Reklama
Reklama

Vesmír


„Byl to nečekaný vánoční dárek a zároveň splněný sen," říká o svém objevu „vánoční" komety astronom Martin Mašek.
„Byl to nečekaný vánoční dárek a zároveň splněný sen," říká o svém objevu „vánoční" komety astronom Martin Mašek.
„Byl to nečekaný vánoční dárek a zároveň splněný sen," říká o svém objevu „vánoční" komety astronom Martin Mašek.

Vánoční dárek z vesmíru. Astronom Mašek objevil kometu hned po Štědrém dni

U stromečku rozbalil dárky a těšil se na pozorování vánoční oblohy. Tou dobou neměl český astronom Martin Mašek ani tušení, že si pro něj vesmír schovává ještě jedno překvapení: objev komety, o kterém snil už od dětství. „Byl to nádherný a nečekaný vánoční dárek,“ vzpomíná dnes na objekt, který nese jeho jméno.

Nejslavnější fotografie naší planety - Východ Země (Earthrise) -  pořízené na Štědrý den roku 1968 posádkou Apolla 8.
Nejslavnější fotografie naší planety - Východ Země (Earthrise) -  pořízené na Štědrý den roku 1968 posádkou Apolla 8.
Nejslavnější fotografie naší planety - Východ Země (Earthrise) -  pořízené na Štědrý den roku 1968 posádkou Apolla 8.

„Nefoť to, není to v plánu,“ slyšel astronaut z Apolla 8. Přesto stiskl spoušť a změnil pohled lidstva

Nejslavnější fotografie naší planety, která se stala symbolem moderního environmentálního hnutí. Řeč je o snímku Východ Země (Earthrise), pořízeném na Štědrý den roku 1968 posádkou Apolla 8. Neplánovaný záběr „modrého mramoru“ vznášejícího se nad pustým měsíčním obzorem změnil pohled lidstva na vlastní domov a dodnes patří mezi nejsilnější vizuální svědectví, jaké kdy člověk zachytil.

Reklama
Ann Hodges měla po zásahu meteoritem velkou modřinu.
Ann Hodges měla po zásahu meteoritem velkou modřinu.
Ann Hodges měla po zásahu meteoritem velkou modřinu.

Dala si šlofíka na pohovce, vtom ji zasáhl meteorit. Po bizarním incidentu se o kámen soudila

Pravděpodobnost je jedna k několika milionům, přesto se to stalo. Zatímco Ann Elizabeth Fowlerová Hodgesová v listopadu 1954 podřimovala na pohovce, střechou jejího domu v Alabamě proletěl posel z hlubin vesmíru starý miliardy let. Ann se stala prvním prokazatelným člověkem v historii, kterého zasáhl meteorit. Jenže místo bohatství jí vesmírný pozdrav přinesl jen modřinu, soudní spory a trápení.

Mezinárodní vesmírná stanice zažívá v posledních dnech historický nápor kosmických lodí. V jeden čas jich tady kotvilo hned osm.
Mezinárodní vesmírná stanice zažívá v posledních dnech historický nápor kosmických lodí. V jeden čas jich tady kotvilo hned osm.
Mezinárodní vesmírná stanice zažívá v posledních dnech historický nápor kosmických lodí. V jeden čas jich tady kotvilo hned osm.

Rekordní tlačenice ve vesmíru. Na Mezinárodní stanici kotvilo osm lodí najednou

Navzdory tomu, že se Mezinárodní vesmírná stanice blíží ke konci své mise, je překvapivě vytížená. Na začátku prosince si dokonce připsala nový rekord: poprvé v historii u ní kotvilo hned osm kosmických lodí zároveň. Všechny dokovací porty tak byly plně obsazené, víc vesmírných plavidel se sem nevejde. Stanice se tak proměnila v nejrušnější dopravní uzel lidstva ve vesmíru.

Geminidy
Geminidy
Geminidy

Tisíc „padajících hvězd“ za noc. Víme, kam se vydat, abyste jich viděli co nejvíc

Noc ze soboty na neděli nabídne jeden z nejkrásnějších pohledů na zimní oblohu. Vrcholí meteorický roj Geminid, který se pravidelně řadí mezi vůbec nejintenzivnější každoroční úkazy. Pozorovatelé se mohou těšit na desítky meteorů za hodinu, za celou noc jich může prolétnout až kolem tisícovky. Nejlepší chvíle k pozorování nastanou mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní.

Reklama
Mezihvězdná kometa 3I/Atlas míří k Zemi. Nejblíže by se měla ocitnout 19. prosince, pozorovat na obloze ji můžeme už teď.
Mezihvězdná kometa 3I/Atlas míří k Zemi. Nejblíže by se měla ocitnout 19. prosince, pozorovat na obloze ji můžeme už teď.
Mezihvězdná kometa 3I/Atlas míří k Zemi. Nejblíže by se měla ocitnout 19. prosince, pozorovat na obloze ji můžeme už teď.

Úlovek na cestě k Jupiteru. Sonda Juice zachytila kometu, která se blíží k Zemi

Sonda Juice Evropské kosmické agentury letí k Jupiteru, aby detailně prozkoumala jeho ledové měsíce. Osud jí však do cesty přihrál unikátní vesmírný objekt – aktivní mezihvězdnou kometu 3I/ATLAS. Pozoruje ji z jedinečné pozice, daleko od rušivého jasu Země a Slunce, a z úplně jiného úhlu než pozemní dalekohledy. Vědcům tak může přinést cenná data.

Reklama
Asteoridy Země nebezpečí
Asteoridy Země nebezpečí
Asteoridy Země nebezpečí

Kolem Země krouží 40 tisíc asteroidů. Vrásky astronomům dělají ty středně velké

Počet známých asteroidů blízko Země překonal další velký milník. Astronomové letos oznámili, že kolem naší planety krouží do vzdálenosti 45 milionů kilometrů už přes 40 tisíc objektů – od několikametrových úlomků až po kilometrové obry. Všechny se pohybují po drahách, které je mohou přivést relativně blízko k naší planetě.

Reklama
Nová studie, která tvrdí, že Sluneční soustava se pohybuje třikrát rychleji, než se myslelo, může nabourat dosavadní kosmologické modely.
Nová studie, která tvrdí, že Sluneční soustava se pohybuje třikrát rychleji, než se myslelo, může nabourat dosavadní kosmologické modely.
Nová studie, která tvrdí, že Sluneční soustava se pohybuje třikrát rychleji, než se myslelo, může nabourat dosavadní kosmologické modely.

Obří omyl ve vesmíru? Podle nové studie letí sluneční soustava třikrát rychleji

Myslíte si, že sedíte v klidu u kávy? Omyl. Země se točí, obíhá Slunce a celá naše soustava uhání vesmírným prostorem. Až dosud si fyzici mysleli, že vědí, jak rychle. Jenže když se němečtí vědci podívali na vzdálené galaxie novým způsobem, čísla přestala sedět. Podle jejich dat se řítíme vesmírem třikrát rychleji. Pokud mají pravdu, znamená to jediné: v našem základním chápání vesmíru je trhlina.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama