Obyvatelé Novoluhansku v Doněckém regionu na východě Ukrajiny žijí ve sklepeních, vaří si na otevřeném ohni a prosí o evakuaci a pomoc. Nemají plyn, elektřinu ani pravidelné zásoby vody. Ruské jednotky město ostřelují každý den, zatímco okolo dvou tisíc lidí se ve vesnici snaží přežít.
„Tady v Česku byl Tomáš vysoce postaveným manažerem. Jeho jednotka si vysloužila takové renomé, že má k dispozici nejmodernější zbraně. Ztráty mají minimální, ale ne každý vydrží ten stres a nasazení,” popisuje reportér serveru Seznam Zprávy Jan Novák fungování diverzní jednotky na východě Ukrajiny, se kterou strávil čtyři dny a které velí dobrovolník z Česka.
Rusové na okupovaných územích zřizují tábory pro Ukrajince, kteří mají vazby na vládní a vojenské představitele či novináře. Podle řady svědectví v nich panují otřesné podmínky. Kdo je "politicky nežádoucí", určují při selekci, kterou musí projít každý, kdo chce regiony ovládané Moskvou opustit. Ukrajince vyslýchají, snímají jim otisky prstů nebo prohledávají telefon.
„Roztříštěnost techniky, kterou na Ukrajinu posíláme, je děsivá. Chaos ve zbraňových dodávkách, bude v dlouhodobém konfliktu Ukrajině komplikovat život. Přitom řídit je z Evropy je jednoduché,” říká bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. „Zelenskyj je opravdu dobrý v tom, co dělá. Posiluje důvěru. Navštívit vojáky na frontě bylo odvážné gesto. Vývoj bojů hraje ve prospěch Ukrajiny,” dodává.
Ukrajinským obráncům, kteří se vzdali ruským silám v ocelárnách Azovstal, hrozí trest smrti. Deník Aktuálně.cz mluvil se ženou jednoho z vojáků, které Rusové na místě drží v zajetí. Čtyřiadvacetiletá Anna Zajcevová si při útěku z oceláren, kde se s čtyřměsíčním synem 65 dní skrývala, prošla filtračním táborem. “Každou minutu se modlím, aby se vrátil. Nevím o něm nic. Zelenskyj nás nezradil," říká.
Hosty vysílání DVTV jsou bezpečnostní analytik Milan Mikulecký, reportérka Deníku Referendum Gaby Khazalová, potomek restaurátorů Pražského orloje David Míša a profesor klinické psychologie Radek Ptáček.
"Na začátku války jsme měli stovky telefonátů denně," vypráví Michal Terendy, zakladatel největšího výrobce protiatomových krytů v Česku. Jeho firma Tebrix v Liberci vyrábí podzemní obydlí už skoro deset let. Ocelové kryty vydrží nukleární výbuch i útok biologickými či chemickými zbraněmi, přičemž žít v něm můžete třeba i dva roky. Podívejte se s námi, jak se vyrábí a jak vypadají uvnitř.
Karel Řehka nebyl první volbou na nového šéfa českého generálního štábu. Dokonce ani druhou či třetí. Jako ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost nebyl totiž momentálně k dispozici. Nicméně výsledek licitování mezi prezidentem Milošem Zemanem a ministryní obrany Janou Černochovou považují oslovení bezpečnostní experti za přelomový.
Japonci zaútočili 3. června 1942 s tehdy nejsilnější flotilou světa na tichomořské souostroví Midway. Američané tam měli předsunutou leteckou základnu. Nikdy před tím ani potom nenasadily žádné dvě země tolik techniky a lidí do boje o tak malý a od pevniny vzdálený kousek země. Bitvu o Midway, která začala před 80 lety, vyhráli Američané a znamenala obrat ve válce v Tichomoří.
„Byl jsem osloven, abych se stal tváří celého projektu. A jako profesionál musím pracovat za nějaké peníze. Projekt protizávalového krytu je dobrý, ale podcenil jsem, jak si to někteří lidé vyloží,” říká bývalý šéf vojenské rozvědky Andor Šándor, který avizoval důležitou bezpečnostní výzvu občanům, ale na brífinku jim pak nabídl k prodeji bunkr na zahradu za půl milionu.
