Karanténa, kterou vláda vyhlásila kvůli šíření nového koronaviru, uvrhla Čechy do situace, s níž se dosud nesetkali. Mnoho z nich musí pracovat z domova, kde se současně nacházejí i jejich partneři a často také děti, které nemohou do škol, což přináší riziko ponorkové nemoci. Jak v situaci, kdy lidé přišli o své zavedené rutiny, nepodlehnout stresu, vysvětlují odbornice z Masarykovy univerzity.
Omezení volného pohybu v Česku a vývoj pandemie Covid-19 doléhá nejen na ekonomiku země a situaci rodin, ale i na psychickou pohodu lidí. Běžné obavy se znásobují a více lidí trpí úzkostmi. Podle psychoterapeuta Adama Suchého chybí v médiích i v prohlášeních vlády silné pozitivní sdělení, že Češi situaci zvládnou. "Chceme slyšet, že jsme na jedné lodi a společně opatření zvládneme," říká.
Bušení srdce, zrychlené dýchání a pocení, to jsou nejčastější projevy strachu z věcí, které lidem nahání hrůzu. Ať už jde o pavouka v místnosti, pohled z rozhledny, nebo pobyt v letadle. „Strach je přirozená emoce,“ říká v rozhovoru psychoterapeut Adam Suchý. Pokud ale vychází z představ o domnělém nebezpečí, stává se z něj úzkost, kterou je třeba vyřešit. Nahromaděná úzkost totiž narušuje život.
V dětství člověk ještě dokáže projevovat emoce tak, jak přicházejí. Pak ale přichází doba dospívání, kdy začíná poprvé čelit úzkosti, které se už do konce života nezbaví, a tak si kolem svého nitra staví pevnou zeď. Zbourat ji je podle terapeutky Nory Vláškové natolik těžké, že k tomu většina populace potřebuje alkohol. O jeho roli v oblasti partnerských vztahů mluví v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Ze třetího lednového pondělí známého jako Blue Monday se stal každoroční strašák. Mnoho lidí totiž věří, že jde o nejdepresivnější den v roce i navzdory tomu, že vědci jejich přesvědčení vyvrátili coby nepodloženou fámu.
Vánoce jsou pro mnoho lidí zatěžkávací zkouškou. Hluk, veselí a přetvářka v rodině vedou často k tomu, že určité osobnosti volí na Štědrý den soukromí. Strastiplné období nastává také pro seniory, psychicky nemocné, závislé a lidi s poruchou příjmu potravy. Samota a pocit beznaděje je v tomto období mnohem vědomější než kdy jindy.
Prezentování školního projektu před spolužáky, tlachání s novými kolegy na firemním večírku nebo seznamování s potenciálními partnery v baru. Všechny tyto situace mohou extroverti zvládnout levou zadní, ale pro mnoho introvertů představují noční můru. Proč tomu tak je a proč nemá smysl introverty přeučovat na extroverty, vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz psycholožka Natália Schwab Figusch.
Marian Jelínek je člověk se zdravým sebevědomím, ale i znalostí vlastní nedokonalosti. "Rozhodně to není tak, že bych stál za něčí slávou," říká sportovní kouč a psycholog, který sehrál i důležitou roli v kariéře Jaromíra Jágra, Karolíny Plíškové a úspěšných manažerů velkých firem. V rozhovoru mluví například o tom, proč znát svůj vnitřní svět a v čem tkví problém dnešní svobodné společnosti.
Problémy se spánkem, zažíváním, úzkost a v krajních případech i myšlenky na sebevraždu. S těmito problémy se potýkají lidé, kteří trpí "environmentálním žalem". Úzkost z toho, co bude dál s naší planetou, se u některých projevuje smutkem, u jiných vztekem na nezodpovědné jednání okolí. "Pro někoho se pak každodenní život naplní náročnými dilematy, jestli kupovat jídlo v plastových obalech, jíst maso či létat letadlem," uvádí psychoterapeutka a vystudovaná právnička Zdeňka Voštová v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Instagram zahájil v řadě zemí test, ve kterém chce zjistit, jestli se skrytým počtem "lajků" zmizí i tlak na samotné uživatele. Podle odborníků může nízký počet srdíček snižovat sebevědomí lidí, je také častou příčinou deprese a úzkostí.
