Většina obyvatel ukrajinských měst, která byla nedávno zpět dobyta ukrajinskými silami, se bojí mluvit s novináři. Mimo kameru vysvětlují, že se bojí ruských vojsk. Strachují se, že by se jim v případě jejich návratu museli zodpovídat za všechno, co řekli. Místní traumatizovaní obyvatelé navíc žijí v troskách a nevědí jak dál.
Ukrajinské síly používají k obraně oblasti kolem klíčového města Bachmut v Doněcké oblasti tanky T-64B ze sovětské éry. Ruské jednotky v místě postupují pomalu, ale vytrvale. Reportér Rádia Svobodná Evropa Marijan Kušnir sledoval posádku tanku z ukrajinské 30. mechanizované brigády, která se zaměřila na ruské logistické zásoby, jako jsou pohonné hmoty a munice.
Příznaky vážnější deprese nebo úzkostí mají uprchlíci z Ukrajiny čtyřikrát častěji než běžná česká populace. Aktuální výzkum ukazuje, jak se na psychickém zdraví odráží válečná traumata i problémy života v Česku. "Potíže mají například ti s horší znalostí češtiny," upozorňují autoři výzkumu. Odbornou pomoc by potřebovalo až 75 tisíc běženců, vyhledalo ji však jen pět tisíc z nich.
Předseda protektorátní vlády Alois Eliáš, spisovatel Vladislav Vančura, senátorka Františka Plamínková, důstojník Josef Mašín, atlet Evžen Rošický… Ty, a další stovky českých vlastenců, zavraždili nacisté na Kobyliské střelnici v Praze. První protinacističtí bojovníci tu umírali již 30. září 1941. Po útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha zde nalezlo smrt přes pět set lidí.
Houfnice FH70 ze 70. let používaly země NATO více než 40 let. Nyní je Severoatlantická aliance přenechala ukrajinským dělostřelcům, kteří je využívají jako nové zbraně. Poprvé houfnice získali už v květnu od Itálie. Novináři Rádia Svobodná Evropa se setkali s frontovou posádkou bojující s houfnicemi proti ruským silám.
„Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny vidíme náznaky militarizace dětí. Nosí uniformy, učí se střílet a probírají základy vojenské služby, aby se po ukončení školy přidaly k ruské armádě,” popisuje ukrajinská ochránkyně lidských práv Mariia Sulialinová. „Chceme zdokumentovat všechny válečné zločiny, které jsou na Ukrajině páchané. Důkazy na sítích sdílí i samotní ruští vojáci,” dodává.
Nastal čas zvyknout si na svět tak zrychlený, že v něm také umělecká díla vznikají s cílem co nejdřív reflektovat současnost? Renomovaný brněnský spisovatel Jan Němec na nynější Velký knižní čtvrtek vydává povídkovou sbírku Liliputin, která „bez odstupu čerpá z toho, co se dělo během první fáze války na Ukrajině“. Ta začala 24. února.
„V Moskvě panuje mix euforie v souvislosti s útoky na ukrajinská města a šoku z mobilizace,” říká z hlavního města Ruska novinář Jiří Just. „Běžní občané by se proti Vladimiru Putinovi neobrátili, i kdyby regály v obchodech byly prázdné. Kvůli sankcím protestovat nebudou. Kreml by měl asi namále, jen kdyby se Ukrajincům podařilo osvobodit Doněck, Luhansk či Krym,” dodává. V Rusku dlouhodobě žije.
„Poslední tři měsíce, co v Kyjevě jsem, sice panují opatření, jako zákaz vycházení po 23. hodině, znějí sirény, během kterých by se lidé měli schovat do krytu, ale jinak město žije normálně. Kdyby člověk, který žije ve válce nežil normálně, tak by se zbláznil,” říká Veronika Stárková.
Ukrajinci ukořistili ruské granáty a teď jimi na Rusy střílejí zpět. Denně vypálí desítky střel, cíle jsou vzdálené až sedm kilometrů. Ukrajinská minometná rota tím kryje svou pěchotu na frontě na východě Ukrajiny. Rusové se ale brání a je potřeba být stále na pozoru.
