Reklama
Reklama

Vzdělání


Kysilka: Máme výborné školství pro 19. století, vlak už ujel, neumíme jazyky ani třídit informace
Kysilka: Máme výborné školství pro 19. století, vlak už ujel, neumíme jazyky ani třídit informace
Kysilka: Máme výborné školství pro 19. století, vlak už ujel, neumíme jazyky ani třídit informace

Kysilka: Máme výborné školství pro 19. století, neumíme jazyky ani třídit informace

Česku už ujel vlak, nemáme nejlepší profesory, platy učitelů jsou nízké, neučíme souvislosti, nejsme jazykově vybavení. Musíme se naučit učit celý život, přejít od biflování k maximální pružnosti, říká Pavel Kysilka, ekonom a zakladatel 6D Academy. Dodává, že už přestává být pravda, že největší brzdou změny vzdělávání jsou rodiče, velká část je osvícená a budují školu takovou, která jejich děti skutečně připravuje na 21. století.

Šest týdnů prázdnin stačí, dřív se učilo i v sobotu, učitelé potřebují peníze, ne volno, říká Seidl
Šest týdnů prázdnin stačí, dřív se učilo i v sobotu, učitelé potřebují peníze, ne volno, říká Seidl
Šest týdnů prázdnin stačí, dřív se učilo i v sobotu, učitelé potřebují peníze, ne volno, říká Seidl

Šest týdnů prázdnin stačí, dřív se učilo i v sobotu, učitelé potřebují peníze, ne volno, říká Seidl

Letní prázdniny by měly trvat jen šest týdnů, je těžké vymyslet pro děti program, rodiče mají jen čtyři nebo pět týdnů dovolené. Na středních školách se od května neučí, přes rok jsou ředitelská volna, vzdělanost se rok od roku zhoršuje, my jsme chodili do školy i v sobotu, říká Zdeněk Seidl, radní pro školství Středočeského kraje z ČSSD. Dodává, že si učitelé zaslouží spíše vyšší finanční ohodnocení než dva měsíce prázdnin.

Škola, studenti, ilustrační foto
Škola, studenti, ilustrační foto
Škola, studenti, ilustrační foto

Ať si zadání maturit nejdřív vyzkouší poslanci, navrhuje expert. Zkoušky mají systémové nedostatky

David Souček spolu s Oldřichem Botlíkem zakládal v roce 1995 projekt Kalibro, jenž se pravidelně zabývá zjišťováním výsledků vzdělávání na základních a středních školách pomocí srovnávacích testů. Hlavním cílem je poskytování zpětné vazby ředitelům, učitelům, žákům a rodičům a také mapovat vývoj vzdělávání v českém školství. "Ve srovnání s pochybnostmi o tom, zda má zasahování státu do skládání maturitních zkoušek a do přijímacího řízení na střední školy v této podobě vůbec smysl, jsou chyby v několika úlohách jen okrajové problémy," říká ředitel Kalibra David Souček v rozhovoru pro Aktuálně.cz .

Reklama
Petr Fiala
Petr Fiala
Petr Fiala

Petr Fiala: Žijeme v blahobytu a naprosto úžasné době. Všichni si ale pořád stěžují

Zpěvák Petr Fiala tvrdí, že každá doba je plná rozporů a konfliktů. Platilo to podle něj o bolševismu, platí to i dnes. "Co mě zaráží na přítomnosti a nad čím se pozastavuji, to je, kolik prázdného volného času máme. To jedeš po dálnici a vidíš jen na billboardech čokoládový festival, gastronomický festival, hudební festival. A ti lidé už jen vydělávají na to, aby nějak zaplnili svůj volný čas," říká Fiala, který se o víkendu představí se skupinou Mňága a Žďorp na festivalu Mezi ploty, kde zahrají i novou skladbu z připravované desky.

