Když na začátku března Julie Saryčevová utíkala se svými třemi syny z ukrajinského Dnipra před ruskou invazí, netušila, kam ji vlak veze. Skončila na místě, které se může zdát jako nepravděpodobné útočiště - u ruského páru v Praze, píše agentura Reuters.
Rusové v průběhu války na Ukrajině cestují časem, od moderní chirurgické operace přešli až k zákopovému boji ve stylu první světové války, tvrdí historik Akademie věd České republiky Rudolf Kučera. Podle něj by Kreml mohl vést válku jinak, aby Kyjev odřízl od dodávek zbraní ze Západu. Zatím tak nečiní i kvůli tomu, že se jim vyplatí uprchlickou vlnou destabilizovat Evropu, soudí Kučera.
Do Česka uprchlo před válkou už tři sta tisíc lidí. Mezi nimi i čtyřiatřicetiletá Anna Aljeksjejevová, která na Ukrajině vyráběla a prodávala marmelády. V Praze by se k tomu ráda vrátila, nejdřív však potřebuje najít stálé bydlení, práci a naučit se česky. Především je ráda, že je v bezpečí. "Všichni se ale cítíme provinile, že jsme odešli a naši příbuzní zůstali na Ukrajině," popisuje.
V pražském Kongresovém centru našlo pomoc už přes padesát tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Dobrovolníci i profesionálové denně vyřídí vše potřebné pro jeden až dva tisíce lidí. Centrum bude v nynějších prostorách fungovat do 14. dubna, podívejte se tam ve fotoreportáži Aktuálně.cz.
Na pražské hlavní nádraží vozí vlaky každý den tisíce lidí z Ukrajiny. Čekají tu na ně desítky dobrovolníků připravených jim pomoci. Někteří uprchlíci trávili dlouhé dny v krytu, jiní při útěku viděli vybuchovat bomby. Pražské nádraží pro ně po mnoha dnech na cestě představuje první bezpečné místo, kde si mohou v klidu odpočinout, dát si čaj a rozmyslet si, jestli budou chtít zůstat v Česku.
„Stojíme teď na rozcestí. Buď se můžeme špatnými rozhodnutími vlády dostat do situace, kdy tady budou vznikat uprchlické tábory a s nimi i všechny negativní jevy, nebo se kabinet rozhodne více podpořit rozvrstvení uprchlíků po republice a jejich ubytování v běžných bytech,” říká Daniel Hůle z Člověka v tísni. Stát by podle něj měl podpořit střední střídu, aby uprchlíkům bydlení poskytla.
Přes pět milionů lidí uprchlo z Ukrajiny od začátku ruské invaze koncem února. Uvádí to Úřad vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky. Nejvíce lidí odešlo do Polska, Německa a Česka. Přes milion lidí skončilo také v Rusku, často nedobrovolně. Část Ukrajinců se do země vrátila.
V sobotu 25. února měli odcestovat do Ruska, plány jim však zhatila Putinova válka. A tak místo do letadla nasedli Honza Šamla a Vladimír Maroušek, známí jako duo Beer with Travel, do dodávky a deset dní vozili ukrajinské uprchlíky po všech zemích Visegrádu. "S každou další jízdou lidé přicházeli z intenzivnější situace. Když o tom mluvím, mám husí kůži," vzpomíná Honza.
Ruska Ksenia Vaykhel žije v Česku devět let a živí se jako tatérka. Hned po ruském vpádu na Ukrajinu začala pořádat sbírky na pomoc zasažené zemi. Posílá tam oblečení či výživu do porodnic nebo nemocnic, ačkoliv jí za to v rodném Rusku hrozí vězení. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje strach, který panuje mezi Rusy žijícími v Česku v situaci, kdy jejich země razantně omezuje svobodu projevu.
Do Česka od začátku ruské invaze na Ukrajině přišlo už 270 tisíc uprchlíků. Mnozí z nich budou kromě bydlení a práce potřebovat taky pomoc psychologů, protože mohou v nadcházejících měsících čelit posttraumatické stresové poruše. Odborníci z Národního ústavu duševního zdraví proto nyní ženám, dětem i mužům z Ukrajiny nabízejí přednostní konzultace.
