Znáte ho jako místo, kde koupíte stan, plavky nebo levné tričko na běhání. Teď ale francouzský sportovní gigant Decathlon míří výš – až na oběžnou dráhu. Zatímco astronauty NASA bude oblékat luxusní módní dům Prada, Evropská kosmická agentura vsadila na dostupnost a technickou inovaci. Výsledkem je prototyp skafandru, který má jednu zásadní výhodu: astronaut se do něj dostane sám a za dvě minuty.
Představte si, že vám odjede poslední vlak a vy zůstanete na nástupišti uprostřed nicoty. Přesně to se nyní děje na čínské stanici Tchien-kung. Tři tchajkonauti mise Šen-čou 21 dobrovolně přenechali svou loď kolegům, jejichž návratový modul zničil vesmírný odpad. Zatímco předchozí posádka je již v bezpečí na Zemi, ta současná krouží nad planetou bez „záchranného člunu“.
Na první pohled je to obyčejná silueta člověka před Sluncem. Fotomontáž, řekli by mnozí. Jenže tentokrát nejde o trik, ale o skutečný snímek, za kterým stojí logistika hodná vědeckého experimentu. Kombinace přesné navigace, znalostí aerodynamiky, astronomie a schopnosti trefit se do okamžiku, který trvá jen zlomek sekundy. A výsledek? Unikátní a dechberoucí snímek: Ikarův pád.
Listopadová obloha se opět chystá zazářit, a to už během svátečního večera. Právě okolo 17. listopadu totiž vrcholí meteorický roj Leonidy – jeden z nejrychlejších a nejdramatičtějších meteorických rojů vůbec, který v minulosti dokázal proměnit oblohu v ohnivý déšť tisíců meteorů.
Vesmír ho fascinoval odmalička. "Byl ale strašně nedosažitelný, protože přístup tam mají jen miliardáři a velké státní agentury. Tak jsem na tento svůj sen radši zapomněl," říká třicetiletý Tomáš Guryča z Uherského Hradiště, který se vyučil obráběčem kovů. U toho ale nezůstal. Letos se svou společností Acme Space vyhrál prestižní soutěž NASA a spolupracuje na misi Artemis, která míří k Měsíci.
Když se na konci října přiblížila ke Slunci, astronomové po celém světě napjatě sledovali, jak se zachová. A kometa 3I/Atlas, která je teprve třetím známým objektem z jiné hvězdné soustavy, odhalila další tajemství a ukázala, že vesmír je daleko rozmanitější, než jsme si mysleli.
Není tady ani značka, ani ostrov, nevedou tudy námořní ani letecké trasy. A přesto bod Nemo, který je nejodlehlejším místem na Zemi, fascinuje – nejen fanoušky vesmíru. Tento „oceánský pól nedostupnosti“, jak se mu někdy přezdívá, je totiž takovým vesmírným hřbitovem. Svou pouť tady končí satelity i zásobovací lodě a v roce 2031 se tady podle plánů zpečetí i osud Mezinárodní vesmírné stanice.
Zní to jako bizarní nápad na odvrácení globálního oteplování. Izraelsko-americký start-up Stardust Solutions to ale myslí vážně. Vyvíjí kontroverzní metodu, pomocí které chce odrážet část slunečního záření zpět do vesmíru a snížit tak teplotu planety. První testy plánuje společnost spustit už příští rok. Vědci ale před experimentem varují.
Už dnes v noci se na nebi ukáže největší a nejjasnější superúplněk roku, takzvaný bobří měsíc. Náš souputník se bude nacházet nejblíže k Zemi, takže se bude zdát o něco větší a jasnější než obvykle. Pozorování by měla přát i noční obloha, kterou navíc zpestří meteorický roj Taurid.
Z Tokia do New Yorku za hodinu. Ambiciózní plán japonské společnosti Nippon Travel Agency by mohl zmenšit svět a proměnit sci-fi představy ve skutečnost. Firma totiž oznámila záměr nabízet raketové lety přes vesmír, které by dokázaly spojit dvě libovolná místa na Zemi do 60 minut.