Reklama
Do školy se netěší učitelé ani žáci, chceme změnu. Víc peněz do školství je základ, říká studentka
Do školy se netěší učitelé ani žáci, chceme změnu. Víc peněz do školství je základ, říká studentka
Do školy se netěší učitelé ani žáci, chceme změnu. Víc peněz do školství je základ, říká studentka

Do školy se netěší učitelé ani žáci, chceme změnu. Víc peněz do školství je základ, říká studentka

Motivace chybí úplně všude. Učitelé by klidně za vyšším platem mohli odejít do supermarketů. Žáci se do školy netěší. Výuka je nebaví. Není pestrá a je založena na memorování. Neodpovídá tomu, co se nám bude do života hodit, říká Lenka Štěpánová, bývalá předsedkyně Středoškolské unie v DVTV Apel. Podfinancované vzdělávání způsobuje, že generace, které budou již brzy tvořit společenskou i ekonomickou hybnou sílu celé země, postrádají ve vzdělávání kompetence potřebné ve 21. století, dodává Štěpánová.

Stát by měl sáhnout na dávky rodičům dětí z ghett, ignorují jejich budoucnost, tvrdí majitelé školky
Stát by měl sáhnout na dávky rodičům dětí z ghett, ignorují jejich budoucnost, tvrdí majitelé školky
Stát by měl sáhnout na dávky rodičům dětí z ghett, ignorují jejich budoucnost, tvrdí majitelé školky

Stát by měl sáhnout na dávky rodičům dětí z ghett, ignorují jejich budoucnost, tvrdí majitelé školky

Děti z kladenských vyloučených lokalit touží po vzdělání, jsou jako houby, nejsou to žádní lenoši, říká majitelka mateřské školy Ivana Čížková. Spolu se svým manželem Jiřím nabízí v zařízení Vějíř předškolní vzdělání dětem z ghett. Když k nám děti přijdou, nemají zkušenost například s kreslením nebo obrázkovými knížkami, rozdíl po deseti měsících je ale propastný, líčí Čížek. Pro děti z nejodloučenějších lokalit zařídili svoz dodávkou, rodiče tak musí jen připravit svačinu a vystrčit dítě před dveře. V některých případech je ale rodičům jedno a není páka, jak je přesvědčit, proto by se jim mělo na dávky sáhnout a pohrozit jim, myslí si majitelé školky.

Cizinci bojují za čistější Bali. Problém má ale celá Indonésie, chybí infrastruktura i vzdělání
Cizinci bojují za čistější Bali. Problém má ale celá Indonésie, chybí infrastruktura i vzdělání
Cizinci bojují za čistější Bali. Problém má ale celá Indonésie, chybí infrastruktura i vzdělání

Cizinci bojují za čistější Bali. Problém má ale celá Indonésie, chybí infrastruktura i vzdělání

Indonésie vyprodukuje denně podle balijské ekologické organizace ROLE (Rivers, Oceans, Lakes and Ecology Foundation) 130 tisíc tun plastového a pevného odpadu. Polovina končí na skládce, zbytek je spalován nebo ponechán svému osudu, což znamená, že se vlivem dešťů dříve či později dostane do vodních toků a odtud do moře či oceánu. Ostrovní země v jihovýchodní Asii je hned po Číně druhým největším znečišťovatelem plastovým odpadem na světě. Problémem je nejen slabá ekologická výchova Indonésanů, ale také nedostatečná infrastruktura.

Reklama
Škola děti ubíjí, i bez ní se naučí, co potřebují, učení doma není jen pro elity, říká Staňková
Škola děti ubíjí, i bez ní se naučí, co potřebují, učení doma není jen pro elity, říká Staňková
Škola děti ubíjí, i bez ní se naučí, co potřebují, učení doma není jen pro elity, říká Staňková

Učení doma není jen pro elity, škola děti ubíjí, i bez ní se naučí, co potřebují, říká Staňková

Škola zavalí zvídavé děti požadavky, kvůli systému trestů dítě ztrácí vnitřní motivaci, tradiční model školy je dávno překonaný. Vzdělávání by mělo být dobrovolné, dítě se bez donucení naučí, co chce a co potřebuje, říká Zdeňka Staňková z Asociace svobody učení, která prosazuje tzv. unschooling. Dodává, že úspěch západního světa je postaven na jednotlivcích, kteří si navzdory systému šli vlastní cestou.

