Dolar míří k ročním maximům, euro na dno a výnosy amerických dluhopisů nad pět procent

Vážená e15 investorská komunito,

vítejte u dalšího vydání investičního newsletteru e15. Dostali jsme se již za polovinu října, a to znamená, že nám zbývá pouze pár dní letního času a dlouhých dnů. Pojďme si tyto dny společně zpříjemnit a dozvědět se novinky z finančních trhů, jako například dopad zveřejnění amerických inflačních dat na trhy, jaké společnosti v tomto týdnu zveřejní své výsledky za třetí kvartál, či co stálo za výprodejem akcií společnosti CoreWeave.

Děkujeme, že nás čtete!

V tomto vydání se dozvíte ✅

• Je výprodej CoreWeave předzvěstí širšího výprodeje?
• Jaké společnosti nám tento týden představí své výsledky?
• Co způsobila inflační data na světových trzích?

Stručně 📻

První oběť drahých peněz?

Akcie i dluhopisy společnosti CoreWeave, poskytovatele cloudové infrastruktury pro umělou inteligenci, se v minulém týdnu prudce propadly, přičemž cena pojištění proti úpadku aktuálně naznačuje více než 50procentní pravděpodobnost jejího bankrotu v příštích pěti letech. Za tímto propadem stojí rostoucí pochybnosti o udržitelnosti obchodního modelu firmy v prostředí vysokých úrokových sazeb. CoreWeave masivně financuje nákup drahých AI čipů prostřednictvím dluhu a vydělává na jejich následném pronájmu. Protože si však nyní musí půjčovat za vysoké úroky a výnosy jejích dluhopisů dosahují 15 procent, nákladná obsluha dluhu prudce snižuje její ziskové marže z pronájmu a ohrožuje schopnost splácet závazky. Situace vyvolala na trhu debatu o tom, zda potíže CoreWeave nepředstavují první varovný signál pro celý boom umělé inteligence, podobně jako předzvěsti krizí v letech 2007 nebo 2023. Podle analytiků z Barclays jsou ale tyto obavy přehnané, jelikož kapitálové výdaje CoreWeave tvoří pouze zhruba čtyři až pět procent celkových investic do AI infrastruktury, a skutečným ohrožením celého odvětví by se stal až případný razantní propad cen za samotný pronájem výpočetního výkonu, ke kterému ale díky přetrvávající silné poptávce zatím nedochází.

Od vesmíru po pražskou burzu

Výsledková sezóna je v plném proudu a po relativně silném týdnu v režii největších světových bank se o slovo hlásí další významné společnosti v čele s technologickými giganty ze skupiny Mag 7. V úterý se můžeme těšit na výsledky ostře sledované SpaceX (SPCX), streamovací platformy Netflix (NFLX) a ostatních významných společností jako General Motors (GM), 3M (MMM) či United Airlines (UAL). Středa přinese nálož technologických obrů, jako je Meta (META), Tesla (TSLA), AT&T (T) či IBM (IBM), přičemž z Evropy se ohlásí SAP (SAP). Čtvrtek nabídne mimo jiné výsledky amerických Procter & Gamble (PG) a Lockheed Martin (LMT), švýcarského Nestlé (NESN), britské Barclays (BARC) a francouzského L’Oréal (OR) spolu s Hermès (RMS). V úplném závěru týdne se pak můžeme těšit na American Express (AXP) a také na českou Moneta Money Bank (MONET), u které by dle analytiků z Komerční banky měly meziročně vzrůst výnosy o 8,3 procenta, čistý zisk o 9,2 procenta a počítá se i s mimořádnou dividendou ve výši pěti korun na akcii.

Téma týdne 🗞️

Zářijová data o vývoji spotřebitelských cen ve Spojených státech přinesla finančním trhům nepříjemné překvapení a potvrdila, že boj s inflací zdaleka nekončí. Celková meziroční míra inflace zrychlila ze srpnových 3,4 procenta na 3,7 procenta, čímž překonala odhady analytiků a dosáhla nejvyšší úrovně od letošního května. Meziměsíčně pak spotřebitelské ceny vzrostly o 0,6 procenta, avšak podstatnější zklamání přišlo u jádrové inflace – místo očekávaného zmírnění totiž jádrový ukazatel meziměsíčně stoupl o 0,3 procenta a v meziročním srovnání zrychlil na 2,6 procenta, což signalizuje, že se cenové tlaky v ekonomice začínají znovu usazovat.

