Britský lékař Karan Rajan na sociální síti TikTok odhali jednoduchý způsob, díky kterému je možné jen za pomoci vlastních očí snížit hladinu stresu a úzkosti. Lidé se mají každý den několikrát zastavit, zapojit své periferní vidění a dívat se alespoň na pár minut místo do obrazovek kamkoliv do dálky - například na oblohu nebo za horizont. Jeho virální trik na TikToku zhlédly již statisíce lidí.
Mladší generace, která se většinu života nesetkala s žádnými velkými překážkami, najednou řeší klimatickou krizi, covid i válku a bude to mít těžké, upozorňuje Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu Akademie věd České republiky. "Psychika člověka má obranné mechanismy a krizi ustojíme, ale zaplatíme za ni v budoucnu," říká. Zde jsou jeho rady, co si počít.
Prožívat ve vztahu k ruské invazi na Ukrajinu strach, hněv či bezmoc je přirozené a své emoce je třeba přijmout. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká psycholožka se zaměřením na mimořádné události Jana Majzlíková. Negativní pocity lze podle ní zahnat nejen tím, že mezi sebou budou lidé o svých emocích hovořit, ale také pomocí zasaženým lidem.
"Vedle velkých traumat způsobených zneužíváním či bitím jsou i daleko subtilnější formy toho, co trauma způsobuje, a to jsou vztahové věci. To jsou ty každodenní nejmenší situace," říká psycholožka Zuzana Čepelíková. "Někdy je za funkční rodinu považováno to, že se v ní nekřičí a dětem je dovoleno vše. My ale potřebujeme vyrůstat s přiměřenou mírou frustrací," dodává.
„Trvalo dlouho, než jsem se to naučila rozklíčovat a pracovat s tím. I po několikáté atace tomu strachu podlehnete a myslíte si, že můžete umřít,” líčí spisovatelka Alžběta Bublanová. Vlastní zkušenosti s úzkostnou poruchou popsala v knize Život s panikou. „Příčin může být více, vztahy nebo třeba prostředí. Spouštěčem může být nějaká banální záležitost,” dodává.
Hit rapera Logica s názvem 1-800-273-8255 pomohl snížit sebevražednost mezi americkými teenagery. Autoři nové vědecké studie odhadují, že hudebník svou skladbou zachránil až 245 životů. V textu vypráví o mladíkovi, který přemůže černé myšlenky tím, že zavolá na linku pro prevenci sebevražd, podle níž je píseň pojmenovaná.
Pandemie covidu-19 znamenala psychickou zátěž pro celou populaci, u učitelů se ale potíže projevují ve větší míře, upozorňuje jeden z autorů výzkumu PAQ Research a Kalibro Daniel Prokop. "V průběhu pandemie se středně těžké příznaky úzkostí a depresí projevily až u 19 procent Čechů, u učitelů je to až 38 procent," uvádí sociolog. Už před pandemií přitom více než polovina trpěla syndromem vyhoření.
Na návrat do práce si budou muset znovu zvykat nejen lidé, ale i jejich zvířecí mazlíčci. Hrozí jim separační úzkost.
Úzkosti, poruchy nálad a sebepoškozování. To jsou podle psychologů a psychiatrů u dětí v pubertě nejčastější problémy, kterých v důsledku koronavirové epidemie za poslední rok výrazně přibylo. Negativní dopad na psychiku má podle odborníků distanční výuka, nulová socializace nebo i časté problémy v rodině. Jak tedy poznat, že má dítě problém a jak s ním o tom mluvit?
Pandemie koronaviru stále není u konce, mnohým docházejí síly a přibývá těch, kteří se potýkají s depresemi či úzkostmi. Nárůst duševních onemocnění může přitom podle psychoterapeuta Honzy Vojtka pokračovat i po rozvolnění vládních opatření. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, proč lidem budou hrozit podobné symptomy jako vojákům po návratu z války a jak krize dolehne na nastupující generaci.
