Vědci z Cambridge přišli na nový způsob, jak čelit dezinformacím. Takzvanou metodu psychologického očkování začínají ve spolupráci s Google aplikovat i v Česku. Zaměří se na boj proti dezinformacím o ukrajinských uprchlících. "Chceme lidem ukázat, jak dezinformace fungují. Tím získají protilátky a do budoucna se stanou odolnějšími," říká pro Aktuálně.cz vedoucí výzkumu Nizozemec Jon Roozenbeek.
Do českých škol se podle ministra školství Vladimíra Balaše (STAN) přihlásilo 57 tisíc ukrajinských žáků. Oproti původnímu odhadu je to sice méně, přesto je jasné, že v některých lokalitách nebude pro děti z Ukrajiny místo ve třídách. Například v Praze 10 vzniknou adaptační skupiny, kterým se však odborníci i ministerstvo chtěli vyhnout, protože nedokážou dostatečně nahradit standardní výuku.
Česko dosud udělilo 403 tisíc víz dočasné ochrany Ukrajincům prchajícím před válkou. Podle Úřadu práce si našlo v zemi práci 74 tisíc z nich. Nejčastěji nastupují na dlouhodobě neobsazené pozice ve zpracovatelském průmyslu, stavebnictví nebo při sezonních pracích. V uplatnění ve své původní profesi jim brání zejména jazyková bariéra.
Třetina ukrajinských rodin, které kvůli válce utekly do Česka, již plánuje návrat do své země. Naopak 43 procent určitě nebo spíše počítá s tím, že zde zůstane, ukazuje průzkum PAQ Research. Většina z rodin přiznává, že jejich děti neumí česky vůbec nebo jen základní fráze. Dvě třetiny dětí se zatím vůbec nezačlenily do českých kolektivů, takřka polovina zatím nemá české kamarády.
Ochota Čechů pomáhat uprchlíkům z Ukrajiny na úkor vlastní situace klesá. V polovině června pomoc schvalovalo 53 procent lidí, na začátku dubna to bylo o 11 procentních bodů více. Vyplývá to průzkumu agentury STEM. Pokles podle ní souvisí s obavami lidí o vývoj ekonomické situace. Vzrostl také počet lidí, kteří pomoc běžencům zásadně odmítají. Nyní jich je 26 procent, o deset bodů víc než v dubnu.
Snížení dávek uprchlíkům v přeplněných krajích by bylo protiústavní. Rozhodla o tom rozšířená analýza, kterou na žádost Prahy vypracovali právníci ministerstva vnitra. Rozlišení výše příspěvků podle kapacit krajů dlouhodobě prosazoval primátor hlavního města Zdeněk Hřib (Piráti). Nyní se s vládou dohodl, že se budou snažit uprchlíky přimět k přesunu z Prahy do regionů jinak.
Spisovatelce Leile Slimani lži nevadí. Dědeček jí jako malé namluvil, že jizvu na břiše mu způsobilo, když se ve Schwarzwaldu popral s bengálským tygrem. Až později Maročanka zjistila, že v Německu tygři nežijí. „Kdyby byl přiznal, že má jizvu po nějaké banální operaci, nebyl pro mě celé dětství hrdinou, který se rve se šelmami. Takže dětem je dobré lhát, potom se z nich stanou spisovatelé,“ říká.
Uprchlíci, kteří zůstávají ve stanovém městečku v centru Brna, jsou bez jídla, spí na zemi a voda dodaná magistrátem není pitná, kritizují dobrovolníci vedení města. To se však hájí tím, že stanové městečko neslouží k dlouhodobému ubytování, přičemž většina ukrajinských Romů nevyužila bydlení, které jim nabídlo asistenční centrum po uprchlíky na brněnském výstavišti.
Pražští hasiči začali v pondělí v Malešicích na pozemku České pošty stavět stanové městečko pro ukrajinské uprchlíky, především pro ty, kteří pobývají na hlavním nádraží. Kapacita městečka bude 150 míst a součástí bude zázemí včetně jídelního stanu či sprch. Kdy se v něm objeví první uprchlíci, zatím není jasné.
Jsou to tři měsíce, co se 37leté Olze Žmurko od základu změnil život, stejně jako miliony dalších Ukrajinců uprchla před válkou ze své země. Socioložka a výzkumnice našla dočasný domov v Brně, kde díky pomoci místních dobrovolníků získala práci v oboru. Česko ani moravské město přitom vůbec neznala. Nyní se v bezpečí snaží znovu postavit na nohy a pomáhat své zemi alespoň na dálku.
Stát stále nevyřešil situaci s romskými uprchlíky, kteří nocují na hlavním nádraží v Praze. Ministr vnitra Rakušan chce pro ně vypravit vlak do Maďarska a poslat na nádraží lidi, kteří budou uprchlíky lustrovat a poskytovat jim informace. Systém ale musí schválit krizový štáb Prahy a primátor s navýšením služeb na nádraží nesouhlasí. "To, co se tam teď děje, se neslučuje s funkcí nádraží," říká.
Přes 50 tisíc uprchlíků z Ukrajiny si už v Česku našlo práci. Jejich přijetí úřadu práce nahlásili zaměstnavatelé. Většinou obsadili místa, která byla dlouho volná, uvedlo ministerstvo práce. Podle něj zhruba 29 procent příchozích uvedlo, že má vysokou školu. Dalších asi 23 procent má maturitu a 17 procent výuční list. Zbývající necelá třetina má základní vzdělání.
Novinářka Anna Albothová na sebe upoutala celosvětovou pozornost, když zorganizovala pochod z Berlína do syrského Aleppa. V minulosti působila také na polsko-běloruské nebo řecko-turecké hranici, kde popsala problémy uprchlíků. V rozhovoru pro Aktuálně.cz srovnává své zkušenosti se současnou válkou na Ukrajině a mluví o evropské budoucnosti v otázce migrace.
Na pár metrech čtverečních mají podle svých slov všechno, co potřebují. Postele, úložný prostor a díky závěsu, který končí několik desítek centimetrů nad zemí, alespoň zdání soukromí. Ukrajinští uprchlíci, kteří odešli do sousedního Moldavska, často zůstávají v ubytovnách jedné z nejchudších zemí Evropy. Reportéři Aktuálně.cz navštívili největší centrum v zemi.
V jedné z nejchudších zemí Evropy zůstalo od začátku invaze více než 100 tisíc ukrajinských uprchlíků. Moldavsko tak v přepočtu na obyvatele přijalo nejvíc Ukrajinců, kteří prchli před válkou rozpoutanou Ruskem. Jak země situaci zvládá? Reportéři Aktuálně.cz nahlédli do největšího uprchlického centra v zemi.
Strmá a úzká ulička, jakých je v centru gruzínského hlavního města Tbilisi mnoho. Na vývěsce u vchodu hlásá nápis v azbuce slovo "Plocho", tedy v ruštině "špatně". V miniaturní místnosti na zdi svítí neonové heslo "Tak špatně, až je dobře". Bar s místním řemeslným pivem je jedním z center zdejší ruské a běloruské opozice.