Struktura zveřejněných čísel odhaluje hned několik souběžně působících proinflačních impulsů. Primárním faktorem zůstává energetický šok vyvolaný válečným konfliktem na Blízkém východě, v jehož důsledku energie v září meziročně zdražily o 20,4 procenta a samotný růst cen pohonných hmot se na celkovém meziměsíčním nárůstu inflace podílel z více než poloviny. Do popředí se však dostávají i sekundární vlivy, jelikož dražší ropa začíná zdražovat navazující služby, jako jsou letenky či veřejná doprava, což se promítá do růstu jádrové inflace v segmentu služeb, a v inflačních datech je patrný i zpožděný efekt vyšších cel, který s odstupem prosakuje převážně do cen aut či oděvů. Novým fenoménem, vyvolaným rozmachem umělé inteligence, jsou vysoké ceny čipů a pamětí, které mají přímý vliv na rostoucí ceny spotřební elektroniky. Účet za tento vývoj nakonec platí samotné domácnosti, jelikož ceny už šestý měsíc v řadě rostou rychleji než mzdy, a zdánlivě nezdolné maloobchodní tržby tak maskují nepříjemnou realitu – spotřebitelé neutrácí více kvůli reálnému růstu poptávky, ale kvůli tomu, že je všechno dražší.

Tento vývoj staví do velmi nepříjemné pozice americkou centrální banku i Bílý dům. Prezident Donald Trump před blížícími se volbami do Kongresu požaduje levnější úvěry, inflace se však stává hlavní předvolební zátěží jeho administrativy. Paradox amerického hospodářství navíc spočívá v tom, že si navzdory zdražování vede velmi dobře – solidní růst HDP i nízká nezaměstnanost nedávají centrálním bankéřům prakticky žádný důvod ke snižování úrokových sazeb. Ihned po zveřejnění nových inflačních dat vzrostla pravděpodobnost, že Fed ještě v říjnu přistoupí k dalšímu zvýšení základní sazby, na téměř 50 procent, avšak v průběhu týdne trh korigoval a aktuálně je pravděpodobnost zvýšení pouhých 17 procent. Pro prosincové zasedání jsou misky vah stále nakloněny k variantě zpřísnění měnové politiky, které aktuálně trhy přisuzují pravděpodobnost téměř 90 procent.

Odezva finančních trhů na inflační data byla okamžitá a přinesla výrazné přecenění napříč téměř všemi třídami aktiv. Akciové burzy zasáhl výprodej, který do konce týdne stáhl technologický index Nasdaq 100 přibližně o 4,5 procenta níže, a širší index S&P 500 klesl o zhruba dvě procenta. Negativní nálada se propojila s rostoucí skepsí ohledně návratnosti obřích investic do umělé inteligence, což tvrdě odnesli především asijští výrobci polovodičů. Jihokorejský index Kospi se v reakci na data do konce týdne propadl o 6,5 procenta – tento pohyb však byl součástí silnějšího výprodeje trvajícího od začátku října, během kterého index oslabil již o více než 20 procent. Určitou protiváhu chmurám v technologickém odvětví poskytly pouze silné hospodářské výsledky tchajwanské společnosti TSMC, která díky neutuchající poptávce po AI čipech vykázala skokový nárůst čtvrtletního čistého zisku o 69 procent na 23,6 miliardy dolarů. Investoři se museli vyrovnat s perspektivou delšího období restriktivní měnové politiky i na dluhopisovém trhu. Výnos desetiletých amerických státních bondů bezprostředně po zveřejnění indexu CPI vyskočil na 5,34 procenta a výnos třicetiletých dokonce na 5,61 procenta, následně se však stabilizovaly a sestoupily k úrovni 5,1 procenta u desetiletých, respektive 5,4 procenta u třicetiletých dluhopisů. Celkovou nervozitu dotvořily měnové trhy, kde sílící dolar v reakci na inflační data zamířil k ročním maximům a srazil euro až na 18měsíční dno poblíž úrovně 1,111 dolaru za euro.

