Zpoza Slunce se na jižní obloze nečekaně objevil nový vesmírný poutník, který překvapil astronomy po celém světě. Kometa, která sotva před pár hodinami dostala oficiální označení C/2025 R2 (SWAN), vystoupila ze svého úkrytu 11. září 2025 a svou krásou a nečekaným jasem okamžitě přitáhla pozornost.
Představte si, že na 378 dní opustíte rodinu, přátele i čerstvý vzduch a necháte se dobrovolně zavřít do prostoru o velikosti zhruba 158 metrů čtverečních. Přesně to už v říjnu čeká čtyři dobrovolníky NASA v rámci mise CHAPEA, která mí simulovat život na Marsu.
Dostal jméno po egyptském bohovi chaosu a zkázy. Když byl totiž v roce 2004 Apophis objeven, existovala zhruba tříprocentní pravděpodobnost, že se v pátek 13. dubna 2029 srazí s naší planetou. To se naštěstí nestane, vědce ale přesto zajímá dál. Chtějí si na něm „nanečisto“ vyzkoušet technologie určené k obraně Země před opravdu nebezpečnými tělesy.
Vzorek, který získalo vozítko Perseverance (Vytrvalost) amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) na planetě Mars, obsahuje možné stopy dávného mikrobiálního života. Uvádí to studie zveřejněná v prestižním časopise Nature.
Bylo mu dvanáct, když doma objevil zrcadlovku, kterou si původně pořídil jeho tatínek. Ten ale na focení neměl čas, a tak přístroj skončil ve skříni. Oldřich Špůrek po něm sáhl – a už ho nedal z ruky. Dnes, o pět let později, vytváří tento mladý astrofotograf působivé snímky noční oblohy, za které získal řadu ocenění, a to dokonce i v zahraničí.
Konec roku 2027 je předběžný termín, kdy by český astronaut Aleš Svoboda mohl letět do vesmíru. Mise s případnou českou účastí je nyní ve fázi čekání na to, až americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vybere firmu, která dopraví posádku na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a zajistí další organizační záležitosti.
Na první pohled působí naše planeta naprosto stabilně: slunce ráno vyjde, večer zapadne a den trvá 24 hodin. Jenže realita je mnohem složitější. Země se neotáčí stále stejně: v dlouhodobém měřítku zpomaluje, krátkodobě může naopak zrychlovat. A právě tato kombinace hraje důležitější roli, než by se mohlo zdát. Možná dokonce rozhodla o tom, že dnes máme v atmosféře kyslík.
Pozornost astronomů po celém světě se upírá na třetího mezihvězdného návštěvníka, kometu 3I/Atlas, která byla objevena 1. července letošního roku. Nová zjištění naznačují, že se jedná o objekt s vlastnostmi, které se vymykají všemu, co obíhá kolem Slunce.
Z kosmodromu Starbase v Texasu v úterý večer místního času (dnes v 01:30 SELČ) po dřívějších opakovaných odkladech odstartovala k desátému zkušebnímu letu loď Starship společnosti SpaceX.
V neděli 7. září nastane za soumraku úplné zatmění Měsíce. Očima bude pozorovatelné ve své druhé polovině okolo půl deváté hodiny večerní, kdy se bude jevit jako cihlově červený úplněk nad východním obzorem. Půjde o první úplné zatmění Měsíce pozorovatelné z našeho území po více než šesti letech. V tiskové zprávě to uvedly Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě a Česká astronomická společnost.
V sobotu nastane vzácný černý Měsíc - třetí nov ze čtyř v letní sezoně. Jev sice nebude vidět, neosvětlená strana Měsíce totiž bude směřovat k Zemi, přesto jde o vzácnou událost. Někteří ji spojují s koncem světa a odkazují na slova z evangelia podle Marka: "Slunce se zatmí a měsíc nedá světla svého." Svit Měsíce neovlivní pozorování hvězd a planet, takže noční obloha se otevře v celé své kráse.
Nad severním pólem Země se odehrálo neobyčejné kosmické drama. Vědci se o něm ale dozvěděli až mnohem později. Teď, po jedenácti letech, konečně mají k dispozici první detailní analýzu jevu známého jako vesmírný hurikán. A výsledky naznačují, že je hrozivější, než se původně myslelo.
Raketa Sojuz 2.1b vynesla do kosmu neobvyklý náklad. Na její palubě se nachází 75 myší, 1500 octomilek, mravenci, houby, mořské řasy a semena rostlin. Na "vesmírné zoo" chtějí vědci studovat vliv mikrogravitace a kosmického prostředí.
Vědci objevili za použití teleskopu Jamese Webba další měsíc planety Uran, oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
Plány na výstavbu jaderného reaktoru, který by měl napájet budoucí základnu na Měsíci, existují už několik let. K jejich realizaci ale bylo vždycky dost daleko. Teď ale prozatímní šéf NASA Sean Duffy oznámil smělý plán: do roku 2030 chce dopravit na Měsíc jaderný reaktor o výkonu 100 kilowattů.
Slávu jim sebrala Lajka, ale oni přežili. Moskevští toulaví voříšci Bělka a Strelka byli první psi, kteří se z výpravy do vesmíru vrátili živí. Před 65 lety, 19. srpna 1960, odstartovala ze sovětského kosmodromu raketa, která nesla na palubě jedinečnou posádku. Úspěšný orbitální let trval 25 hodin.
Vesmír je nekonečný a vznikl při velkém třesku. To jsou hlavní představy většiny lidí o prostoru, v němž žijeme. Co ovšem bylo před velkým třeskem a co se nachází za hranicí vesmíru? A nemohla by se na jeho vzniku podílet nějaká božská síla?
Jeden z nejznámějších meteorických rojů, Perseidy, dosáhl v noci z 12. na 13. srpna svého maxima. Do každoročního letního nebeského divadla letos promluvil Měsíc, který byl jen tři dny po úplňku a svým svitem tak pozorování zhoršoval. I přesto ale "slzy svatého Vavřince" rozehrály na obloze fascinující představení.
Dodávat energii vesmírným lodím i základnám na Marsu by mohl jaderný mikroreaktor Raven, na kterém pracují České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) s firmami Stellar Nuclear a UJP Praha. Měl by sloužit například jako zdroj energie pro pohon pro meziplanetární lety.
Čtyři století se vědci snažili rozluštit záhadu, proč sluneční skvrny zůstávají stabilní celé měsíce. Teď se jim to konečně podařilo. Nová metoda, která odstranila rušivé vlivy zemské atmosféry, odhalila, že skvrny drží pohromadě křehká rovnováha tlakových a magnetických sil. Tento objev může pomoci lépe předpovídat nebezpečné sluneční bouře.
