Migrační krize z let 2015 a 2016 rozlomila Evropskou unii na dva tábory. Zatímco jedni žádali o přerozdělení uprchlíků mezi členské státy, druzí se takovému přebírání bránili. Do EU přitom tehdy přišly "jen" dva miliony lidí. Tedy skoro stejný počet, který přišel do Evropy za necelé dva týdny války na Ukrajině. Nyní je situace odlišná.
Do Česka podle ministra vnitra Víta Rakušana dorazilo už minimálně 200 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Země jich je podle něj schopná ubytovat až čtvrt milionu. Poté již budou muset vznikat například provizorní velkokapacitní uprchlické tábory, podobné například tomu, který Německo před lety vybudovalo na bývalém letišti Tempelhof v Berlíně.
"Ministerstvo dopravy vlaky odklání do jiných krajů. Má to ovšem své limity. Když Ukrajinci úspěšně čelí invazi, tak určitě zvládnou dojet z Pardubic do Prahy. Stává se to, ale už na nádraží jim vysvětlujeme, že ubytování není," říká primátor Zdeněk Hřib. "Vycházíme z toho, že když má člověk problém s tím, že je humanitárně ubytován mimo Prahu, tak asi tu humanitární pomoc nepotřebuje," dodává.
Češi podporují pomoc Ukrajincům, a to především materiální a finanční. Většina je také pro poskytnutí azylu uprchlíkům a pro ekonomické sankce vůči Rusku. Podporu má i dodávání zbraní. Domů by si však uprchlíky vzala necelá třetina dotázaných Čechů, zatímco v Polsku skoro polovina. Vyplývá to z průzkumu European National Panels.
Dlouholetý přední podporovatel Vladimira Putina a politik známý odmítavým postojem vůči migrantům z Blízkého východu a Afriky dorazil na polsko-ukrajinskou hranici. Starosta polského Přemyšlu Wojciech Bakun ale rychle italskému politikovi Matteovi Salvinimu přímo na tiskové konferenci sdělil, co si o jeho pomoci, vzhledem k jeho obvyklým politickým postojům, myslí.
„Samoživitelky musí chápat, že situace je teď špatná a někdo je ve frontě předběhne. Mám Šatník jeden, a ne dva. Hodně dárců zdůrazňovalo, že to chtějí dát Ukrajincům. Ne proto, že by nechtěli pomáhat maminkám v Česku, ale kvůli tomu, že ty ukrajinské přijíždějí s jedním kufrem a jinak nemají nic,” říká moderátorka ČT Nora Fridrichová.
Dalšími hosty vysílání jsou moderátorka ČT Nora Fridrichová, novinář Alexandr Mitrofanov a jachtař Michal Krysta.
Ve vesnici Horenka na severozápadním okraji ukrajinského hlavního města patří střelba i dunění raket Grad ke každodenní realitě. Bojová linie je odsud vzdálená jen pár kilometrů. Většina ze zhruba čtyř tisíc obyvatel uprchla. Několik stovek těch, kteří zůstali, se po zintenzivnění bojů ukrývá v nouzových krytech. Jeden z nich i vesnici samotnou navštívili reportéři Aktuálně.cz.
Africké země vyjádřily znepokojení nad zprávami, podle kterých jejich občané, kteří doteď žili na Ukrajině, nemohou opustit zemi. Na sociálních sítích se objevují svědectví studentů, kteří se na hranicích údajně setkávají s neférovým zacházením. Ukrajinská i polská vláda to popírají. V Česku a na Slovensku se v souvislosti s těmito uprchlíky šíří dezinformace o nelegální migraci.
„Na lvovském nádraží jsem viděl loučení rodin na vlastní oči. A není jednoduché se na to dívat. Matky s dětmi jdou vstříc naprosto nejisté budoucnosti a muži tu zůstávají a jdou bojovat na frontu,” líčí ze západu Ukrajiny Petr Štefan z Člověka v tísni. „První uprchlíci si říkali, že to bude na dva tři dny, s postupujícím časem jsou ale příchozí připraveni na všechny možné situace,” dodává.
Boje na severozápadě ukrajinského hlavního města Kyjeva, téměř obklíčeného ruskými vojsky, pokračovaly i o víkendu. Bombardování raketami Grad a střelba do civilních objektů byly slyšet hlavně z okolí města Irpiň. Tisíce lidí se odtud pokoušely dostat přes zničený most do Kyjeva. Na místě byli v sobotu také reportéři Aktuálně.cz Josef Pazderka a Jakub Plíhal.
