Nadaným dětem se v Česku nedostává dostatečné podpory, upozorňuje americká nadace v čele s československým emigrantem Martinem Hermanem. Kvůli tomu, že se podle něj v Česku razí rovný přístup ke vzdělávání, bojí se školy nabízet placené kurzy nad rámec výuky. Ministerstvo školství připravilo vyhlášku týkající se dětí se speciálními potřebami, ale na ty nadané v ní nemyslelo.
Hudební výchova na českých školách jede ze setrvačnosti. Při výuce stále převládá zpěv u klavíru a přednášení teorie, nová média a technologie kantoři zpravidla nevyužívají. Hudebních pedagogů je navíc nedostatek, a tak se na některých školách musí s výukou hudby popasovat učitelé jiných předmětů.
Nutit patnáctiletého člověka, aby si vybral svoji budoucí odbornost, je velká hloupost, lidé potřebují mnohem větší míru všeobecné gramotnosti, řemeslníci by měli obstát i občansky, tvrdí Bohumil Kartous ze společnosti EDUin, spoluautor nového auditu vzdělávání. Mimo jiné kritizuje snahu hejtmanů dostat více studentů na učební obory. Jenom se tím naplní požadavek části ekonomiky postavené na levné pracovní síle, zase to dopadne na děti ze slabého sociálního prostředí, varuje Kartous.
Velmi podfinancovaný systém vzdělávání vysílá do života mladé lidi, aby neuspěli. Myslí si to Bohumil Kartous z obecně prospěšné společnosti EDUin. Kromě masivního přídělu peněz by vzdělávání podle Kartouse prospěla rychlá změna přijímacích zkoušek na střední školy a maturit. Důležitou součástí je i proces výběru ředitelů škol.
Školy jsou velkým hájemstvím ředitelů, nechtějí, aby do nich někdo viděl, rodič je ale tím, kdo platí daně, má právo vědět, jak se ve škole učí, říká advokát a zakladatel webu zakladky.eu Ronald Němec. Se sadou 70 otázek obeslal všechny školy v Karlových Varech, aby rodičům pomohl s rozhodnutím, kam umístit dítě. Ředitel má být vizionář a říct představu o škole, pak se nebudu muset ptát, protože budu tu vizi znát, vysvětluje Němec.
Chceme „to jednoduché“? Maturitu jako testík a hurá na vejšku? Přizpůsobíme se době tweetové, době, kdy každý visí na mobilu jak vosa na melounu?
Vysokoškolské koleje napříč republikou se potýkají s čím dál častějším výskytem štěnic. Za to, aby se jich zbavily, platí některé z nich i statisíce korun ročně. Může za to Erasmus, štěnice nám sem vozí zahraniční studenti, shoduje se vedení kolejí.
Některá překvapení jsou skvělá i strašidelná zároveň. Znáte tu scénku z amerických filmů, kdy manželka připraví pro svého chotě oslavu narozenin a on o tom neví? Nejdříve jde málem do kolen a pak hledá slova, jak poděkovat.
Každé dítě má právo zažít úspěch, nemůžeme je někde zmrazit a čekat na učitele, kteří budou všechno umět, děti jsou na školách teď, míní předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Klára Laurenčíková. U mnoha dětí s problémovým chováním se podle ní promarnila řada šancí, jak jim pomoci. Inkluze žádné škody nenapáchala, to je velká zkratka, nedošlo k žádnému velkému přesunu dětí ze zvláštních škol, říká Laurenčíková.
Dítěti, které vzdělávání nechápe, nepomůže ani deset asistentů, rozboří hodinu, je neúspěšné a neučí se, pak chodí po ulicích a páchá trestnou činnost, kritizuje Jiří Pilař z Asociace speciálních pedagogů. Ministerstvo školství podle něj vehnalo učitele do předem prohrané bitvy. Spoustu učitelů nezvládá už děti v první a druhé třídě, metodici, kteří inkluzi chystali, vůbec nebyli v praxi, říká Pilař. Ministerstvo školství prý podléhá tlaku neziskových organizací. Ty chtějí realizovat inkluzi šmahem a hned, dodává.
Rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek, podnikatel ve školství Ondřej Kania, novinář Martin M. Šimečka, psychiatrička Karolína Tkáčová a zpěvačka Mucha. Ti všichni byli koncem října hosty vyprodaného Sametového speciálu v Brně, který DVTV uspořádala ve spolupráci se spolkem Díky, že můžem. Teď se můžete podívat na záznam celého večera.
Poznávat přírodu se učíme usazení v lavicích a koukající na tabuli. Z žáků chceme vychovat aktivní demokratické občany, ale 13 let školní docházky jim budujeme návyk, že za ně všechno rozhodne někdo druhý. Trápí nás vyhoření učitelů, ale necháváme je pracovat bez zpětné vazby, osobní podpory a pro jistotu je zahltíme papírováním, říká Tomáš Čakloš ze spolku Otevřeno.
Poslanec za ODS Klaus by na univerzitách chtěl 200krát víc inženýrů než kunsthistoriků. Považuje se za stát a rád by nám diktoval, co studovat.
Češi i Slováci selhali ve snaze vybudovat dva samostatné státy, selhali i ti, co revoluci dělali. Věřili jsme, že demokracie se vyvine sama sebou. Klíčem k demokracii je vzdělání, neučíme, jak být demokraty. Problém intelektuálů je někdy to, že mají komplex a špatné svědomí vůči proletariátu, ale dělník není jen pasivní obět systému, říká spisovatel a publicista Martin M. Šimečka. Dodává, že hledat příčiny jen v našich systémových chybách není správné, je to prý vina celosvětového vývoje. Dodáváme, že rozhovor byl natočen v rámci společného speciálu DVTV a spolku Díky, že můžem. Jestli chcete přijít na příští Sametový speciál, informace najdete na našem Facebooku.
Dnes studuje 60 procent maturantů, to je dobře, za socialismu byla velká selektivita, střední školství se ale skoro nezměnilo, to je největší slabina systému, učňovské obory jsou často odtržené od praxe, nevěřím na revoluci ve školství, spíš na postupnou práci, říká rektor Masarykovy univerzity a senátor Mikuláš Bek. Dodává, že na vyšší stupeň vzdělávacího systému se málokdy dostanou děti z rodin, které toho stupně nedosáhly, plýtváme tak prý celou řadou talentů. Vzdělávání bylo hlavním tématem společného speciálu DVTV a spolku Díky, že můžem. Jestli chcete přijít na příští Sametový speciál, informace najdete na našem Facebooku!
Zabýváme se výukou v projektech, už prvňákovi řekneme, že jeho projekt musí zlepšit svět. Učíme děti, jak dosáhnout svých cílů, měly by za ně přijmout odpovědnost už od školky, dáváme jim od začátku nástroje, aby si své učení řídily samy, říká Andrea Vedralová, autorka vzdělávacího konceptu Škola Můj Projekt, který funguje už na dvou školách v ČR. Dodává, že její koncept akcentuje osobnostní rozvoj dítěte, zodpovědnost za svět kolem něj a děti připravují na budoucnost.
Handicapované nebo chudší děti nejsou hloupé. Potřebují možná jenom víc času, tak je neodsunujme hned na začátku jejich života na druhou kolej jen proto, že neudělají nějaký test nebo neumí spisovně mluvit, říká Michal Mižigár v DVTV Apel.
O situaci v CIIRC hovořil premiér v úterý i s prezidentem Milošem Zemanem.
Devadesát procent času věnujeme napravování slabin svého dítěte, místo abychom se zaměřili na jeho talenty. Démonizujeme chyby, škola pomáhá zabíjet kreativitu, říkají autoři knihy Odemykání dětského potenciálu Jan Mühlfeit, někdejší šéf Microsoftu pro Evropu a mentální kouč světových byznysmenů, a Kateřina Novotná, zkušená lektorka dětí. Projděte si jejich rady, jak mít doma šťastné a úspěšné dítě.
Učitel musí mít prostor předat dětem lásku k předmětu, i biflování může být zábava, tvrdí Olga Block, česká rodačka a zakladatelka sítě škol, které dnes patří k nejprestižnějším v USA. Učit se není práce, něco vědět dává dětem sílu, být spokojený a mít dobrý život spočívá v tom, že něco umím a něco znám, líčí. Děti se musí naučit selhat, nezničí je to, je to zdravá část vývoje, dodává.
