Ministryně práce Michaela Marksová chce prosadit zvýšení minimální mzdy od ledna 2017 o dalších 500 až 1000 korun. Už od ledna 2016 je schválen růst z 9200 na 9900 korun. Vládě Bohuslava Sobotky nahrává rostoucí ekonomika. Podnikatelům se ale skokové zvyšování nelíbí.
Opětovné proplácení prvních tří dnů nemocenské bylo jedním z předvolebních slibů ČSSD. Ministryně Michaela Marksová ale nyní uznala, že se tento plán nepodaří prosadit. Proti jsou totiž koaliční partneři - ti odkazují na slib, podle něhož musí s touto změnou souhlasit zaměstnavatelé. Většina firem se přitom obává zvýšených nákladů.
Podle Státního úřadu inspekce práce letos došlo v českých firmách k 27 277 pracovních úrazů. Úrazů je tak téměř o 4100 méně než loni. Počet osob, které za první tři čtvrtletí v práci zemřely, ale vzrostl. Zatímco loni jich bylo 78, letos se počet smrtelných úrazů zvýšil na 97. Pracovní úrazy se týkají hlavně mužů, o život nejvíce kvůli úrazům v práci přicházeli lidé po čtyřicítce.
Jedním z hlavních důvodů nízkého růstu mezd v Česku je vysoké zdanění práce. Jeho nadprůměrnou výši potvrzují i údaje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) za loňský rok. Může za to především sociální a zdravotní pojištění. V žebříčku nejvyspělejších ekonomik světa je Česko zemí s osmou nejvyšší daňovou zátěží.
Řidiči linkových autobusů v regionech hrozí stávkou. Krajští politici se totiž ve veřejných zakázkách rozhodují jen podle ceny, dopravci pak kvůli tomu nemají dost peněz na výplaty. Politici to ale vidí jinak. Podle nich jsou to právě dopravci, kdo se tlačí pod doporučenou cenu. Nespokojení řidiči při svých protestech ale nezapomínají zdůraznit jednu věc. Je jich dlouhodobě čím dál větší nedostatek, noví zájemci se do této profese nehrnou.
Stávkovou pohotovost vyhlásil Odborový svaz dopravy. Nelíbí se jim nízké platy a vysoký počet přesčasů. Krajské zakázky na provoz autobusových linek prý vyhrávají firmy, které cenu přepravy snižují na úkor mezd řidičů. Odbory se snaží prosadit vytvoření pracovní skupiny ve spolupráci s kraji a vládou, která by vypracovala jednotnou metodiku pro krajské soutěže. Jde jim zejména o dodržování minimální mzdy pro řidiče.
Průlomový rozsudek, který řekl, že realitní kancelář nemůže na přání vlastníka nepronajmout byt Romovi, může podle advokátů ovlivnit i to, jak se budou přes personální agentury vybírat noví zaměstnanci. Agentury budou muset diskriminační pokyny zaměstnavatelů odmítat. Ti se již dnes snaží poměrně často výběr pracovníků omezovat. Pokud však v budoucnu takovým přáním vyhoví, musí podle expertů na pracovní právo počítat s pokutami nebo žalobami ze strany těch, kteří při žádosti o zaměstnání neuspěli.
Kateřina Sadílková vede Úřad práce fakticky už rok. Na začátku listopadu ale nastoupila do funkce oficiálně. V dalších letech hodlá zlepšit komunikaci jak s klienty, tak s firmami. I přes to, že je nezaměstnanost nejnižší za posledních šest let, některé skupiny stále hledají práci těžko. Proto Sadílková plánuje věnovat zvýšenou péči absolventům, lidem před důchodem i matkám po rodičovské dovolené. Firmy by podle ní měly zaměstnávat všechny skupiny společně. "Podporuji myšlenku takzvaných smíšených týmů - mladí, starší, ženy a muži. Každý z nich má svou přidanou hodnotu ve firmě," říká Sadílková v rozhovoru s Aktuálně.cz.
Postarší dáma z New Yorku nabízí netradiční služby mladým lidem ve svém okolí. Chce se stát jejich náhradní matkou a poskytnout jim vše, čeho se jim od rodičů nedostává. Za tisíc korun na hodinu svého klienta vyslechne, poradí nebo mu něco upeče. Služba nezahrnuje úklid nebo praní. Projekt funguje od listopadu, žena zatím získala šest klientů.
