Tereza bývala pilná premiantka. V pubertě ale začala ve škole dostávat trojky a čtyřky. Že by za zhoršení známek mohly psychické problémy, rodiče odmítali připustit. Nepřesvědčily je jizvy od sebepoškozování ani vyšetření u psychiatra, který jejich dceři na prahu dospělosti diagnostikoval depresivní a úzkostnou poruchu. V podcastu Co z tebe bude?! Tereza popisuje, jak přestala hledat chybu v sobě.
Už jako malá se Kristýna stranila větších kolektivů. Místo dovádění na hřišti si listovala tlustým časopisem a vymýšlela si příběhy. Rodiče ji měli za introvertku. Kristýna však dnes vnímá, že její potíže někdy hraničí se sociální fobií. Když zjistila, že je těhotná, a rozhodla se podstoupit interrupci, přidaly se k nim úzkosti i sebepoškozování. Svůj příběh popsala v podcastu Co z tebe bude?!
Až 40 procent žáků devátých tříd základních škol vykazuje známky střední až těžké deprese a 30 procent z nich známky úzkosti. Vyplývá to ze studie vědců Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), kterou letos zpracovali v základních školách. Ve všech oblastech duševního zdraví jsou více zasaženy dívky. Oproti chlapcům jich depresivními i úzkostnými příznaky trpí více než dvojnásobek.
Panické ataky přirovnává ke svěrací kazajce - jako by člověka někdo škrtil a stisk neměl nikdy povolit. Tereze s úzkostmi pomohly až terapie a antidepresiva, kterým se však dlouho vyhýbala. Negativní pocity, které pramenily z nízkého sebehodnocení, konfliktů s matkou či složitého coming outu, tlumila alkoholem i sebepoškozováním. V podcastu Co z tebe bude?! popisuje, jak se z nejhoršího dostala.
Je čtyřicetistupňové vedro, lidé se potí a reportér nejmenované televizní stanice smaží na kapotě auta volské oko. Horko však není jen vnější realitou, ale i stavem mysli. Někteří jednají zkratkovitě, další jsou agresivní nebo naopak rozněžnělí a touží po fyzickém kontaktu. Režisér Albert Hospodářský zachytil ve filmu Brutální vedro úzkost mladé generace i tíhu hrozící klimatické katastrofy.
Depresivních a úzkostných lidí stále přibývá a nejde zdaleka jen o dospívající, kteří bývají pro svou přecitlivělost přezdíváni sněhové vločky. Jan Géryk v knize Společnost úzkosti popisuje, jak zhoršující se duševní zdraví souvisí s informačním přehlcením, přepracovaností i svobodou bez jasných mantinelů. Dnešní dobu přirovnává k jízdě na houpacím koni, který se sice hýbe, ale zůstává na místě.
Čeští vědci se už v polovině minulého století zabývali terapeutickými účinky LSD. Nyní se psychedelika do hledáčku odborníků dostávají znovu a mnozí je považují za naději pro léčbu některých duševních onemocnění. Zkoumá je také psychiatr Filip Tylš, který na Psychedelické klinice Psyon poskytuje ketaminem asistovanou terapii. V rozhovoru přibližuje, co při ní lidé zažívají a proč není pro každého.
Jeden vědec říká, že Green Deal je k smíchu, druhý by konzumní společnosti zase naordinoval zelenou totalitu. S klimatickými změnami zatím neumíme pracovat. Změnu přinese buď ničivý klimatický skok, nebo energetický pokrok.
Podle Harvardovy univerzity trpí úzkostmi z nemocí čtyři až pět procent lidí, stejně častá je u mužů i žen. Přesto se stále jedná o vysmívanou a nepochopenou diagnózu. Jednou z osob, které strachem z nemocí trpí, je i herečka Sandra Černodrinská. "Možná je to absolutně lidský strach ze smrti a z konečna. Tím, že nejsem věřící, mám pocit, že po smrti je prázdno," říká v rozhovoru.
