Představte si, že stojíte na prahu nekonečna - a to s nosem zabořeným do podivuhodných pachů, které byste si ani v tom nejdivočejším snu nespojili s vesmírem. Kočičí moč, spálené maso, marcipán, nafta nebo česnek – to vše jsou skutečné vůně, které byste ve vesmíru mohli ucítit. A právě těmto záhadným pachům se věnuje neobvyklý výzkum přibližující kosmos.
Rusko má v plánu vybudovat první jadernou elektrárnu na Měsíci, uvedl na sociální síti šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Bakanov, na jehož příspěvek upozornil server The Moscow Times. Roskosmos se již loni zmínil o plánech vybudovat jadernou elektrárnu na Měsíci mezi lety 2033 a 2035.
Astronomové stále nespouští oči z asteroidu 2024 YR4, který byl ještě před několika měsíci považován za hrozbu pro Zemi. Nové výpočty však ukazují, že se víc přiblíží k Měsíci, pravděpodobnost srážky s naším souputníkem vzrostla na 4,3 procenta.
"Vědecký výzkum se bude muset jednou přesunout do vesmíru. Bude probíhat spíš z orbity nebo třeba z Měsíce. A ideálně bez lidí," říká Jakub Rozehnal, ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy.
Po dvouleté rekonstrukci se v sobotu Planetárium Praha opět otevírá veřejnosti. Výsledkem modernizace je první plně digitální LED planetárium v Evropě a zároveň největší LED kopule svého druhu na světě.
Americký prezident Donald Trump nedávno oznámil, že USA vybudují vesmírný protiraketový štít v hodnotě 175 miliard dolarů. Kreml reagoval, že to jako hrozbu nevnímá. Zkuste si v kvízu Aktuálně.cz zavzpomínat na vesmírné soutěžení mezi velmocemi. Kdo pustil první družici, který astronaut s českými kořeny se prošel po Měsíci a jakými jazyky musí mluvit nocležníci na Mezinárodní vesmírné stanici?
Marsovské vozítko Perseverance si u příležitosti svého 1500. marsovského dne, tzv. solu vytvořilo na rudé planetě selfie. Vidět je na něm nejen rover samotný, ale i okolní terén. A také jeden nečekaný host, který se během focení do záběru vloudil.
Vláda schválila misi českého astronauta Aleše Svobody na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), náklady dvě miliardy korun rozloží do tří let. Dle ministerstva dopravy se investice několikanásobně vrátí, protože mise povede k posílení české ekonomiky, vědy a vzdělávání. Úřad očekává, že se Svobodova mise uskuteční na přelomu let 2027 a 2028. Již dříve vybralo pro misi 14 výzkumných experimentů.
Americký prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Spojené státy vybudují vlastní vesmírný protiraketový štít Golden Dome (Zlatá kopule) v celkové hodnotě 175 miliard dolarů (zhruba 3,9 bilionu korun). Jeho součástí mají být také zbraňové systémy ve vesmíru, schopné sestřelit útočící rakety ve všech fázích letu.
Pouť sovětské sondy Kosmos 482 po více než padesáti letech skončila. Ještě předtím si vysloužila značnou pozornost - její pád na Zemi byl totiž nekontrolovaný a nevědělo se, kam přesně dopadne. Rusové tvrdí, že spadla do Indického oceánu, Evropské centrum trasování uvádí, že se během pádu k Zemi rozpadla.
Sovětská sonda Kosmos 482 ze 70. let minulého století se rozpadla v sobotu ráno kolem osmé hodiny středoevropského času po vstupu do zemské atmosféry, uvedlo Evropské centrum trasování a dohledu nad vesmírem (EU SST). Podle ruské kosmické agentury Roskosmos sonda dopadla do Indického oceánu.
Sovětská vesmírná sonda Kosmos 482, která v 70. letech minulého století mířila k Venuši, ale kvůli poruše se nedostala z oběžné dráhy kolem Země, v sobotu nekontrolovaně dopadne na zemský povrch. Evropské centrum trasování a dohledu nad vesmírem (EU SST) nevylučuje pád na pevninu včetně Česka, zároveň ale poznamenává, že je větší pravděpodobnost zřícení do oceánu či neobydlených oblastí.
V nadcházejících dnech se odehraje neobvyklá událost, která připomene éru kosmického soupeření velmocí. Mezi 8. a 12. květnem 2025 by měla vstoupit do zemské atmosféry nefunkční sovětská sonda Kosmos 482. Tato více než 50 let stará sonda, pozůstatek ambiciózního vesmírného programu studené války, ztratila kontrolu krátce po startu v roce 1972.
Vědci z americké NASA ve spolupráci s firmou Lockheed Martin Space nedávno provedli přelomový test nafukovacího modulu, který by mohl v budoucnu sloužit jako domov pro astronauty na Měsíci nebo dokonce na Marsu. Testy prokázaly jeho mimořádnou odolnost. Podle vědců se jedná o krok, který posouvá lidstvo zase blíže možnosti žít mimo planetu Zemi.
Příští týden zřejmě dopadne nekontrolovaně na Zemi část sovětské vesmírné sondy Kosmos 482, která v 70. letech minulého století vyrazila k Venuši, ale kvůli poruše se nedostala dále z oběžné dráhy Země. Napsal to deník The Guardian. Podle amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) se přistávací modul vesmírného prostředku dostane do atmosféry někdy mezi 7. a 13. květnem.
K Zemi se v těchto dnech přibližuje nově objevená kometa C/2025 F2 (SWAN). V současnosti ji mohou vidět lidé na severní polokouli, tedy i v České republice. K jejímu pozorování postačí běžný dalekohled.
Vědci objevili pomocí vesmírného teleskopu náznaky života na vzdálené planetě. Tým vědců z Cambdrigeské univerzity zkoumal atmosféru na planetě s názvem K2-18b a objevil známky molekul, které na Zemi produkují pouze jednoduché organismy. Napsal o tom britský server BBC.
Americká popová zpěvačka Katy Perry a snoubenka amerického miliardáře Jeffa Bezose Lauren Sánchezová s dalšími členkami ryze ženské posádky vzlétly v pondělí do vesmíru v rámci mise společnosti Blue Origin. Let suborbitální rakety New Shepard Bezosovy společnosti Blue Origin za Kármánovu hranici, která tvoří pomyslný předěl mezi pozemskou atmosférou a kosmem, trval deset minut a 22 sekund.
Přesně před 55 lety, v sobotu 11. dubna 1970, odstartovala z floridského mysu Canaveral raketa Saturn V, aby do vesmíru vynesla misi Apollo 13. Zatímco ty dvě předchozí byly úspěšné, Apollo 13 se potýkalo s problémy hned od samotného začátku. Přestože Měsíce nakonec nedosáhla, do dějin kosmonautiky se mise zapsala jako ta nejúspěšnější z neúspěšných.
"Lidstvo od pradávna fascinují hory, arktické oblasti, pouště i oceán, zkrátka místa, která nejsou našemu organismu nakloněna. Přesto jsme schopni se tam nakonec dostat," říká lékař a anesteziolog Aleš Svoboda, jenž se zabývá medicínou v extrémních podmínkách. Jestli je pro nás ale něco skutečně nedosažitelné, je to vesmír. "Jenže tím nás paradoxně láká ještě víc," dodává.