Přesně před rokem se covid-19 objevil v Česku. Počet jeho obětí od té doby vyskočil v tuzemsku přes dvacet tisíc osob. Ani po náročných dvanácti měsících není vidět světlo na konci táhlého tunelu, spíše naopak. Únava i frustrace jsou pochopitelné. Neměly by nás ale ochromit a odvést pozornost od klíčových věcí.
Michal s Adélou žili do začátku podzimu 2019 stejně jako mnoho jiných mladých rodin – byli naplno vytíženi péčí o dvě malé děti, zaměstnáním a starostmi s rozestavěným domem. Vše se změnilo ve chvíli, kdy byla paní Adéla hospitalizovaná v nemocnici se zánětem průdušek. Během léčby u ní propukly psychické obtíže, které vše převrátily vzhůru nohama.
V loňském roce výrazně přibylo lidí, kteří cítí nepohodu, mají úzkosti nebo deprese. Řada z nich nevyhledává odbornou pomoc a problémy se tak odráží nejenom doma, ale i v práci. Zaměstnavatelé stále častěji nabízejí benefit v podobě psychologa na telefonu. To však podle psychiatrů nemusí stačit. Vyzkoušejte si jednoduchý test, zda i vaši psychickou pohodu pandemie nevykolejila.
Víc Čechů pije během pandemie pravidelně nadměrné dávky alkoholu, uvádí studie týmu Petra Winklera z Národního ústavu duševního zdraví. Podle ní se o 60 procent zvýšil počet lidí, kteří pili pravidelně každý týden a častěji nadměrné dávky alkoholu. Návyky pomáhá změnit každoroční kampaň Suchej únor, jejímž partnerem ústav je.
Adiktoložce Kristýně Fišerové z Národní linky pro odvykání se s příchodem pandemie začalo ozývat více rodičů s tím, že jejich děti tráví mnoho času u počítačových her a sociálních sítí. Dlouhé hodiny v on-line světě ale nemusí být závislostí. Ta je podle ní spíš zrcadlem hlubšího problému, ať už jde o depresi či nízké sebevědomí. O tom, proč videohry a sítě nabízí rychlou úlevu, mluví v rozhovoru.
Stesky o tom, že je dnešní společnost příliš individualistická, takže lidé už nedovedou žít v páru, nechávají psychologa Pavla Rataje v klidu. Vnímat své potřeby a umět o nich s partnerem mluvit podle něj vztahům spíše prospívá. V rozhovoru pro Aktuálně.cz párový terapeut mluví o tom, proč se část mladé generace bojí seznamování, proč nedoporučuje sex na prvním rande a proč manželství není mrtvé.
Když na jaře přišla první vlna pandemie koronaviru a vlády začaly zavádět restriktivní opatření s cílem omezit setkávání obyvatel, objevovaly se v médiích názory, že karanténa bude ideálním časem pro introverty. Závěry psychologických studií ale ukazují, že se introverti v izolaci od okolního světa potýkají s osamělostí, depresí a úzkostí. Se svými obavami se méně svěřují a internet jim nepomáhá.
Sledování porna nemusí mít nevyhnutelně negativní dopad na fungování partnerských vztahů. Záleží na tom, jestli partneři pociťují při jeho sledování, že je na jejich chování něco špatně. Pokud jim porno připadá morálně v pořádku, nijak jim ve vztazích neškodí. Vyplývá to z výzkumu amerických psychologů.
Volební preference a způsob sledování médií mají během pandemie covid-19 podle vědců vliv na duševní zdraví. Výzkum Národního ústavu duševního zdraví mimo jiné ukázal, že dramatičtější podání zpráv médii při epidemii zvyšuje úzkost lidí, kteří je sledují. Lišily se také reakce voličů různých politických stran.
Ukázalo se, že majitelé psů zvládali karanténu o něco snadněji a s větším humorem než lidé, kteří byli doma zcela sami. Chlupatý přítel dokázal pána zabavit a vytáhnout ho na procházku minimálně třikrát denně. Během několika týdnů si však pes zvykl na lidskou přítomnost a teď je pro něj těžké páníčka někam pustit. Štěkání a ničení věcí jsou způsoby, jakými dává najevo, že se o samotě trápí.
