Dítě potřebuje respekt, emoce ventiluju až v kabinetu, pokud je naším cílem vzdělávání a výchova, není místo pro poznámky. Učitel není ten, kdo má stát před tabulí, ale má tvořit situace, které vedou k objevování, má být dětem průvodcem, odpadá tak to, že nemůže zkrotit děti, protože to nepotřebuje. Doufám, že moji žáci jsou šťastní, říká Daniel Pražák, učitel přírodopisu, angličtiny a zeměpisu.
Nedostatek peněz a učitelů, ale také nedotažená inkluze, segregace dětí na školách nebo výrazné regionální rozdíly jsou podle sociologa Daniela Prokopa hlavními důvody zaostávání českého školství. "Jiné evropské země dokážou pomocí školky a školy úspěšně stírat sociální rozdíly mezi dětmi, my je naopak prohlubujeme," varuje v rozhovoru pro projekt Chytré Česko.
Článků a studií o tom, jak děti a adolescenti neustále jen bez užitku koukají do počítačů a telefonů, je ve veřejném prostoru spousta. Odborníci z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity ale nyní představili studii, podle níž je to až příliš krátkozraký odsudek. Aktuálně.cz je zpovídalo, z čeho jejich odlišný pohled na život teenagerů před zářící obrazovkou pramení.
České školství má podlomené zdraví a jeho kondice je zvláště v některých krajích alarmující. Výrazně zaostávají hlavně Karlovarský a Ústecký kraj. Podle odborníků za to může nejen horší ekonomická a sociální úroveň, ale i nižší kvalita škol a učitelů.
Pro plošnou maturitu z matematiky nejsou podmínky, rámcové vzdělávací programy jsou přeplněné, chybí učitelé a studenti jsou neúspěšní. Chci, aby zůstala možnost volby, vysvětluje ministr školství Robert Plaga z hnutí ANO, proč chce prosadit odklad povinné maturity, která měla začít v roce 2021. Je to chyba, to můžeme rovnou zrušit i maturitu z němčiny, u které není úspěšných 35 % studentů, oponuje poslanec STAN Petr Gazdík. Říkáme, že se tu matematika neučí dobře, učitelé jsou ale nuceni učit podle toho, jaké jsou zkoušky. Tak ať je Cermat změní, pak bude víc času a výuka bude zajímavější, vyzývá.
Studium na dánské Efterskole byl nejlepší rok mého života, v Česku se škola zaměřuje jen na studium a vzdělání, v Dánsku jste ve škole pořád, je to zaměřeno na to, aby lidé spolu vycházeli, bavily mě aktivity jako gymnastika, i to, že jsem tam byl 24 hodin denně se spolužáky, říká Samuel Horák, který rok studoval na dánské Efterskole. Škola se taky snaží bourat předsudky, nejdřív jsem jet nechtěl, ale teď jsem vděčný, že mě rodiče donutili. V rámci školy jsme i cestovali, například do Polska nebo Sydney, dodává.
Škola a učení jsou neodmyslitelnou součástí našeho života. Jak školy a jejich ředitelé podporují výuku žáků na základních školách a mohou vůbec čeští učitelé přicházet s novými nápady? A co znamenají ty pověstné rámcové vzdělávací programy? Na tyto a další otázky v novém díle Fenoménu odpovídal učitel, student a místopředseda projektu Otevřeno Daniel Pražák.
Při otázce na vysněnou roli bez váhání zmiňuje tajemného spisovatele Franze Kafku, kterému se sám dost podobá. „Jeho knihy i život jsou docela temnota, ale přijde mi nesmírně zajímavý a nechápu, že o něm ještě nikdo nenatočil film,“ vysvětluje začínající herec Josef Trojan. Na to, že teprve nedávno dosáhl plnoletosti, překvapuje nejen tím, že už má načteného Kafku, ale i vyspělými názory a schopností je vyjadřovat. V rozhovoru pro Aktuálně.cz sdílí potomek slavných rodičů své úvahy o návykových látkách, slabinách vlastní generace i potřebě učit se z nedávné historie. Svěřuje se také s tím, jak vidí svou budoucnost a proč navzdory prvním úspěchům na filmovém plátně neplánuje studium herectví.
Turismus v české metropoli zvyšuje ceny a komplikuje místním život. Stávají se tak doma cizinci, jakýmsi trpěným, utlačovaným prvkem. Kmenem na vyhynutí.
Ministerstvo školství ani po pěti letech od schválení strategie digitálního vzdělávání nestanovilo a do škol nezavedlo standard klíčových dovedností žáků v oblasti informačních a komunikačních technologií. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu, který prověřil opatření a projekty, které měly v letech 2011 až 2018 podpořit rozvoj digitalizace vzdělávání na základních a středních školách.
„Kdo trochu rozumí showbyznysu, ten vůbec nechápe, jak v něm můžu fungovat. Dělám totiž věci přesně tak, jak je cítím,“ přiznává písničkář Tomáš Klus (33). Zároveň dodává, že nenávistné komentáře, které od svých kritiků za horlivou politickou angažovanost sklízí, ho z hlediska jazykové tvořivosti kolikrát tak překvapí, že by stálo za to vydat je knižně. O útocích mluví s nadhledem, což jen potvrzuje, že je pro něj popularita až na druhém místě. Předně totiž chce pojmenovávat, co se mu nelíbí v české společnosti a jak by se její směřování mělo proměnit. O obojí se pokouší v rozhovoru pro Aktuálně.cz a přibližuje také podstatu svého duchovního založení, které mu dodává odvahu.
