Americké astronautce Nichole Ayersové se z Mezinárodní vesmírné stanice ISS podařilo zachytit výjimečný jev. Vyfotografovala totiž tzv. červeného skřítka: speciální nadoblačný blesk. Ten vzniká desítky kilometrů nad bouřkovými oblaky a vědcům je znám teprve od 90. let. Fascinující, krátce trvající jev je stále zahalen řadou otazníků – i proto jsou podobné snímky pro výzkum nesmírně cenné.
První lidé na Měsíci po sobě nezanechali jen stopy v měsíčním prachu, ale i techniku a americkou vlajku, která tam stojí dodnes. Na Zemi pak přivezli vzorky hornin, které se staly cennými poklady vědy a historie. Mise Apollo 11 s Neilem Armstrongem, Edwinem "Buzzem" Aldrinem a Michaelem Collinsem představovala největší vesmírné dobrodružství, do kterého se kdy lidstvo pustilo.
Letošní léto servíruje na nočním nebi jeden skvost za druhým. Stačí odjet dál od měst, nechat oči přivyknout tmě a kochat se nebeskou kulisou. Pozorovat můžete Mléčnou dráhu či roj meteoritů, začátkem září pak obloha nabídne úplné zatmění Měsíce.
Planety Venuše a Uran spolu s Měsícem na konci týdne nabídnou fotogenickou podívanou na ranní obloze. Vidět bude i hvězda Aldebaran a hvězdokupy Plejády a Hyády v souhvězdí Býka.
Vak s měsíčním prachem, náramkové hodinky a teď i meteorit z Marsu. Všechny tyto vesmírné relikvie už jsou v rukou soukromých majitelů. Posledně jmenovaný předmět se přitom prodal za rekordní částku – 5,3 milionu dolarů (asi 112,5 milionu korun). O vesmírné artefakty je mezi sběrateli takový zájem, že za ně neváhají utratit doslova astronomické částky.
Váží 24,67 kilogramu a je největším kusem Marsu, který kdy lidé na Zemi našli. Kámen označovaný jako NWA 16788 bude už ve čtvrtek dražit aukční síť Sotheby’s v New Yorku. Odhadovaná cena se pohybuje mezi dvěma až čtyřmi miliony dolarů, tedy zhruba 42,3 milionu až 84,6 milionu korun.
Na začátku se toho moc nevědělo, ale tenhle příběh pomalu dostává jasnější obrysy. Záhadný mezihvězdný objekt, který začátkem měsíce objevili astronomové, by mohl být nejstarší kometou, jaká k nám nakoukla. Vědci se domnívají, že přilétá z "tlustého disku" Mléčné dráhy. Což je skupina starověkých hvězd, které obíhají nad a pod oblastí, kde se nachází Slunce a většina hvězd.
Naše planeta se začala otáčet rychleji než dřív. V důsledku toho se tak v nadcházejících týdnech dočkáme neobvykle krátkých dní. Toho prvního už ve středu, další přijdou 22. července a 5. srpna, kdy poloha Měsíce ovlivní rotaci Země natolik, že den bude o 1,3 až 1,51 milisekundy kratší než obvykle.
Umělá inteligence (AI) mění svět a teď se pouští i do vesmíru. Ukázalo se, že velký jazykový model ChatGPT od společnosti OpenAI překvapivě dobře pilotuje satelity a kosmické lodě. Ve vědecké soutěži skončil hned na druhém místě, stačilo mu k tomu přitom jen pár promptů a krátké ladění. Takže autonomní dobývání vesmíru je na dohled. Nebo to tak alespoň vypadá.
Přiletěl zdaleka vysokou rychlostí. Moc se toho o něm neví, ale nebude malý. Nejspíš půjde o kometu. Ale pro vědu každý takový návštěvník představuje doslova poklad, protože pootevírá okna vesmíru. "Tělesa z jiných planetárních systémů pomáhají odhalit, jestli tam panují podobné podmínky, případně čím a proč se liší, " vysvětluje Petr Pravec z Astronomického ústavu AV ČR.
