Žijeme v době, kdy máme víc možností než kdykoli dřív – a přesto jsme často unavení, podráždění, vyčerpaní a někdy až prázdní. Psycholožka Lucie Šujanová z Meddi hub vysvětluje, proč je naše generace vystavená největšímu stresu a proč je důležité psychiku nepodceňovat.
Zdá se, že už není otázkou zda, ale kdy Evropská unie omezí sociální média pro děti a teenagery. Některé země se chystají omezit přístup dětí na sítě pomocí aplikací či umělé inteligence, jiné třeba zase povinným souhlasem rodičů.
Duševní zdraví seniorů je opomíjený, ale častý problém. Kromě závažných stavů, jako jsou sebevražedné myšlenky, řeší starší lidé každodenně problémy s osamělostí, ztrátou blízkých, strachem z budoucnosti nebo vyčerpáním z péče o partnera. Tyto obtíže však často zůstávají skryté. Stejně jako u seniorky J., která nakonec vyhledala linku pro starší lidi. Potřebovala cítit bezpečí a jistotu.
Vysvědčení nemusí znamenat jen radost z toho, že končí školní rok a začíná vytoužené léto. Pro některé děti je to především období nejistoty a velkého strachu. Bojí se jít domů a trápí se, jestli za školní výsledky nepřijde nějaký trest. Jak by se rodiče správně měli zachovat? O tom pro Aktuálně.cz promluvil známý psychoterapeut Martin Zikmund z úspěšného projektu 13 hříchů rodičovství.
Ztráta zájmu o kamarády a koníčky, sebepoškozování, velký úbytek váhy či depresivní stavy. Dnešní děti čím dál víc trpí psychickými problémy, se kterými si neví rady. Jak má rodič poznat, že se s jeho potomkem něco děje? Kdy je nutná hospitalizace na psychiatrii? Toto závažné téma dnešní doby otevřela psychiatrička Ivana Růžičková společně s Aktuálně.cz.
Z televizní obrazovky se na diváky usmívá, ale nezažívala vždy jen příjemné chvíle. V pubertě se z melancholických nálad staly úzkosti až depresivní stavy. Psychické problémy se dostaly do takové fáze, že v sobě neudržela žádné jídlo. Musela vyhledat odbornou pomoc. Na terapie chodí mladá herečka Sára Korbelová dodnes. O svůj životní boj a příběh se podělila v podcastu (ne!)ZÁVISLÁ.
Úzkosti a jiné psychické nepohody nás dokážou pořádně potrápit. V úzkostném stavu nám může připadat, že nic nemá cenu, všechno se na nás řítí a bytí je pro nás těžší a těžší. Když vás taková slabá chvíle přepadne, může vám pomoct dechové cvičení. Známá lektorka jógy Zuzana Klingrová prozradila dechovou techniku, jak zastavit ten ohromný a vysilující strach v nás.
Onkologičtí pacienti často trpí depresemi a úzkostmi, úlevu by jim mohla přinést psychedelika. Odborníci z Masarykova onkologického ústavu v Brně (MOÚ) a Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) nyní hledají dobrovolníky pro studii, která efekt ověří.
Úzkost je běžná emoce, která však může převzít kontrolu nad životem jedince. Člověk jde na běžnou pracovní schůzku, ale najednou mu začne bušit srdce, tělo se mu chvěje a má pocit, že nemůže dýchat. Nebo že ho běžná rozhodnutí, jako co si dát k obědu, paralyzují natolik, že může jen těžko pokračovat v každodenním životě. S úzkostnou poruchou se za život setká až 25 procent lidí.
V souvislosti s ruským útokem na Ukrajinu do Česka emigrovaly stovky tisíc Ukrajinců. Nejčastěji přijíždějí matky s dětmi, které nedobrovolně přišly o svůj domov a musí začít nový život v cizí zemi. S úspěšnou adaptací jim pomáhá psycholožka Olena Stelmašenková, která byla sama nucena z Ukrajiny před válkou již podruhé odejít.
V Česku se těší do školy jen devět procent dětí. Pocit spokojenosti ovlivňuje nedůvěra k vrstevníkům či stres, ukázala nová studie. Čím jsou starší, tím víc pro ně škola přestává být zajímavá. "Je to jako ptát se dospělých, zda se těší do práce. Zároveň bych to nebrala tak, že většina dětí ve škole trpí," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz školní psycholožka Eliška Haladová.
Nejvíce spokojení jsou z vysokoškoláků studenti lékařských a nelékařských zdravotnických oborů, konkrétně 78 procent, dále pak posluchači společenských věd a informačních technologií. Vyplývá to z průzkumu projektu KULTIMED realizovaného mezi studenty českých vysokých škol.
Přestat brát léky na úzkost, jako je třeba Neurol nebo Xanax, je nebezpečnější než odvykání od heroinu. "Ten problém, kvůli kterému to člověk užíval, přijde v daleko větší koncentraci. Pokud jsou užívány na úzkost, přijde úzkost ještě strašnější," varuje adiktolog Tomáš Jandáč z Kliniky adiktologie První lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Anežka Gruberová vystupovala donedávna na Instagramu jako Autistka na cestách. Účet si založila, aby ukázala, jak se žije s duševním onemocněním a dala ostatním pocit, že v tom nejsou sami. Právě má za sebou tříměsíční pobyt v psychiatrickém ústavu. V rozhovoru popisuje, proč není léčebna poslední východisko, co by si přála na jejím systému změnit a jaká je práce zahradnice v klášteře.