Za schvalování ruské invaze na Ukrajinu policie obvinila dva lidi. První vyhrožoval, že zapálí školu s ukrajinskými uprchlíky v Čelákovicích, druhý údajně namaloval symbol ruské agrese na zeď domu v Terezíně, v němž nyní uprchlíci žijí. Policie prověřuje dalších asi 30 případů.
Nabídkou ubytování, sbírkami věcí i vysláním vlaků s pomocí přímo na Ukrajinu v těchto dnech pomáhají lidé v Brně. Aktivity koordinuje iniciativa Brno pro Ukrajinu, která vznikla hned v první den ruské invaze. Dobrovolníci však už narážejí na první limity. Vlna solidarity postupně opadá a oni musí řešit, komu pomáhat a jak se sami nevyčerpat.
Vláda schválila dodávku dalšího vojenského materiálu pro Ukrajinu, uvedl bez dalších podrobností po zasedání kabinetu vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Kabinet také odhlasoval příspěvek na dočasné nouzové přístřeší 200 korun za osobu a noc bez ohledu na to, zda se bude jednat o dospělého nebo dítě. V jiných ubytovacích zařízeních bude dotace státu činit 250 korun.
Pavilon B výstaviště v Brně je prvním místem v Česku, kde přebývají stovky ukrajinských uprchlíků provizorně na matracích. Kraj říká, že nemá peníze na to, aby jim zajistil lepší ubytování a plnou penzi. Aktuálně.cz s uprchlíky mluvilo a zjišťovalo, jak to na výstavišti chodí. Lidé děkují za střechu nad hlavou i další pomoc. Dodávají ale, že žít déle s dětmi v těchto podmínkách by bylo těžké.
„Dřív jsme byli doma dva, teď je nás čtrnáct. Sinusoida emocí žen, které mají muže ve válce, je obrovská. Domlouváme se všemi jazyky, co známe, ale hlavně pantomimou,” říká herec Daniel Krejčík. „U nás budou mít pomoc tak dlouho, dokud ji budou potřebovat. Snažíme se jim ale pomoci na vlastní nohy, začlenit se do společnosti. Ne všechny ženy se chtějí vracet, některé už totiž nemají kam,” dodává.
Kapacity pro ubytování uprchlíků z Ukrajiny se dají navýšit třeba rekonstrukcí nevyužívaných prostor v obcích, stanová městečka problém nevyřeší, míní předseda Asociace krajů a hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS). Složitější než zařídit ubytování však podle něj bude zajištění zdravotní péče nebo míst ve školách. "Ty větší problémy nás teprve čekají," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Hosty jsou místopředseda Poslanecké sněmovny za hnutí ANO Karel Havlíček, zpravodajka ČRo Ivana Milenkovičová, herec Daniel Krejčík a posádka Rallye Dakar Lenka Hlavatá a Gabriela Budínová.
Jeden je poloviční Rus, druhý poloviční Ukrajinec. Oba rapují a žijí v Brně a ruskou invazi na Ukrajině vnímají jako bratrovražednou válku, ve které všichni prohrávají. "Ukrajinci mají příbuzné v Rusku, Rusové zase na Ukrajině a teď po sobě střílejí. To je stejný nesmysl, jako kdyby Češi napadli Slováky," říkají devětadvacetiletý Jiří Veselý alias Maniak a třicetiletý Michal Michajlov v rozhovoru.
„Vrátili jsme se do studené války. Tentokrát naštěstí stojíme na správné straně. Je to válka, která je za našim prahem, těsně se nás to týká. Bojuje se o samostatnost Ukrajiny,” říká Jakub Szántó. „Diplomatické vyjednávání Izraele může fungovat. Mír většinou nevzniká na velkých konferencích,” dodává.
Migrační krize z let 2015 a 2016 rozlomila Evropskou unii na dva tábory. Zatímco jedni žádali o přerozdělení uprchlíků mezi členské státy, druzí se takovému přebírání bránili. Do EU přitom tehdy přišly "jen" dva miliony lidí. Tedy skoro stejný počet, který přišel do Evropy za necelé dva týdny války na Ukrajině. Nyní je situace odlišná.