Přestože se zabývá tak složitým a dosud jen zčásti probádaným fenoménem, jakým je lidský mozek, knihy, které o jeho stavbě a funkci píše, jsou neobyčejně populární i u širší veřejnosti. Neuropatolog František Koukolík (77) totiž dovede o oboru svého zájmu vyprávět natolik vlídně, že si ani neurovědou nepolíbení lidé nepřipadají hloupě. Proč jsou pro naši společnost tak důležití altruisté, kteří upřednostňují zájmy skupiny nad vlastní cíle? Proč se někteří psychopati dostávají na vrchol společenského žebříčku a jiní končí ve vězení? I na tyto otázky odpovídá v rozhovoru pro Aktuálně.cz pořízeném na diskusním fóru Meltingpot, které bylo součástí festivalu Colours Of Ostrava.
Rektor Ostravské univerzity Jan Lata navrhne Akademickému senátu univerzity v příštích dnech odvolání děkana lékařské fakulty Arnošta Martínka. Ve středu to řekl mluvčí univerzity Adam Soustružník. Důvodem jsou podle mluvčího pochybení při přijímání studentů na lékařskou fakultu. Té teď kvůli tomu hrozí omezení akreditace pro obor Všeobecné lékařství, na který by fakulta nemohla přijímat nové studenty.
Měli jste ve škole dílny? Bavily vás? Teď se znovu mluví o zavedení dílen do školních osnov a řada lidí se bojí, jak to dopadne. Jako rodič to chápu. Jako inženýr, vědec a kutil ale znám ten kouzelný pocit, když dáte něco dohromady a ono to funguje, říká Jiří Zemánek z ČVUT. Práce rukama patří do školy stejně jako práce hlavou. Dílna nemusí být mechanická a ubíjející povinnost. Dílna může být moderní knihovna plná nástrojů, nápadů a nadšení. A netýká se to zdaleka jen dětí, dodává Zemánek.
Dlouhodobé investice do školství mohou zpětinásobit ekonomický výkon Česka, přinést vyšší platy i životní úroveň, tvrdí studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd. Podle ekonoma Daniela Münicha je však česká společnost zatím pokrytecká a volí politiky, kteří dávají přednost okamžitým řešením před systematickou změnou, jejíž ekonomické dopady by začaly být patrné až po třiceti letech.
Tvar bysme není újma na češtině, v mluveném projevu se objevuje v drtivé většině případů, upozorňuje jazykovědec Václav Cvrček. Do spisovné češtiny probublává něco, co tu latentně pořád je, jen před tím lingvisté dlouho zavírali oči. Když budeme trvat na tom, že jazyk má být neměnný, tak se nám to možná nakonec povede, ale ten jazyk zmrtvíme, míní. Nečeká ale, že by se pravidla v dohledné době změnila. Nikdo není ochoten s tím cokoliv udělat, protože při poslední změně v roce 1993 z toho byla téměř vzpoura, říká Cvrček.
Televizní producent Jan Štern založil stranu iČesko a v rámci ní platformu Zachraňme Česko. Ta chce vyburcovat českou společnost, aby kvůli zahleděnosti do problémů svého premiéra nepřehlížela tři mnohem zásadnější problémy, které tu během Babišovy vlády ve znamení populismu narostly. Když se prý Češi nevzpamatují nyní a nepodívají se za horizont svého každodenního mikrosvěta, mohlo by být za chvíli už pozdě.
Finsko bere školní vzdělávání nesmírně vážně, hovoří o něm nejen jako o prostředku, jak zvládnout výzvy budoucnosti, ale i jako o základní podmínce pro přežití lidského rodu. Profese učitele je tu nesmírně ceněná a žádaná, svojí prestiží se pohybuje na úrovni právníků či lékařů. Jak je možné, že když mají Finové jedno z nejkratších vyučování na světě, skoro nejméně úkolů a nejdelší přestávky, patří ve srovnávacích žebříčcích k nejlepším? Odpovědi se snažili na konferenci v českém Senátu poskytnout finští specialisté na vzdělávací systém. A také vyvrátit několik mýtů, třeba že zrušili předměty a známky. Zde jsou jejich hlavní recepty.
Čtyři velké nadace se spojily pod novou organizaci Eduzměna, aby pomohly vybranému regionu zlepšit výsledky vzdělávání. Území, do kterého investují zhruba 200 milionů korun, vytipují ještě během tohoto roku. Školy, které do daného regionu spadají, poté dostanou podpůrný tým, který bude radit učitelům, ředitelům i zřizovatelům škol, jak zlepšit situaci na jejich školách.
Máme problém nasytit trh práce v oborech, které jsou potřebné, musíme se starat o to, aby kraje ekonomicky prosperovaly, tvrdí poslanec ANO a hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák. Právě kraje získají pravomoc ovlivnit, kolik žáků bude studovat na jednotlivých oborech středních škol. Vzdělávací systém vychovává lidi pro život a život je hlavně o práci. Když budeme vychovávat jen maséry, tak budeme mít národ plný masérů, ale nebude mít kdo vyrábět, míní hejtman.