Obloha nad jižním pobřežím Anglie nabídla v uplynulých dnech podívanou, která vypadá jako vystřižená ze science fiction. Nad městem Portsmouth a vodami Lamanšského průlivu se po setmění objevila záhadná, stříbřitě modrá oblačnost. Nejde však o výtvor fantazie, ale o vzácný atmosférický jev známý jako noční svítící oblaky, odborně noctilucent clouds.
Mohutný výbuch, ohnivá koule, miliony pokácených stromů, popálení lidé, černý déšť a dodnes žádné vysvětlení. Nad sibiřskou tajgou v oblasti řeky Podkamennaja Tunguska se 30. června 1908 rozjasnila obloha, země se otřásla a nad krajinou se přehnal žár srovnatelný s jaderným výbuchem. Exploze byla podle vědců z americké NASA 185krát silnější než výbuch atomové bomby v Hirošimě.
Nový teleskop Vera Rubin v Chile pořídil první snímek, který zachycuje mlhoviny Trifid a Lagoon v ohromujících detailech, 9 tisíc světelných let od Země. Tato observatoř, která nese jméno po americké astronomce, zabývající se problematikou rychlosti rotace Galaxie, je vybavená nejvýkonnější digitální kamerou na světě. Jedná se o technologii, která slibuje převrat v pochopení vesmíru.
Byla to dvojnásobná premiéra, která přitáhla pozornost každého, koho zajímá vesmír a zároveň i české ambice dostat do kosmu astronauta Aleše Svobodu. V pražském Planetáriu, které se po rekonstrukci pochlubilo největší LED kopulí na světě, v tomto týdnu zároveň představili projekt Česká cesta do vesmíru. Deník Aktuálně byl u toho a mluvil i se zmíněným astronautem.
V noci z 10. na 11. června ozářil oblohu nad Velkou Británií takzvaný jahodový úplněk. Poeticky pojmenovaný jev, který navzdory svému názvu nijak nemění barvu Měsíce, sice vyvrcholil už minulý týden, jeho účinek ale bude při dobré viditelnosti na noční obloze viditelný po celý zbytek června. Jaký je však původ názvu "jahodový měsíc" a čím byl letošní červnový úplněk výjimečný?
Evropská kosmická agentura zveřejnila první snímky sluneční koróny z mise Proba-3. Dvěma družicím, které jsou schopné letět ve formaci na milimetr přesné, takže fungují jako jedna, se podařilo vytvořit umělé zatmění Slunce.
Představte si, že stojíte na prahu nekonečna - a to s nosem zabořeným do podivuhodných pachů, které byste si ani v tom nejdivočejším snu nespojili s vesmírem. Kočičí moč, spálené maso, marcipán, nafta nebo česnek – to vše jsou skutečné vůně, které byste ve vesmíru mohli ucítit. A právě těmto záhadným pachům se věnuje neobvyklý výzkum přibližující kosmos.
Rusko má v plánu vybudovat první jadernou elektrárnu na Měsíci, uvedl na sociální síti šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Bakanov, na jehož příspěvek upozornil server The Moscow Times. Roskosmos se již loni zmínil o plánech vybudovat jadernou elektrárnu na Měsíci mezi lety 2033 a 2035.
Astronomové stále nespouští oči z asteroidu 2024 YR4, který byl ještě před několika měsíci považován za hrozbu pro Zemi. Nové výpočty však ukazují, že se víc přiblíží k Měsíci, pravděpodobnost srážky s naším souputníkem vzrostla na 4,3 procenta.
"Vědecký výzkum se bude muset jednou přesunout do vesmíru. Bude probíhat spíš z orbity nebo třeba z Měsíce. A ideálně bez lidí," říká Jakub Rozehnal, ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy.
