Vůbec poprvé se v debatě střetla pětice prezidentských kandidátů. Na čtvrtém ročníku Broumovských diskusí mluvili o vzdělávání. Přeli se o to, zda vzdělávací systém ohrožují soukromé školy a jak jsou na tom čeští studenti v porovnání s těmi zahraničními.
Šestačtyřicetiletý John Amaechi je někdejším nejlépe placeným britským hráčem basketbalové NBA. Když před deseti lety opustil dráhu profesionálního sportovce, stěží dokázal přesvědčit veřejnost, že je také dobrým psychologem. Aby toho nebylo málo, přiznal se syn nigerijského otce a britské matky jako první profesionální basketbalista ke své homosexualitě. I dnes, po tolika letech, se i přes svou angažovanost v neziskovém i komerčním sektoru ve Velké Británii setkává s xenofobními narážkami. „Kvůli tomu, jak vypadám, se lidé chovají často jinak. Nevěří mi, že jsem psycholog, nenechají mě dívat se v obchodě, sledují mě, jak nakupuji. Někteří si mě pletou třeba s obsluhou,“ říká v rozhovoru.
Třináct let hraje Marie Čejnová na akordeon. Studovala dvě střední školy a rok před maturitou se rozhodovala, zda se v budoucnu naplno věnovat hudbě, nebo raději jinému povolání. Nakonec jí pomohla třítýdenní školní expedice v Himálaji, kde byla spolu s dalšími spolužáky bez internetu a spojení s rodinou. Dnes studuje prestižní hudební akademii v Dánsku.
Kvalita tuzemského vzdělávání v očích Čechů klesá, vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění. Nejhůře hodnotili úroveň učilišť, jejichž úroveň za dobrou označila méně než poloviny respondentů, naopak nejlépe lidé hodnotili vzdělávání na gymnáziích. Velká část veřejnosti se také domnívá, že školy dobře rozvíjí týmovou práci či tvořivost studentů, naprostá většina si však myslí, že naopak selhávají v předávání morálních hodnot.
Bývalý prezident USA Barack Obama v rámci své nadace poskytne dvaceti vybraným kandidátům dvouletý studijní program. Občanští aktivisté, kteří se snaží kreativně řešit veřejné problémy, se tu budou učit, jak dosáhnout svých cílů či jak pomoci více komunitě a stát se tak možnými budoucími lídry.
Akademici odvolali původně plánované protesty, které se kvůli nespokojenosti s financováním vysokých škol měly konat příští týden v rámci Týdne pro vzdělanost. Po dnešním jednání zástupců vysokých škol, vysokoškolských odborů a Akademie věd ČR to řekl místopředseda České konference rektorů (ČKR) Tomáš Zima. Místo protestů vysoké školy na začátku akademického roku zorganizují jiné akce, na kterých chtějí seznámit lidi se stavem současného vysokého školství. Doufají, že problematika vysokých škol bude pro budoucí vládu více důležitá. Vláda v pondělí schválila navýšení rozpočtu vysokých škol o tři miliardy korun proti letošku, které akademici označovali za požadované minimum.
Neexistuje tlak společnosti, aby učitelé brali víc. Zato vidíme, jak rodiče na kantory přenášejí odpovědnost za výchovu svých vlastních dětí.
Středověká historie by se měla vždy vyučovat kontaktem s předmětem, říká pedagog Ivan Foletti, který se svými studenty během čtyř měsíců ušel 1500 kilometrů od Ženevského jezera k Atlantiku. Chodit a dotýkat se je podle něj při výuce zásadní. V dnešní době si spoustu věcí neuvědomujeme, protože si je nepouštíme k tělu, dodává.
Český přírodovědec Martin Mikeš se jako student Karlovy univerzity vydal se zkušenými vědci zkoumat kamerunskou faunu. Unikátní mlžný les na severozápadě Kamerunu mu učaroval natolik, že se rozhodl vrátit. Dnes ho pomáhá zachraňovat a učí místní obyvatele, jak ekologicky hospodařit a ještě si tím vydělat peníze.
Spousta mladých žen je odrazována od studia technologických oborů. Nevidí vzory, které by následovaly. Vychováváme v ženách stereotypy, říká Dita Přikrylová, datová analytička a ředitelka organizace Czechitas. Sama ale nesouhlasí s kvótami a zvýhodňováním žen, je to prý umělý konstrukt, který nikdy nikomu nepomohl.