Podle Českomoravské konfederace odborových svazů potrvá 84 let, než budou mít Češi stejné mzdy jako Němci. Některé další země západní a severní Evropy máme dohánět dokonce více než sto let. Šlo by to rychleji, pokud by koruna byla silnější, tvrdí odboráři.
Proč mzdy v Česku nerostou výrazněji? Jedním z důvodů je nižší růst produktivity práce oproti ostatním zemím střední Evropy, tvrdí odboráři. Češi kvůli tomu tráví v práci stále více času. Tuzemská produktivita v roce 2013 dosahovala 67,3 procenta průměru Evropské unie. Problém není v malém nasazení zaměstnanců, ale v nízké ceně výrobků. Receptem na růst je proto podle odborářů podpora technologického vzestupu.
Poradenská skupina Aon Hewitt porovnala podmínky ve 49 firmách, které se přihlásily do letošního ročníku soutěže Best Employers. Ve skupině malých a středních podniků uspěly společnosti Amgen, Grundfos Sales Czechia and Slovakia a Hilti ČR. Mezi velkými společnostmi pak GMC Software Technology, Marriott a NetSuite Czech Republic.
Vláda souhlasí s návrhem na získání 500 technických specialistů z Ukrajiny pro české podniky. Ti budou mít rychlejší cestu k získání zaměstnání v České republice. Jde o pilotní projekt, pokud se osvědčí, nabídne Česko zjednodušení vízového postupu i dalším profesím. "V první fázi půjde především o velmi kvalifikované pracovníky, kterých se v České republice nedostává. Obsadí ale pouze ty pozice, které budou více než 30 dní v nabídce na trhu práce a nebude o ně zájem," uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Ke konci října evidovaly úřady práce 430 432 uchazečů o zaměstnání. To je o 89 tisíc méně než před rokem. Nezaměstnanost v Česku je nejnižší od února 2009, podíl nezaměstnaných klesl na 5,9 procenta. Prostřednictvím úřadů práce nabízeli zaměstnavatelé 107 324 volných pracovních míst. Na jedno volné pracovní místo připadají v současné době přesně čtyři uchazeči, zatímco před rokem jich bylo devět.
Míra dlouhodobé nezaměstnanosti se v EU pohybuje v širokém rozmezí od 0,8 procenta v Praze či Horním Bavorsku až po 22,9 procenta ve španělském regionu Ceuta. Porovnání týkající se lidí, kteří hledají práci déle než rok, zveřejnil Český statistický úřad. Problém trápí hlavně jižní členské státy.
Podle studie Centra ekonomických a tržních analýz se letos v Česku ve stínové ekonomice "protočí" zhruba 614 miliard korun, tedy dvakrát tolik, než během loňského roku vyplatil stát na starobních důchodech. Skryté aktivity jsou typické hlavně pro odvětví, v nichž probíhají menší hotovostní platby. Podíl šedé ekonomiky na českém HDP činí 15,1 procenta, meziročně ale klesá.
Alespoň nějaký příjem ze zaměstnání nebo podnikání má nyní 5,06 milionu lidí, což je o 65,4 tisíce více než před rokem. Celková zaměstnanost v Česku je nejvyšší od vzniku samostatné republiky v roce 1993. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Podle jednotné metodiky si zároveň držíme druhou nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii.
V digitální továrně v německém Amberku spolu jednotlivé součástky na výrobní lince komunikují samy. Většina zaměstnanců sedí u počítačů a kontroluje výrobu - každou operaci na pásu lze totiž okamžitě dohledat online. K žádnému masovému propouštění tato "průmyslová revoluce", jejíž zárodky se začínají objevovat i v českých podnicích, přitom nevedla. Dělníci jsou potřeba i nyní, maximálně se musí "trochu vytrénovat v IT".
Nejvíce se vyplatí dojíždět do krajského města - v tomto případě do Prahy - z okresů Kutná Hora a Rakovník, a to i po odečtení nákladů na cestování. Ukázal to průzkum společnosti LMC. Naopak z osmi okresů v Česku se dojíždění do krajského města nevyplatí.
V EU se v září nezaměstnanost snížila na 9,3 procenta ze srpnových 9,4 procenta a loňských zářijových 10,1 procenta. Podobně v zemích platících eurem se nezaměstnanost ve srovnání s předchozím měsícem snížila o 0,1 procentního bodu na 10,8 procenta. Loni v září činila 11,5 procenta. Vůbec nejnižší míru nezaměstnanosti má Německo, následuje Česká republika. Naopak nejvyšší je tradičně v Řecku a Španělsku.
