Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek představil studii Národní iniciativa Průmysl 4.0. Analyzuje, jak jsou tuzemské firmy a úřady připraveny na takzvanou čtvrtou průmyslovou revoluci, a shrnuje, co vše bude v rámci "inovačního skoku" nutné udělat. Konkrétnější údaje a odhady, například jak kvůli stále většímu počtu pracujících robotů vzroste nezaměstnanost, ale dokument neobsahuje.
České nemocnice bojují se stále větším nedostatkem sester. Plánované zkrácení zdravotnického vzdělávání, jež by pustilo sestry rychleji do praxe, přinese efekt až za několik let. Do té doby by mohlo být řešením získání zdravotních sester z jiných zemí jako Ukrajina, Slovensko nebo Polsko. Ministerstvo už schválilo vstřícnější přístup pro 500 vysoce kvalifikovaných Ukrajinců, teď uvažuje o tom, že projekt rozšíří i na pozice s nižší kvalifikací.
Nařízení vlády nyní stanovuje dvě minimální mzdy, zaměstnanci s invalidním důchodem mají o 600 korun měsíčně méně. "Je to přímá diskriminace," říká veřejná ochránkyně práv. Ministerstvo práce - nezávisle na podnětu ombudsmanky k Ústavnímu soudu - slibuje sjednocení sazeb.
Online rozhovor s ekonomem Jiřím Štegem, který působí jako poradce levicového europoslance Jana Kellera.
Už na jaře se inspektoři práce vydají kontrolovat, jestli firmy platí ženám a mužům za stejnou práci stejné peníze. Inspekci ke kontrolám přesvědčila ombudsmanka Anna Šabatová. Prokazování ale bude obtížné.
Podle průzkumu Hays Czech Republic plánuje 37 procent tuzemských zaměstnanců v tomto roce změnit práci, dalších 40 procent výpověď nevylučuje. Díky ekonomickému oživení už se lidé tolik nebojí říct si o lepší podmínky. Jako benefit poskytují firmy nejčastěji stravenky, mezi lidmi ale výrazně stoupá zájem o více volna a pružnější pracovní dobu.
Z údajů Eurostatu vyplývá, že Češi za hodinu vyrobí 71,4 procenta toho, co za stejnou dobu zvládne průměrný zaměstnanec v Evropské unii. Důvodem jsou podle odborníků přílišné zaměření na výrobu součástek, neefektivita, prostoje, nedostatek inovací a oslabená koruna. Kvůli nižší produktivitě přitom Češi pracují déle než Němci nebo Švédové.
Justice by měla postupovat individuálně a zohledňovat konkrétní okolnosti, vyplývá z dnešního nálezu Ústavního soudu. Soudci přitom odkázali na nový občanský zákoník, podle kterého není výkonná moc oprávněná limitovat soudy v přiznávání spravedlivé a dostatečné náhrady.
Podíl nezaměstnaných osob vzrostl v lednu na 6,4 procenta z prosincových 6,2 procenta, před rokem ale dosahoval 7,7 procenta.
Zatímco v prvních letech po vzniku samostatné České republiky (1993) se počet pracujících ve věku 15 až 24 let pohyboval kolem 800 tisíc, v dalších letech klesal až k 300 tisícům v roce 2015. Důvodem jsou mimo jiné změny v českém vzdělávacím systému, který se vyznačuje přechodem k úplnému střednímu a zejména vysokoškolskému vzdělávání. Motivace mladých Čechů k práci je v tuzemsku nižší než ve většině jiných evropských zemí.
Nezaměstnanost v Česku zůstává na dlouhodobých minimech. V prosinci bylo bez práce 4,5 procenta lidí, uvádějí statistici. Spolu s Německem tak měla Česká republika nejnižší nezaměstnanost v celé EU.
Uprchlíci z Alžírska, Tuniska a Maroka ztratí v Německu šanci na azyl, protože německá vláda zařadí tyto severoafrické státy na seznam bezpečných zemí. Ve čtvrtek večer se na tom podle televize n-tv dohodli šéfové německých vládních stran. Omezí se také možnost, aby se za žadatelem o azyl přistěhovali jeho příbuzní.
Odboráři z obchodních řetězců se snažili přesvědčit poslance, aby podpořili uzavření prodejen během sedmi státních svátků. Dva roky starý návrh stále čeká v Poslanecké sněmovně. Pokud konečně projde, budou letošní Vánoce poslední, které strávíme v práci, věří zaměstnanci obchodů.
Lékaři zůstávají už čtvrt století nejprestižnějším povoláním v Česku. Nejvíce naopak klesla popularita ministrů (ti byli nejpopolárnější v roce 1967) a manažerů. Ukazují to dlouhodobá data ze sociologických průzkumů.
Ne vždy platí, že nejbohatší národy mají nešťastnější zaměstnance na světě. Například Velká Británie skončila až na 29. místě a USA na 30. místě z padesáti pěti zkoumaných zemí. Česko překvapilo devátým místem. Nejméně jsou zaměstnanci spokojení v Japonsku.
Vláda si dala v programovém prohlášení cíl dosáhnout 40 procent průměrné mzdy a tento návrh to naplňuje, řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Nová minimální mzda by tak od příštího roku byla vyšší než hranice chudoby i sociální dávky. Odbory stále něco chtějí, reagoval ministr financí.
Osmačtyřicet procent mladých mužů do třiceti let stále bydlí u rodičů. V roce 1995 to přitom bylo pouze 32 procent. Podíl žen žijících u rodičů se dokonce zdvojnásobil. Dnes se později osamostatňuje zhruba každá třetí žena. Podle sociologa Daniela Prokopa to souvisí s cenou bydlení a délkou studia, ne pouze s leností mladých osamostatnit se.
Mediánová mzda mužů v Česku je podle poslední statistiky OECD o 16 procent vyšší než výdělek žen. Tento rozdíl je ve skupině vyspělých ekonomik šestnáctý nejvyšší. Postupně se ale zmenšuje - před patnácti lety muži vydělávali takřka o pětinu více. Podle šéfa odborářů Josefa Středuly vydělávají ženy méně hlavně proto, že obvykle zůstávají doma s dětmi.
Příspěvky se mají zvýšit na 8800 korun měsíčně místo nynějších 8000 korun. Vládní novelu nyní posoudí senátoři. Autor návrhu Roman Sklenák návrh zdůvodnil zvýšením minimální mzdy, která vzrostla od ledna.
Díky oživení české ekonomiky přibylo volných míst, na která jsou firmy ochotné přijmout absolventy - některé obory přitom vyloženě trpí nedostatkem zaměstnanců. Řada mladých lidí dál přesto "sází na jistotu" a ucházejí se o práci, u které mají jistotu, že ji zvládnou. Podle statistik portálu Jobs.cz jde nejčastěji o místo na recepci, na jedno místo se hlásilo v průměru 78 lidí.
