Češi jako firemní dárek nejvíce ocení víno. Nepohrdnou ani kávou nebo dárkovým poukazem. Vyplývá to z aktuálního průzkumu agentury B-inside pro firmu Sodexo Benefity. Co na druhou stranu skutečně nemusí, jsou reklamní předměty jako klíčenky či otvíráky s logem firmy. A příliš nadšeni nejsou ani z kalendářů.
Strojírenská společnost Robert Bosch oznámila, že chce být nekuřáckou firmou. Zákaz kouření má platit v celém areálu firmy. Odbory se ale postavily proti. Mají za to, že by tím došlo k hrubému pošlapání osobních práv zaměstnanců. V gigantu Škoda Auto přitom zákaz platí od září. Podle expertů se sice o trend českých firem zatím nejedná, snaha znepříjemnit tuto neřest zaměstnancům ale sílí.
Tradiční průzkum společnosti Universum dospěl letos k překvapivému zjištění. Studenti vysokých škol změnili svůj pohled na budoucí kariéru. Už je tolik neláká pracovat v globálních firmách, které byly doposud vždy velkým snem mladých Čechů. Nyní plánují práci v českých společnostech, požadují však více peněz.
O zkrácení pracovní doby v Česku ze 40 hodin týdně na 37,5 hodiny se mluví dlouho. Před říjnovými volbami tato myšlenka znovu ožívá, odbory a ministerstvo práce ji chtějí uzákonit. Zajímavá je proto nová analýza pracovníků Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, která rozebírá dopady změny a upozorňuje na zkušenosti ze zahraničí. "Změní nás to v postmateriální společnost," věří analýza.
Soudní dvůr Evropské unie minulý týden rozhodl, že zaměstnavatelé mohou podřízeným za určitých okolností zakázat nošení jakýchkoliv náboženských symbolů na pracovišti. Unijní soud řešil případ dvou německých muslimek, kterým jejich nadřízení zakázali nosit hidžáb. V podobné kauze se už i v minulosti postavil na stranu zaměstnavatelů.
Poptávka po zaměstnancích v Česku je opět na rekordní úrovni, paradoxně i v době ekonomického otřesu způsobeného pandemií. Skoro dvě třetiny firem marně hledají pracovníky, které už nutně potřebují. Nejvíce chybí lidé v logistice a ve výrobě. Podle společnosti Manpower je situace nejhorší za posledních dvanáct let a bude se dál zhoršovat.
Schvalování návrhu KSČM na prodloužení zákonné dovolené na nejméně pět týdnů provázely spory poslanců. Sněmovna jednání nedokončila. "Naštěstí," reagují kritici návrhu nejenom z řad zaměstnavatelů, ale i ekonomů a odborníků na pracovní trh. Firmy se musí podle nich vyrovnat s koronavirovou krizí a kvůli nové povinnosti a nákladům by musely upravit stávající benefity a uvažovaly by o snížení mezd.
Povinné testování na nemoc covid-19 ve firmách s více než 250 pracovníky by se podle Hospodářské komory ČR (HK ČR) týkalo 2400 zaměstnavatelů. Nejvíce takových firem je ve zpracovatelském průmyslu. Dnes o tom informoval mluvčí komory Miroslav Diro.
Podnikatelské organizace chtějí vládě pomoci snížit riziko šíření koronaviru ve firmách, a proto souhlasí se zavedením povinnosti nošení roušek v podnicích. Podmínkou je, že vláda stanoví rozumné výjimky pro některé zaměstnance, kteří pracují ve ztížených podmínkách nebo na home office.
S koronavirovou krizí se řada firem ocitá v problémech. Některé už oznámily propouštění a odborníci odhadují, že po skončení vládních programů pomoci bude výpovědí napříč trhem přibývat. Je tedy dobré vědět, jak vám stát pomůže, pokud zůstanete bez práce. A také na co si dát pozor, abyste nepřišli o peníze.
Trh práce čeká letos hlavně velká nejistota a polarizace. Některé profese sice zůstanou na výsluní, v mnoha oborech ale klesnou mzdy, smlouvy dostanou časové omezení a bez snahy učit se novým dovednostem si lidé “neškrtnou”. Zlaté časy minimální nezaměstnanosti, zvyšování mezd a nabídek skvělých benefitů, na které si Češi zvykli, jsou pryč.
Jde o zvláštní bankovní účet, na kterém by mohli mít lidé v exekuci nezabavitelné peníze beze strachu, že jim i na ně "sáhne" exekutor. Ulehčí tak život statisícům dlužníků. Řada z nich raději žádný účet nemá a žije jen s hotovostí po kapsách.
Vysoké epidemiologické riziko a s tím související vládní opatření neumožňují letos firmám pořádat klasické vánoční večírky. Zaměstnancům to podle průzkumu Hays zas tak moc nevadí. Mnoha podnikatelům však ano. Přicházejí totiž o klíčové tržby, které jim často vydělaly na dlouhé měsíce dopředu.
Za posledních několik let mzdy meziročně rostly. O sedm osm procent napříč obory. Letos budou muset lidé na taková čísla zapomenout. Zlaté časy přidávání skončily. Budou rádi, když jim šéf ponechá mzdu na loňské úrovni. Podívejte se, jaká je situace v jednotlivých oborech, kde hubne především nabídka benefitů a na jakých pozicích se lidé už museli smířit s nižším příjmem.
Prodavačka v Praze 30 tisíc korun, prodavačka v Brně 25 tisíc. Skladník v Ostravě 26 tisíc, v Hradci Králové 28 tisíc korun. Rozdílné mzdy v regionech u stejných profesí, které pravidelně vycházejí v mzdových průzkumech, jsou běžnou praxí. Ale nesmí se objevit u jednoho zaměstnavatele, upozornil nedávno Nejvyšší soud a pořádně tak překvapil velké firmy a řetězce.
Rok 2021 by mohl přinést lepší pracovní podmínky pro rodiče s malými dětmi, důchodce nebo třeba osoby se zdravotním postižením. V platnost vejde novela zákoníku práce a s ní i institut sdíleného pracovního místa, kdy se o jednu pozici může dělit více lidí. Takzvaný "job sharing" už nyní využívají v Česku zejména některé banky a pojišťovny a flexibilní formu organizace zaměstnání si pochvalují.
Karenční doba byla zrušena loni v červenci. Hospodářská komora tehdy varovala, že se firmám za proplácení prvních třech dnů nemoci výrazně zvýší náklady. Dnes mluví o 4,9 miliardy korun, které po pandemii firmám zvlášť chybí. Naopak ministerstvo práce a sociálních věcí si pochvaluje, jak lidem finančně pomohlo.
Lidé, kteří se v zaměstnání nakazili novým koronavirem a onemocněli, by mohli získat za určitých podmínek odškodné. Choroba covid-19 se dá uznat za nemoc z povolání, sdělila Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS). Náhradu vyplácejí zaměstnavatelé ze svého pojištění.
Týká se mě pomoc od státu i s dohodou o provedení práce? Jak je to teď s čerpáním dovolené? A můžu si přivydělat, když pobírám ošetřovné na dítě? On-line deník Aktuálně.cz sestavil pro čtenáře seznam nejpalčivějších otázek z oblasti pracovního práva.
Stát chystá způsob, jak pomoci z krize domácímu cestovnímu ruchu. Podstatou mají být rekreační poukazy pro zaměstnance a živnostníky, které by se daly odečíst z daňového základu. Opatření by podle ministerstva pro místní rozvoj mělo pomoci firmám působícím v cestovním ruchu zmírnit dopady omezení na jejich podnikání. Podobný systém již funguje na Slovensku.