Doktorandi jsou na chvostu politické pozornosti, přitom potřebujeme kvalifikované vědecké pracovníky, kteří přitáhnou do země investory, tyto lidi musíme adekvátně zaplatit, aby nám neutíkali do zahraničí, říká předsedkyně České asociace doktorandek a doktorandů Kateřina Cidlinská. Máme prý vysoký podíl doktorandů, ale podmínky ke studiu jsou tak špatné, že ho skoro polovina nedokončí. Řešení vidí v zahraničí, kde je čím dál větší tendence přistupovat k doktorandům jako k zaměstnancům, kteří se soustředí na grantové projekty.
Index společenského rozvoje vznikl jako alternativní ukazatel kvality života vedle hrubého domácího produktu a podobných čistě ekonomických hodnocení. Žebříček vede Dánsko, nejhůře ze 128 hodnocených zemí dopadla Středoafrická republika. Česko stejně jako před rokem skončilo na 22. místě.
Odbornice na sociální začleňování Monique Fletcherová je přesvědčená, že pro úspěšné zvládnutí studia je klíčové, aby se do školních aktivit zapojili i rodiče. "Když vzděláváním nejsou nadšení jejich rodiče, je těžké, aby se nadchly děti," vysvětluje svou filozofii. Fletcherová nyní na pozvání nadace Open Society Fund přijela do Česka, aby se podělila o své zkušenosti, které bychom mohli využít při zapojování romských rodičů do vzdělávání jejich dětí. Přečtěte si rozhovor pro Aktuálně.cz.
Bwaise je jedním z téměř šesti desítek slumů v ugandském hlavním městě Kampale a jeho okolí. Lidé tu nemají tekoucí vodu a osmdesát procent obyvatel chudinské čtvrti je bez práce. Právě tady se pokouší radikální islamistické skupiny rekrutovat nové příznivce a využít je k teroristickým útokům v Africe. Vyzývají přitom i k akcím proti Evropě. "Snaží se získat lidi z této oblasti, zejména mladé, kteří ztratili naději na lepší život," říká Muhammed Kirisa, který je šéfem místní pobočky neziskové organizace AFFCAD a který je v Ugandě znám jako "velvyslanec slumů".
Slum Bwaise na okraji ugandského hlavního města Kampaly působí zvenku idylicky. Slunce na zářivě modrém nebi svítí na místní obyvatele, jejichž domy zbarvila hlína do červena. V ulicích slumu se ovšem idylicky nežije. Radikálně islamistická organizace Aš-Šabáb, která v celé Ugandě působí, zde rekrutuje mladé bojovníky. Využívá toho, že obyvatele trápí chudoba, nedostatek práce a beznaděj. Nezisková organizace AFFCAD, kterou financuje Evropská unie, se snaží situaci změnit. Nabízí místním výukové kurzy. Ti tak mohou pracovat třeba u šicího stroje či počítače.
Bez strategického plánování táhne jeden kůň hot, druhý čehý a země se nikam nehýbe, říká podnikatel Patrick Zandl. Proč potřebujeme pracovat s dlouhodobými vizemi, abychom v tomto století obstáli? Více Patrick Zandl v DVTV Apel.
Pouze polovina středoškoláků si myslí, že demokracie je nejlepší forma správy věcí veřejných. Jaké k tomu mají důvody? A doopravdy je důležitější povinná maturita z matematiky než výuka k občanství? Více Bohumil Kartous ze společnosti EDUin v DVTV Apel.
Jiný příklad: Student žurnalistiky, který neví, co je samizdat, nemůže hovořit o vzdělání, i když dosáhne titulu magistr.
Generace Z - tak se říká těm, kteří nepoznali dobu bez internetu nebo chytrého telefonu. Nové technologie mají vliv i na úroveň mateřského jazyka. Podle učitelů dnes žáci vyžadují vyučování zábavnou formu s využitím nových technologií, ty však mohou zastínit význam vzdělávání. Osvojují si špatné návyky z článků na internetu, které jsou plné chyb. Zároveň učitelé přiznávají, že se mladá generace musí vypořádat s velkým množstvím podnětů a zdrojů informací. Podle pedagogů je potřeba naučit je především kriticky uvažovat, k tomu ale potřebují základní znalosti.
Podle České bankovní asociace se finanční gramotnost Čechů nelepší a je průměrná. Příliš mnoho informací spojených s přísnější regulací ztěžuje lidem vyznat se v doporučeních poradců a finančních odborníků, říká expertka asociace. Do budoucna má nejmenším Čechům pomoci i nový seriál Bankovkovi, který bude vysílat dětský televizní kanál Déčko.