Co by vám nemělo uniknout 🚨

Globální inflace se znovu probouzí a hrozí dalším znehodnocováním úspor. Zkušenost z let 2021 až 2023 navíc investorům ukázala, že spoléhání pouze na akciové indexy je před znehodnocením peněz automaticky neochrání. Účinnou ochranou se proto nyní jeví defenzivní strategie a pečlivý výběr dividendových titulů se stabilním peněžním tokem. Které konkrétní akcie vám i v dnešní nejisté době dokážou doručit pravidelný roční výnos blížící se osmi procentům? To se dočtete na webu e15.

Ačkoliv Praha dlouhodobě zůstává nejdražším městem pro bydlení v České republice, ceny bytů ve vybraných regionech meziročně rostou dokonce až dvakrát rychleji než v samotné metropoli. Která česká města aktuálně zažívají největší cenový skok a kde naopak zdražování bydlení zaostává za růstem nájemného? K přečtení na Investičním webu.

Graf týdne 📊

Graf zobrazuje kapitálové výdaje na budování AI infrastruktury pěti předních hyperscalerů – Alphabet, Amazon, Meta, Microsoft a Oracle. Podle dat JPMorgan Chase se očekává, že v letošním roce dosáhnou kapitálové výdaje těchto společností zhruba 800 miliard dolarů, což je dvojnásobek oproti roku 2025. V příštím roce by dle odhadů měly kapitálové výdaje dosáhnout téměř 1,1 bilionu dolarů. Tempo růstu však vyvolává také obavy, jelikož zmínění hyperscaleři výrazně navýšili emise dluhopisů a jejich volné cash flow se propadlo do záporných hodnot, což zároveň zvyšuje i míru rizika.

Zdroj: JPMorgan Chase

Osobnost týdne 👑

Nelson Peltz (* 1942) je americký podnikatel, investor a miliardář. Své vysokoškolské vzdělání zahájil na prestižní Wharton School při University of Pennsylvania, avšak studium nedokončil a v roce 1963 z univerzity odešel. Místo akademické kariéry se rozhodl nastoupit do rodinného podniku A. Peltz & Sons, který se zabýval velkoobchodní distribucí mražených potravin. Z pozice běžného řidiče se rychle vypracoval a společně se svým bratrem masivně rozšířil rodinnou firmu prostřednictvím řady akvizic.

Do světa financí naplno pronikl v 80. letech, kdy se začal věnovat takzvaným „pákovým odkupům“ (LBO). Přesně tímto způsobem se mu podařilo z podniku Triangle Industries vybudovat největší obalovou společnost na světě a následně ji s obrovským ziskem prodat. Tento úspěch mu poskytl potřebný kapitál a renomé pro jeho nejvýznamnější kariérní krok, kdy v roce 2005 založil se svými partnery hedgeový fond Trian Fund Management. Prostřednictvím tohoto fondu se začal naplno věnovat takzvanému „aktivistickému investování“, tedy strategii, jejíž podstatou je nákup významného podílu v podhodnocených firmách a následné vyvíjení veřejného i zákulisního tlaku na stávající vedení podniku s cílem prosadit restrukturalizaci, snížení nákladů nebo změny v představenstvu.

Peltz se v průběhu let stal obávaným i respektovaným hráčem, jehož zásahy často vedly k výraznému růstu hodnoty pro akcionáře. Mezi jeho největší úspěchy patří vlivné kampaně u potravinářských a spotřebitelských gigantů jako H. J. Heinz, Mondelēz International, Kraft Foods či sítě rychlého občerstvení Wendy’s, kde dlouhodobě působí jako předseda představenstva. Jeden ze svých největších triumfů zaznamenal v roce 2017 po tvrdé a nákladné bitvě o křeslo v představenstvu společnosti Procter & Gamble, která po jeho nástupu prošla rozsáhlou a úspěšnou transformací. V nedávné době na sebe poutal pozornost také ostře sledovaným tlakem na změny ve vedení a strategii zábavního impéria Walt Disney.

Budu moc rád, když mi na e-mail martin.ceska@cncenter.cz dáte vědět, jak vás newsletter (ne)baví, a zároveň ocením i tipy na témata, o kterých byste si chtěli v newsletteru pravidelně číst. Děkuju a přeji hezký den! Martin Češka