Ze čtyřicetimilionové Ukrajiny uteklo od začátku ruské invaze podle odhadů OSN 1,5 milionu lidí. Především ženy, starší lidé a děti prchají před ruskou armádou západním směrem. Jen Polsko přijalo během deseti dnů na milion lidí. O uprchlíky se ale starají i mnohem vzdálenější státy, jako jsou Izrael, Španělsko nebo Řecko. Podívejte se, jak místní Ukrajince vítají.
Rakety a granáty dopadají na obytné domy, zatímco jejich obyvatelé prchají o kus dál přes most do relativního bezpečí. Berou si jen to nejnutnější, někteří v náručí nesou malé děti a po tvářích jim tečou slzy. Fotoreportér Aktuálně.cz Jakub Plíhal byl v Irpini na předměstí Kyjeva u toho, když minometný granát dopadl na místo, kudy jen o pár minut dříve prošli lidé.
Pražské hlavní nádraží se stalo v posledních dnech ještě o něco rušnějším místem než obvykle. Denně zde vystupují stovky lidí prchajících před válkou na Ukrajině. Často přijíždějí psychicky na dně, místní dobrovolníci jim ale dávají najevo, že na své problémy nejsou sami. "Je skvělé sledovat to štěstí, když zjistí, že mají kde složit hlavu," říká Robert Netuka z Organizace pro pomoc uprchlíkům.
Dezinformátoři, kteří oslovují tisíce lidí na internetu, nahrávají Rusku. Česká vláda je podle nich fašistická, na Slovensko se s Ukrajinci valí afričtí uprchlíci, které bude muset každý ubytovat pod hrozbou ztráty majetku. Stejní lidé vydělávali na covidu. Patrik Tušl, stíhaný za stalking zdravotníků, a Tomáš Čermák, obviněný z propagace terorismu, na hranicích obtěžují válečné utečence.
Hned v prvních hodinách po otevření asistenčního centra pro ukrajinské uprchlíky v Praze se ukázalo, že jediné takové místo nebude stačit. Aktuálně.cz sledovalo situaci na místě od úterý do čtvrtka. Vedení Prahy rychle zareagovalo, v pátek chce pobočku přesunout do Kongresového centra. Uprchlíci však i přes dlouhé čekání a nutné papírování vyjadřují vděčnost a jsou rádi, že se dostali do bezpečí.
Zatímco na ukrajinské straně hranice čekají uprchlíci v mrazu i několik hodin, na druhé straně už na ně čeká pomoc. Řidiči-dobrovolníci je odvážejí dál do vnitrozemí. Mnohde je jich více, než je potřeba. Někteří ani zájemce o odvoz neseženou. Pokud nejste domluveni na převozu konkrétních lidí, raději na hranice nejezděte, je efektivnější poslat peníze organizacím, radí jeden z řidičů.
Už více než milion Ukrajinců uprchlo podle odhadů OSN do zemí Evropské unie kvůli ruské invazi a bombardování svých měst. Většina z nich proudí skrze metropoli západní Ukrajiny - Lvov. Symbolem velké uprchlické vlny se stalo jeho vlakové nádraží, které je nyní svědkem lidského utrpení, ale taky malých zázraků. Jedním z nich je devítiletá Jaroslava Žuňová.
Desetitisíce lidí prchají z ukrajinských měst před ruským útokem. Pro mnoho z nich je přestupní stanicí Lvov na západě země. Davy Ukrajinců zde čekají, korzují, spí, žijí. Doufají, že se dostanou dál, do bezpečí. Většina z nich jsou ženy, často s malými dětmi. Přeplněné vlakové nádraží ve Lvově a jeho mrazivé okolí zachytil fotoreportér Aktuálně.cz.
V Praze, Liberci a Brně se otevřela první centra pomoci pro uprchlíky z Ukrajiny. Politici slibují, že další centra vzniknou brzy i v ostatních regionech. "Celý koncept stavíme tak, aby byl co nejjednodušší. Ať je to jako McDonald's, který je všude stejný. Podobně by to mělo být s krajskými centry," pomohl si příměrem hejtman Jihočeského kraje a šéf Asociace krajů Martin Kuba.