Za posledních sedm let vyšel Brit Billy Brown z domu je desetkrát, a to kvůli lékařským prohlídkám. Nyní 24letý mladík pomáhá mladým lidem překonat strach ze sbližování se s vrstevníky. Vymyslel proto deskovou hru, ve které sbírají hráči body za plnění úkolů v reálném životě.
Dvojice výzkumníků z univerzity v Sydney přišla se způsobem, jak se nekonečných pochybností částečně zbavit. Radí soustředit se pouze na daný úkol a ostatní myšlenky si zakázat.
Téměř čtyři procenta lidí zažijí závažnou depresi, více než sedm procent prožívá úzkosti, přibližně každý patnáctý je závislý na alkoholu, ostatní projdou psychotickými nebo jinými poruchami. Podle odborníků se neléčí u úzkostných poruch 61 procent, u poruch nálady 69 procent a u závislosti na alkoholu dokonce 93 procent lidí.
Měl jsem strach ze smrti, bál jsem se, že ztratím kontrolu, svět se mi začal rozpadat, u panické ataky vnitřně umíráte, ale často to není vidět. Hospitalizaci jsem bral jako obrovskou prohru, říká Jeroným Janíček, moderátor Rádia 1 a autor dokumentárního cyklu Život za zdí, který slouží jako průvodce psychiatrickou péčí v Česku. Dodává, že při akutním strachu psychice neporučíte. Lidé s psychickou poruchou prý často nevyhledají lékařskou pomoc, bojí se o tom říct i své rodině.
"Mluvit o úzkosti v naší společnosti neznamená ji zvětšovat, ale naopak ji činit snesitelnou a směřovat k odstranění její příčiny," říká čtveřice mladých žen. Ty na začátku března založily Institut úzkosti s cílem vytvořit prostor pro výzkum obav, které se šíří napříč společností. Jedním z témat, kterým se institut bude v blízké době věnovat, je psychiatrie.
Zažil jsem dvacetiminutový paralyzovaný stav, měl jsem intenzivní pocit, že umírám, v nemocnici mi řekli, že jsem úplně zdravý, říká frontman kapely Poletíme a výtvarník Rudolf Brančovský. Měl štěstí, že se u něj podařilo skutečnou příčinu - úzkostnou poruchu - diagnostikovat včas.
Lukáš Vandlis fotografuje českou přírodu, která jako by vypadla z utajených atlasů české krajiny. Jsou to místa, která objevuje sám či s Petrem Hrickem v Krušnohoří. A chrání si je jako své největší tajemství.
Pokud už jste ze školy nějaký ten pátek a stejně vás každý konec srpna ovládne zvláštní úzkost, nemusíte se bát o své duševní zdraví. Podle amerického psychologa je to normální. Lidé totiž ve školních lavicích stráví velkou část svého života a prožitky z let strávených učením si nesou celý život.
Dospívající dívky a chlapci neprožívají deprese stejným způsobem, zjistili britští neurologové. Jde o výsledek studie, v níž byly odděleně mužům a ženám ukazovány deprimující fotografie. Pokus ukázal, že muži a ženy nereagovali stejně: ženy se cítily více dojaté, zatímco mužům začalo rychleji bušit srdce.
Ve dne i v noci, přes týden i o víkendu pomáhají konzultanti na Lince bezpečí dětem s jejich potížemi. Nejvíce je přitom trápí vztahy mezi vrstevníky a v rodině. "Za tu dobu, co linku vedu, se však problémy dětí proměnily. Začaly přibývat problémy v souvislosti s internetem," vysvětluje její vedoucí Peter Porubský. Internet se podle něj stává prostorem, kterému je někdy těžké porozumět. Důkazem je například i údajně nebezpečná hra Modrá velryba, o které se toho moc neví. "Pokud se těmto novým tématům špatně porozumí, pak je velice snadné rozpoutat paniku. A nám pak volají vystrašené děti, které nevědí, co dělat," dodává.