Dva muži se po půlnoci v Praze rozhodnou nejít z večírku domů, ale na Petřín. Míru jejich společenské únavy dokládá, jak se vesele motají. Říkají nesmysly, na náledí klopýtají a zase vstávají. Pak u Karlova mostu jeden vzlétne a začne kroužit kolem soch. Následně skočí druhému na ramena a jako na koni kluše k zasněženému kopci, zatímco podél cesty dává vyrůst stromům a mohutné hoře.
“Ve společnosti stále panuje představa, že pokud někdo prožívá duševní obtíže, je slabý, neumí si poradit a nezvládá věci, které zvládáme všichni,” říká terapeutka a ředitelka neziskové organizace Nevypusť duši Barbora Pšenicová. Podle ní může zlehčování úzkostí a dalších psychických problémů vyústit až k tomu, že člověk nevyhledá pomoc, když ji bude opravdu potřebovat.
Mladí lidé musí v současném světě čelit mnoha výzvám. Vědci z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se proto rozhodli na tuto skupinu a její duševní zdraví zaměřit v ojedinělém výzkumu, který trval přes deset let. Výsledky nejsou zrovna povzbudivé. Duševní zdraví mladých lidí se podle nového českého výzkumu zhoršuje.
Pětina mladých lidí v Ústeckém kraji přemýšlela o sebevraždě, ukazují data výzkumu o duševním zdraví. "Mě osobně to šokovalo. Když jsme ale výsledky konzultovali s psychology a s psychiatry, tak oni zas tak šokovaní nebyli," říká sociolog a ředitel výzkumné agentury Anreva Solution Roman Petrenko. Podle něj je zásadní problém to, že dospělí nenaučili děti zvládat stresové situace.
Panické ataky, ale i sebepoškozování. O psychických problémech studentů rodiče často vědět nechtějí. “Ten rodič je třeba sám odolnější. Proto si nepřipouští, že by se něco takového jeho dítěti mohlo dít,” vysvětluje školní psycholožka z pražského Gymnázia Jana Keplera Barbora Semerádová a dodává, že s přibývajícími panickými ataky mezi studenty lze mluvit o "epidemii úzkosti".
V textech hravě přeskakuje z češtiny do angličtiny, která je podle ní pro její vrstevníky často přirozenější než rodný jazyk. V hudbě se ráda noří do melancholie, ale zároveň svůj potemnělý pop odlehčuje humorem. Na debutové desce I Love the Internet pětadvacetiletá zpěvačka Pam Rabbit pojmenovává pocity generace Z. V rozhovoru mluví o úzkostech ze sociálních sítí i o svých arménských kořenech.
Tereza bývala pilná premiantka. V pubertě ale začala ve škole dostávat trojky a čtyřky. Že by za zhoršení známek mohly psychické problémy, rodiče odmítali připustit. Nepřesvědčily je jizvy od sebepoškozování ani vyšetření u psychiatra, který jejich dceři na prahu dospělosti diagnostikoval depresivní a úzkostnou poruchu. V podcastu Co z tebe bude?! Tereza popisuje, jak přestala hledat chybu v sobě.
Už jako malá se Kristýna stranila větších kolektivů. Místo dovádění na hřišti si listovala tlustým časopisem a vymýšlela si příběhy. Rodiče ji měli za introvertku. Kristýna však dnes vnímá, že její potíže někdy hraničí se sociální fobií. Když zjistila, že je těhotná, a rozhodla se podstoupit interrupci, přidaly se k nim úzkosti i sebepoškozování. Svůj příběh popsala v podcastu Co z tebe bude?!
Až 40 procent žáků devátých tříd základních škol vykazuje známky střední až těžké deprese a 30 procent z nich známky úzkosti. Vyplývá to ze studie vědců Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), kterou letos zpracovali v základních školách. Ve všech oblastech duševního zdraví jsou více zasaženy dívky. Oproti chlapcům jich depresivními i úzkostnými příznaky trpí více než dvojnásobek.
Panické ataky přirovnává ke svěrací kazajce - jako by člověka někdo škrtil a stisk neměl nikdy povolit. Tereze s úzkostmi pomohly až terapie a antidepresiva, kterým se však dlouho vyhýbala. Negativní pocity, které pramenily z nízkého sebehodnocení, konfliktů s matkou či složitého coming outu, tlumila alkoholem i sebepoškozováním. V podcastu Co z tebe bude?! popisuje, jak se z nejhoršího dostala.
Je čtyřicetistupňové vedro, lidé se potí a reportér nejmenované televizní stanice smaží na kapotě auta volské oko. Horko však není jen vnější realitou, ale i stavem mysli. Někteří jednají zkratkovitě, další jsou agresivní nebo naopak rozněžnělí a touží po fyzickém kontaktu. Režisér Albert Hospodářský zachytil ve filmu Brutální vedro úzkost mladé generace i tíhu hrozící klimatické katastrofy.
Depresivních a úzkostných lidí stále přibývá a nejde zdaleka jen o dospívající, kteří bývají pro svou přecitlivělost přezdíváni sněhové vločky. Jan Géryk v knize Společnost úzkosti popisuje, jak zhoršující se duševní zdraví souvisí s informačním přehlcením, přepracovaností i svobodou bez jasných mantinelů. Dnešní dobu přirovnává k jízdě na houpacím koni, který se sice hýbe, ale zůstává na místě.