Sabina byla díky své povaze i rodinnému prostředí vždy nesmírně ambiciózní. Už ve dvanácti se sama přihlásila na gymnázium a po vysoké nastoupila do auditorské firmy. Přestože ke kariéře v prestižní firmě směřovala vlastně už od dětství, během pouhého roku vyhořela. V podcastu Co z tebe bude?! popisuje, jak na cestě za zdravějším způsobem života musela změnit svůj přístup k práci i k sobě samé.
Když si Marvin Horváth bral svého manžela Ivana, žil navzdory mužské identitě ještě v ženském těle. Aby se stal i navenek tím, kým se cítí být uvnitř, podstoupil po letech manželství a porodech dvou dětí operaci a hormonální terapii. Co proces tranzice obnáší, ukazuje v dokumentu Šťastný člověk režisérka a antropoložka Soňa G. Lutherová. O filmu, který uvedl festival Jeden svět, mluví v rozhovoru.
"Z něžných holek s kytarou se stal takový stereotyp. I křehký, něžný lidi ale můžou být naštvaný a vztek je důležité projevovat," říká písničkářka Amelie Siba. Za svou hudbu už získala cenu Anděl a jejím prostřednictvím se teď snaží mluvit také o duševním zdraví. "Moje generace má vlastně větší volnost projevovat emoce. Normalizujeme témata, o kterých se čím dál méně lidí bojí mluvit," vysvětluje.
O těhotenství se často mluví jako o nejkrásnějším období v životě ženy. Realita je ale u každé páté budoucí matky úplně jiná. Národní ústav duševního zdraví ve svém výzkumu zjistil, že duševní nepohodu rodičkám nejčastěji způsobuje náročný průběh těhotenství či potíže s kojením. Ženy si stěžovaly i na nedostatečnou podporu svého okolí či negativní přístup personálu v porodnicích.
"Jak vám mohu pomoci?" ptává se telefonní operátorka strojeným hlasem, aniž by nám opravdu toužila ulevit od potíží. Za větu v otravné práci je placená, což nelze přeslechnout. How Can I Help You? táže se na totéž anglicky Krištof Kintera v názvu výstavy v Centru současného umění Dox. Možná je to jen vtip, možná ale také účastná otázka umělce, který se úzkostmi současného světa intenzivně zabývá.
Nejmladším generacím často chybí hlas, který by jim řekl "nemusíš chtít tolik". A často jim chybí máma nebo táta, se kterými si mohou popovídat.
Osobnost většiny lidí se formuje v průběhu mnoha let a dochází k tomu postupně. Nová studie ale dokazuje, že pandemie spustila u některých lidí rozsáhlé osobnostní změny, k nimž by v takovém měřítku za běžných okolností nedošlo. Výzkumníci zjistili, že se lidé v mnoha směrech uzavřeli, stali se méně extrovertními, méně vřelými a také méně svědomitými.
Kapela Mirai se díky zapamatovatelným sloganům a chytlavým melodiím zařadila mezi největší hvězdy domácího popu. Dobyla Anděly i České slavíky a na podzim chystá hned dva koncerty v O2 areně. Frontman Mirai Navrátil přitom každý úspěch bere s rezervou a ne vždycky si ho dokáže užít. V rozhovoru mluví o workoholismu, postcovidové depresi, dobrovolné abstinenci i zesnulém kamarádovi Davidu Stypkovi.
Z hvězdy teenagerovských komedií vyrostl v uznávaného režiséra a scenáristu. Teď ale Jiří Mádl vydává svůj první román Přitažlivost planety Krypton. V rozhovoru přiznává, že do příběhu o dospívání, osamělosti a hledání domova ukryl i střípky z vlastního života. Mezi filmem a literaturou vidí stejnou propast jako mezi městem a lesem. Při psaní knihy si tak prošel terapií podobnou úniku do přírody.
Nečekaná narozeninová oslava na pracovišti by leckoho potěšila. Pro Kevina Berlinga byla ale party, kterou pro něj jeho tým uspořádal, takovou noční můrou, že mu způsobila panickou ataku. Od svého bývalého zaměstnavatele nyní vysoudil v přepočtu přes deset milionů korun za to, že ho kvůli jeho psychické nemoci diskriminoval.
