V sobotu zahájilo v pražské Troji provoz stanové městečko pro uprchlíky. Odpoledne v něm bylo zhruba 40 lidí. Stany postavili hasiči v noci na čtvrtek, v areálu jsou lůžka pro 150 lidí. Městečko má sloužit zejména pro lidi, kteří jsou nyní na hlavním nádraží. V Troji by měli pobývat, než se rozhodne, zda mají nárok na víza dočasné ochrany.
Až donedávna se mohlo Česko chlubit, jak se mu daří uprchlickou vlnu z Ukrajiny zvládat. Že nikdo z příchozích nespí na zemi a nezůstává o hladu. V posledních dvou týdnech se ale objevily početné skupiny žen s dětmi, které na nádraží či na ulici strávily řadu dní. Většina je romského původu. Aktuálně.cz popisuje, proč ukrajinští Romové nemůžou najít důstojné bydlení.
„Trochu mi vadí, že se řeší několik stovek lidí na hlavním nádraží, kterým se nepochybně dostane pomoci. Tím hlavním problémem totiž je, že v Praze je čtyřikrát více uprchlíků na hlavu než v jiných regionech. Už od března upozorňujeme na to, že bude nutný nějaký relokační mechanismus,” říká primátor Zdeněk Hřib.
Tomáš Halík se ptá: Jakým duchovním potenciálem disponuje sekulární západní společnost? Jakou roli na Západě hraje a může hrát křesťanství?
„Velmi těžko se mi tenhle problém redukuje na čistě kapacitní nebo administrativní, když postihuje jen jednu skupinu uprchlíků. Etnicita je zásadní. Drtivá většina těch, kteří potřebují pomoc, jsou Romové,“ říká k situaci na pražském hlavním nádraží koordinátorka dobrovolníků z iniciativy Hlavák Veronika Dvorská.
Poslanci se ve středu přeli kvůli úternímu vystoupení lídra hnutí SPD Tomia Okamury k uprchlíkům z Ukrajiny. Z koaličního tábora zněla slova o xenofobním a fašistickém projevu. Předseda klubu SPD Radim Fiala v reakci na úterní odchod členů kabinetu ze sálu vinil koalici z vládního puče. Na návrh ministra vnitra pak sněmovna zařadila nový bod k vládní strategii ke zvládání uprchlické vlny.
Dočasné přístřeší se zázemím pro ukrajinské uprchlíky vznikne v pražské Troji, bude mít kapacitu 150 lidí. Hasiči již dostali pokyn ke stavbě stanového městečka od ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), řekl mluvčí magistrátu. Stanové městečko vznikne kvůli nedostatečné kapacitě míst v Praze. Kromě stanů je ve hře i zřízení přístřeší pro uprchlíky v karlínských kasárnách.
Počet lidí prchajících z válkou zasažené Ukrajiny do bezpečí podle odhadů OSN dosáhl už pěti milionů. Kdo je "migrant", kdo "uprchlík" a proč nemůže být uprchlík "nelegální"? A jak funguje režim dočasné ochrany, který Evropská unie aktivovala? Nejen o tom hovořila v podcastu Aktuálně.cz Eva Valentová, programová ředitelka Sdružení pro integraci a migraci.
Na české univerzity či na Akademii věd od začátku války nastoupily desítky lidí z Ukrajiny. Většinou jde o ženy, které utekly před válkou a na univerzitách či ve vědě našly místo ve svém oboru. Učí studenty, pracují ve výzkumu nebo pomáhají postiženým. "Češi jsou velmi laskaví, hodně nám pomáhají. Přála bych jim, aby nikdy nepoznali, jaké to je mít válku ve vlastní zemi," říká jedna z akademiček.
V první fázi krize jsme jako společnost až nečekaně dobře obstáli. Můžeme na sebe být právem hrdí. Teď nás čeká fáze druhá. A nic by Vladimiru Putinovi neudělalo větší radost, než kdybychom v ní selhali.
Narodila se v Kyjevě a protože jsou její prarodiče novináři, ke psaní vždy tíhla. V 17 letech se vydala do Prahy studovat žurnalistiku. Julia Makhinchuk teď působí v redakci Aktuálně.cz, píše střídavě pro domácí a zahraniční rubriku. S uprchlíky před ruskou invazí mluvila v největším asistenčním centru v Praze, setkala se i s ukrajinskými dětmi, které přicházejí do českých škol.
Tři čtvrtiny Čechů jednoznačně viní Rusko z rozpoutání války, země má u lidí nejhorší reputaci od vzniku samostatného Česka. Zjistila to agentura STEM. Invazi podporuje desetina Čechů. "Kvůli dezinformacím jsme jich čekali víc. Silná emoce a šok z války i historická zkušenost s ruskou okupací ale hrají svoji roli. I proto Češi tolik pomáhají," říká ředitel STEM Martin Buchtík pro Aktuálně.cz.
Vrchol expremiérovy trapnosti? Takto mluví o cestě premiéra Fialy do Kyjeva: "Vzal ho s sebou Morawiecki do vlaku. To nebyla česká iniciativa."
Do Česka už z Ukrajiny před válkou uteklo na 300 tisíc lidí, hlavně matek s malými dětmi, podle nejčernějšího scénáře by jich mohl dorazit až milion. Paul Spiegel ze Světové zdravotnické organizace (WHO) koordinuje pomoc v evropských státech, kam prchají nejčastěji. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, že Ukrajinci potřebují hlavně psychologickou pomoc, té je ale u nás dlouhodobý nedostatek.
Alžířan, který se dostal do Belgie nelegálně a bez dokladů, vyhrál v belgické loterii 250 tisíc eur (šest milionů korun), ale má problémy si je vyzvednout. Úřady po něm chtějí, aby doložil svou totožnost.
Křesťanství mnoho lidí odmítá kvůli ukřižování. Jak by mohli věřit Bohu, který prohrál?
Frustrace, vztek i úzkost. Emoce, s nimiž se v důsledku ruské invaze aktuálně potýká řada ukrajinských uprchlíků, kteří vyhledávají terapeutickou péči. K českým psychologům ale míří nejen oni, obrací se na ně také zde žijící Rusové i dobrovolníci, kteří uprchlíkům pomáhají.
Hosty vysílání jsou bývalý vojenský psychiatr Jan Vevera, velitel dobrovolných hasičů v Dobřichovicích Martin Jurkovec, amatérská návrhářka Veronika Dušková a trumpetista a ředitel Českého národního symfonického orchestru Jan Hasenöhrl.
Tisíce ukrajinských uprchlíků potřebují péči praktických lékařů. Ti však v Česku dlouhodobě chybí, zvlášť těch dětských je nedostatek. Do přeplněných ordinací je proto lékaři neregistrují, ošetřují je jednorázově a často pracují na pokraji sil. Ulevit jim mají nově zřizované UA pointy, zvláštní ambulance pro uprchlíky. Zdravotníci varují, že do budoucna je nutné počet praktiků zvýšit.
Přes 56 tisíc ukrajinských dětí ve věku od šesti do čtrnácti let dostalo v Česku speciální víza. Školy pro ně zřizují jednotřídky nebo je začleňují do běžných tříd. To je i případ dětí, které přijala základní škola v Loukově na Semilsku. Utíkaly rovnou z krytu a žádné věci si nestihly vzít, škola pro ně proto uspořádala sbírku. Hned si tam našly i kamarády. Přesto ale nejvíc touží vrátit se domů.
