Důchod přes 60 tisíc bere v Česku jen 345 seniorů. Jak na něj dosáhli a jaké je naopak minimum?
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
- Minimální starobní důchod letos vzrostl na 9 800 korun, někteří penzisté však mohou pobírat i méně.
- Na opačném konci spektra stojí skupina lidí s důchodem nad 60 tisíc.
- Podle jakých pravidel se státní penze počítají a proč jsou rozdíly v důchodech mnohem menší než rozdíly v běžných mzdách?
I při značně podprůměrných výdělcích a dlouholeté práci za minimální mzdu bývá starobní důchod znatelně vyšší než minimální penze – za předpokladu, že žadatel nemá v pojištění dlouhá hluchá místa. Ke konci roku 2025 pobíralo měsíční částku pod 15 854 korun pouhých 10 procent starobních důchodců.
- Měsíční částka starobního důchodu závisí na celém průběhu pojištění. Čím vyšší jsou rozhodné příjmy od roku 1986 a čím delší je získaná doba pojištění, tím vyšší je následně i měsíční penze.
- V roce 2026 činí minimální starobní důchod 9 800 korun, přičemž stejná částka platí také při odchodu do předčasného důchodu.
- V praxi na minimální starobní důchod dosáhnou zpravidla lidé, kteří nezískali potřebnou dobu pojištění v rozsahu 35 let a splnili podmínky pro přiznání penze až při dosažení vyššího zákonného věku.
Jak dosáhnout na důchod přes 60 tisíc korun?
Od roku 2015 se při výpočtu starobního důchodu započítává osobní vyměřovací základ (průměrná důchodová mzda) do druhé redukční hranice pouze z 26 procent. Tím je nepřímo omezena i maximální částka starobního důchodu.
Žadateli o starobní důchod s průměrnou důchodovou mzdou nad 195 868 korun a dobou pojištění 46 let je při výpočtu v letošním roce přiznán měsíční důchod 50 739 korun. Pro ještě vyšší částku je nutné získat delší dobu pojištění (například přesluhováním).
Ke konci roku 2025 ČSSZ vyplácela celkem 345 sólo starobních důchodů převyšujících 60 tisíc korun. V tomto případě se většinou jedná o penze přiznané před rokem 2015, kdy se osobní vyměřovací základ hodnotil v plném rozsahu, případně o lidi, kteří odešli do penze výrazně později a měli mimořádně vysoké příjmy.
Rozdělení důchodů v jednotlivých letech
V tabulce je pro přehlednost uveden medián důchodu, první decil (Q10) a devátý decil (Q90) ke konci příslušného roku. Údaje vycházejí ze statistické ročenky ČSSZ za rok 2025, novější data nejsou k dispozici.
Z čísel je patrné, že polovina starobních důchodců měla koncem roku 2025 penzi vyšší než 21 020 korun a polovina nižší. Pouze desetina penzistů pobírala více než 26 153 korun a jen desetina měla méně než 15 854 korun.
| Rok | Q10 | Medián důchodu | Q90 |
|---|---|---|---|
| 2022 | 13 269 Kč | 17 920 Kč | 22 885 Kč |
| 2023 | 15 296 Kč | 20 144 Kč | 25 282 Kč |
| 2024 | 15 584 Kč | 20 584 Kč | 25 654 Kč |
| 2025 | 15 854 Kč | 21 020 Kč | 26 153 Kč |
Zdroj: ČSSZ – Statistická ročenka z oblasti důchodového pojištění 2025
Průměrný důchod a medián se příliš neliší
Vzhledem k tomu, že je při samotném výpočtu starobního důchodu výrazně zastoupen prvek solidarity (např. jednotnou základní výměrou, citelnou redukcí dosahovaných příjmů či nepřímým zastropováním výpočtového základu), liší se státní penze podstatně méně než mzdy. Rozdíl mezi průměrným důchodem a mediánem je proto malý.
Ke konci roku 2025 činil průměrný starobní důchod 21 094 korun, v červnu letošního roku dosáhl 21 803 korun. K nárůstu průměrné částky dochází od ledna vlivem valorizace, zatímco v dalším průběhu roku se už příliš nemění. Nově přiznaných penzí je totiž v poměru k těm již vypláceným málo, takže průměr během roku ovlivňují jen zanedbatelně.
Proč může být důchod nižší než 9 800 korun?
Přestože od roku 2026 platí minimální starobní důchod 9 800 korun, někteří lidé pobírají z českého systému částku nižší. Jak je to možné? Jde o seniory s nárokem na důchod z více zemí, jejichž doba pojištění v ČR byla poměrně krátká.
Minimální hranice 9 800 korun se totiž nevztahuje na případy, kdy se z Česka vyplácí dílčí (poměrný) důchod pouze za několik odpracovaných let. V praxi například někteří senioři žijí v Česku, ale většinu penze pobírají ze Slovenska, zatímco český podíl tvoří jen menší část. Celkovou životní úroveň těchto osob je proto nutné hodnotit se započtením všech dílčích důchodů, které reálně pobírají.
