutí Hlas či Referendum - Hlas lidu, Klub angažovaných nestraníků a Senoři sobě, ani strany Volte Prabý Blok, Levice, Liberální aliance nezávislých občanů, Nový směr a Lepší život pro lidi (původně Národní prosperita), která si po čtvrtstoletí existence změnila název v polovině letošního března.
V eurovolbách bude rovněž anarchokapitalistická strana Nevolte Urza.cz, která chce podobně jako při předloňských sněmovních volbách spíše propagovat svůj program, a pražská strana Mourek, která byla založena předloni jako Libeňský mourek a definuje se jako „politická strana pro lidi i kočky s otevřenou myslí“.