Východy Slunce, světla nočních měst i polární záře – to vše můžete nově sledovat naživo přímo z oběžné dráhy a přitom z pohodlí domova. Kanál Space Live, který vznikl ve spolupráci britské společnosti Sen a ITV Studios, přináší dechberoucí 4K záběry Země z Mezinárodní vesmírné stanice. Umožňuje tak každému vidět naši planetu očima astronautů.
Na začátku listopadu se nad našimi hlavami odehraje jedno z nejpůsobivějších vesmírných představení roku. Noční oblohu prozáří meteorický roj Taurid. Ten je známý nejen svými jasnými bolidy, které často září silněji než Venuše, ale podle některých teorií se s ním pojí i záhadná Tunguská událost z roku 1908.
Před půl miliardou let se Země chovala velmi nezvykle a zvláštně – alespoň podle geologických záznamů ukrytých v horninách. Kontinenty jako by tehdy po planetě poskakovaly neobvyklou rychlostí. Nový výzkum vědců z Yaleovy univerzity ale ukázal, že viníkem nebyly pevninské desky, ale samotné magnetické pole Země. To tehdy totiž kolísalo a měnilo se chaotickým a nepředvídatelným způsobem.
Jen dvacet světelných let od Země obíhá planeta, která by mohla změnit náš pohled na vesmír. Skalnatý svět "GJ 251 c" leží v ideální vzdálenosti od své hvězdy – tam, kde by mohla existovat voda, a s ní i život. Astronomové proto věří, že právě tato "superzemě" je dosud nejlepším kandidátem na nalezení života mimo naši planetu.
Platí za jednoho z nejzáhadnějších mezihvězdných návštěvníků vůbec. Kometa 3I/ATLAS, teprve třetí známý mezihvězdný objekt, míří k nejbližšímu bodu své dráhy ke Slunci. Astronomové z celého světa ji sledují s nebývalým zájmem – chová se totiž jinak, než by kometa měla.
I z malé země se dá mířit vysoko. Třeba až ke hvězdám. To dokazuje devětadvacetiletá česká vědkyně Lucie Ráčková z Masarykovy univerzity v Brně, která by jednou ráda letěla do vesmíru. A její přání by nemuselo zůstat nevyslyšeno. Už teď spolupracuje třeba s Evropskou kosmickou agenturou či NASA – a našlápnuto má k velkým věcem.
Astronomové z Carnegieho institutu pro vědu oznámili objev dalšího z takzvaných blízkozemních asteroidů – těles, která krouží tak blízko Slunce, že je téměř nemožné je vůbec zahlédnout. Asteroid s označením 2025 SC79 je ve srovnání s obřím asteroidem Chicxulub, jenž před 66 miliony lety vyhladil dinosaury, relativně malý, ale jeho dopad by měl katastrofální následky na úrovni celého kontinentu.
Na oběžné dráze se chystá první pokus o výrobu saké mimo Zemi. Ačkoli to zní jako marketingový vtípek, japonská vesmírná agentura JAXA ve spolupráci se společnostmi Mitsubishi Heavy Industries a Dassai to myslí vážně. Projektem Dassai Moon chtějí dokázat, že by se tradiční japonský nápoj mohl jednou připravovat třeba i na povrchu Měsíce.
Na obloze se v těchto dnech odehrává neobvyklá podívaná. Nad hlavou nám září rovnou dvě jasné komety. Jednoho z těchto hvězdných návštěvníků dokonce český astrofotograf Petr Horálek zachytil tak, že jeho fotografii zvolila NASA astronomickým snímkem dnešního dne.
Už dnes v noci, tedy z 20. na 21. října, dosáhne meteorický roj Orionidy svého maxima. A vypadá to, že podmínky by pozorovatelům mohly přát. Svým svitem totiž podívanou nebude rušit Měsíc a příznivá je také předpověď počasí. Pokud tedy vyrazíte mimo světla města, čeká vás nádherné kosmické divadlo.