Finský velvyslanec v Praze Jukka Pesola příští týden končí svou misi a vrací se do Helsinek. Polovinu svého úřadu přežíval pandemii koronaviru, nyní odchází v době, kdy se o Finsko všichni zajímají. Země se totiž po letech neutrality rozhodla kvůli ruské agresi na Ukrajině vstoupit do NATO. V rozhovoru pro Aktuálně.cz Pesola vysvětluje, proč byl krok nutný nebo jak probíhají hovory s Tureckem.
Chlouba nacistického námořnictva a jedna z největších bitevních lodí, které bojovaly ve druhé světové válce. Adolf Hitler doufal, že za pomoci Bismarcku dokáže třetí říše přerušit lodní zásobování Velké Británie, tím celou zemi vyhladoví a donutí ke kapitulaci. Plán ale nevyšel. Projděte si příběh "katedrály z oceli", která se potopila 27. května 1941 po souboji s bitevními loděmi.
„Musíme bojovat a musíme zvítězit. Jinak se budeme muset svého území a své suverenity vzdát. Ruské požadavky jsou ultimáta. Nedá se jim věřit, Putinovým cílem je, aby Ukrajina neexistovala,” říká ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis. „Teď potřebujeme hlavně těžkou techniku, tanky, obrněná vozidla a raketomety, které by nám umožnily osvobozovat okupovaná území,” dodává.
Tři roky starý belgický ovčák jménem Max letos na jaře vyrazil do války po boku ruských speciálních jednotek. Ty ho ale při dobývání Ukrajiny nechaly napospas vlastním osudu, a tak pes nakonec přešel do služeb ukrajinské armády.
„Vezl jsem táty od rodin, bývalé vojáky, kteří se rozhodli, že je potřeba něco udělat. Zažívají tam zvěrstva, středověk se vší jeho krutostí,” říká dobrovolník David Řehoř. „Denně komunikujeme přes zašifrované kanály. Zveřejňujeme videa, která se zveřejnit dají. Od Čechů teď potřebují nejvíc podporu, finance na speciální části výstroje,” dodává.
Ruským vojskům velí Putler, ukrajinská vojska zase odráží útoky skřetů či hordy. Ruská invaze se promítá i do jazyka. Na Ukrajině vznikají nová hanlivá označení pro okupanty, Rusové zase oživují staré výrazy, dehonestující sousední zemi. Přinášíme přehled těch nejpoužívanějších.
Dojemná vzpomínka na zavražděného litevského režiséra Mantase Kvedaravičiuse doprovodila světovou premiéru jeho dokumentárního filmu Mariupolis 2 na festivalu ve francouzském Cannes. Snímek, který zblízka ukazuje život v ukrajinském městě Mariupol obléhaném ruskou armádou, uvedla autorova snoubenka.
„Ukrajinská ekonomika se po válce dostane zpět do pěti let. Ruské to bude trvat nejmíň jednou tak dlouho,” říká Ivan Mikloš, poradce Národní rady pro obnovu Ukrajiny. „Použití peněz ze Západu na obnovu země bude podmíněné. Bude jasně dané a následně kontrolované, na co se mohou použít. Pomoc Ukrajině není jen o penězích, ale i o reformách. S obnovou se ovšem musí začít co nejdřív,” dodává.
„Ruským představitelům se nedá věřit. Slova, která vyřknou, pro ně nejsou závazná. Putin už několikrát změnil pozici o 180 stupňů, a nikdo po něm nikdy nechtěl, aby to vysvětlil,” říká politický geograf Michael Romancov. „Vstup Finska a Švédska do Aliance je pro Rusko problém PR. Přímá hrozba to pro něj ale není. NATO nemá důvod, aby útočilo a Rusko to moc dobře ví,” dodává.
Letecká základna u vsi Željava, umístěná uvnitř horského masivu Plješevica a připravená pro 100 letounů MiG-21, byla unikátem, jaký v Evropě téměř nemá obdoby - podobné komplexy se dají najít snad jen ve Švédsku. Před 31 roky ale skoro 60 tun výbušnin vykonalo dílo zkázy a velkolepé podzemní letiště se stalo minulostí.