Personál v pondělí zhasl a začal vysoušet bazény ve slavných maďarských jeskynních lázních Miskolc-Tapolca. Tato staletá atrakce padla za oběť novodobé krizi - prudce rostoucím cenám plynu.
„Lukašenko moc dobře ví, že jestli se zúčastní té takzvané speciální operace, vznikne v Bělorusku velký odpor. Pokud má jen trochu racionálního uvažování, armádu na území Ukrajiny nepošle,” říká generál Jiří Šedivý a dodává: „Ukrajina by teď měla dostat modernější zbraně. Pokud Německo splní co slíbilo, získají velmi efektivní zbraň, která jim vytvoří lepší podmínky ve vzdušném prostoru.”
"Pokud se Putin tímto způsobem snaží někoho zastrašit, tak to stoprocentně nefunguje. Reakce jsou přesně opačné. Jsme naštvaní a odhodlaní vyhrát válku za každou cenu," popisuje situaci v Kyjevě ukrajinský slavista a kulturolog Radomyr Mokryk, který je od začátku války v ukrajinském Kyjevě. "Lidé už reagují spíš na exploze než na sirény. Člověk nemůže žít devět měsíců ve stálém stresu," dodává.
Česká vláda potřebuje získat do státního rozpočtu peníze pro boj s drahými energiemi. Poslouží jí k tomu mimořádná daň, jež výrazně dopadne na firmy, kterým současná krize vynáší nejvíce. Zdanění minulý týden získalo konkrétní obrysy, oslovení analytici je ovšem označují za krátkozraké a nesystémové. Opakovaně varují, že se firmy "zařídí" a své zisky v příštích letech raději co nejvíce omezí.
Zprávy z ukrajinské fronty už na řadu lidí nepůsobí tak silně, jako když ruská invaze začala. Otupělosti vůči válce si všímá i spisovatel Jan Němec. Ve své nové knize Liliputin přináší povídky, které se odehrávají na pozadí konfliktu a rozvíjejí útržky z médií. V rozhovoru popisuje, proč by si rád zkusil práci válečného reportéra i proč se stírají hranice mezi politickými událostmi a reality show.
Pro Širín abú Aklahovou to měl být běžný den v práci. Zkušená palestinská novinářka vyrazila v květnu na sever Západního břehu Jordánu do města Džanín, aby informovala o razii izraelské armády. Jednapadesátiletou reportérku ale zabil výstřel izraelského vojáka. "Doteď mám strach, že mě zastřelí a řeknou, že to byla nehoda," popisují nyní její novinářští kolegové.
Kvůli celosvětové krizi na trhu s umělými hnojivy vyvolané ruskou válkou proti Ukrajině se Peru vrací k tradičnímu osvědčenému prostředku: nahromaděnému trusu mořských ptáků, guánu. Jde o prvotřídní hnojivo s vysokým obsahem dusíku, fosforu a draslíku.
Na internetu se množí recesistické úvahy a petice o vyhlášení hlasování o připojení ruské Kaliningradské oblasti k Česku. Twitter zaplavily komentáře a memy, které situaci rozvíjejí. Vtip je oblíbený mezi Čechy i Poláky.
Rusko z okupovaných území na Ukrajině propašovalo obilí za nejméně 530 milionů dolarů (v přepočtu víc než 13 miliard korun). Až 50 pašeráckých lodí odhalili investigativní novináři pomocí satelitů a rádiových vysílačů. Ruské společnosti totiž falšovaly dokumenty a místa nákladu obilí. Moskva se brání, že je obvinění nepravdivé a nepodložené.
„Putin chce doma anexi prodat jako úspěch své třídenní speciální vojenské operace, která trvá už půl roku a přináší mu jen ostudu a porážky,” říká náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák. K Rusku se mají na základě zmanipulovaných plebiscitů připojit další části Ukrajiny. „Není žádný seznam voličů, koho chytnou na ulici, tomu vrazí urnu, u toho stojí chlap se samopalem,” líčí průběh hlasování.