V regionech si pěstujeme ghetta, víceletá gymnázia nemají smysl, uměle vytváříme elity, říká Kartous
V regionech si pěstujeme ghetta, víceletá gymnázia nemají smysl, uměle vytváříme elity, říká Kartous
V regionech si pěstujeme ghetta, víceletá gymnázia nemají smysl, uměle vytváříme elity, říká Kartous

V regionech si pěstujeme ghetta, víceletá gymnázia nemají smysl, uměle vytváříme elity, říká Kartous

Promrhali jsme 15 let, máme poslední šanci chytit se západního světa, nikdo neuvažuje nad tím, jak zlepšit stav vzdělávání, konkurenceschopnost Česka, která stojí na levné pracovní síle, zmizí do několika let, říká Bohumil Kartous z organizace EDUin. Dodává, že politici nemají zájem situaci řešit, shodli se jenom na tom, že je třeba zvyšovat platy učitelů. Největším handicapem ve vzdělávání dětí prý jsou jejich nevzdělaní rodiče.

Volby 2017 - ODS - Václav Klaus mladší
Volby 2017 - ODS - Václav Klaus mladší
Volby 2017 - ODS - Václav Klaus mladší

Klaus nemá strategii, chce jen do bodu nula. Školky pro dvouleté pomohou matkám v nouzi, tvrdí EDUin

Přijímání dvouletých dětí do školek bylo podle Bohumila Kartouse ze vzdělávacího centra EDUin původně určeno pro matky, které mají existenční potíže. Nyní chce skupina poslanců opatření rychle zrušit. Podle Kartouse jde o populistický krok, který neřeší špatné financování předškolního školství. Na jeho problémy upozorňuje také Audit vzdělávacího systému v ČR, který EDUin zveřejnil.

Reklama
Veronika vystudovala práva, šanci na nezávislý život má ale mizivou
Veronika vystudovala práva, šanci na nezávislý život má ale mizivou
Veronika vystudovala práva, šanci na nezávislý život má ale mizivou

VIDEO: Veronika vystudovala práva, šanci na nezávislý život má ale mizivou

Veronika Vítková pracovala v Evropském parlamentu, prováděla výzkum ve Velké Británii, vystudovala práva. Nyní pracuje v Kanceláři veřejného ochránce práv. „Pokud neseženu peníze, nebudu moci pracovat, budu totálně izolovaná,“ říká Veronika. „Skončím a budu muset žít v ústavu.” Mladá žena trpí svalovou atrofií, je téměř nepohyblivá.

Poselství Dominiky Kouřilové na prestižní konferenci TEDxPrague 2017
Poselství Dominiky Kouřilové na prestižní konferenci TEDxPrague 2017
Poselství Dominiky Kouřilové na prestižní konferenci TEDxPrague 2017

Ve škole ji šikanovali, doma pečovala o čtyři bratry. Teď vystudovala prestižní školu a má práci snů

Příběh Dominiky Kouřilové (21) by vydal na román. Místo bezstarostného dětství se doma musela starat o další a další mladší bratry, ve škole ji šikanovali a v malé obci se jí vysmívali kvůli tmavší pleti i příjmení. Stále jen slyšela, že je hloupá a nic nedokáže. Před časem úspěšně odmaturovala na prestižním Gymnáziu Open Gate, nyní studuje na University of New York in Prague a pracuje v jedné z nejžádanějších reklamních agentur v Praze. Se svými pronásledovateli se v obci stále potkává, teď už jí ale mohou leda závidět. "Je těžké vytrvat, když vás stále někdo dostává na kolena. Ale běžte štěstí naproti, nejste na to sami," uzavřela Dominika své vystoupení na prestižní konferenci TEDxPrague.

Za plat skladníka se práce učitelů nezlepší, vzdělávání nereaguje na nové trendy, říká Zatloukal
Za plat skladníka se práce učitelů nezlepší, vzdělávání nereaguje na nové trendy, říká Zatloukal
Za plat skladníka se práce učitelů nezlepší, vzdělávání nereaguje na nové trendy, říká Zatloukal

Za plat skladníka se práce učitelů nezlepší, vzdělávání nereaguje na nové trendy, říká Zatloukal

V mezinárodním srovnání se stáváme podprůměrnými, protože ostatní země se výrazně zlepšují, upozorňuje ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Problémy potvrdilo testování žáků základních škol, ve kterém skončily za očekáváním hlavně děti z devátých tříd. Na prvním stupni jsou podle něj učitelé, kteří začínají více využívat změnu prostředí, v němž se vzdělání odehrává. Chceme po učitelích stále větší rozsah kompetencí, ale nevytváříme jim pro to podmínky, dodává.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama