


Zeman a Kiska jeli parním vlakem z Hodonína do Topoľčianek, kde navštívili Masarykovo letní sídlo
Jízda českého a slovenského prezidenta se uskutečnila při příležitosti oslav 100 let vzniku společného československého státu.



Jízda českého a slovenského prezidenta se uskutečnila při příležitosti oslav 100 let vzniku společného československého státu.



Právní řád obsahuje legislativní "dinosaury" z dob první republiky i rakouské monarchie. Některé jsou účinné dodnes, i když zavazovat už nemohou.



Václav Havel a spol. toho udělali opravdu dost, ale my jsme to nedokázali rozpracovat dál, míní novinář a spisovatel Pavel Kosatík. Havlovi se podle něj stává to, co Masarykovi. Forma zpuchřela a obsah skrz tu zpuchřelost není vidět, a to je naše chyba, říká Kosatík. Komunisté podle něj neberou demokracii vážně, pohybují se v ní jen proto, aby z toho něco měli. To, že jsou komunisté nablízku vládě, je nešťastná darda, zase to bude chvíli trvat, než se z toho systém vzpamatuje, dodává spisovatel.



Kromě planetky pojmenované po Tomášovi G. Masarykovi nebo po význačném vědci Jaroslavu Heyrovském bude vesmírem obíhat i těleso pojmenované po moderátorovi Danielovi Stachovi. Mezinárodní astronomická unie ho tak ocenila za popularizaci vědy.



Zřítila se střecha Masarykova domku. Náš vztah k minulosti se podobá spíš jednorázovým investicím než pravidelné péči.



V domě podle hasičů nikdo nebyl. Střecha se zbortila asi kvůli stáří objektu.



Prezident republiky Miloš Zeman uctil památku prvního československého prezidenta T. G. Masaryka při příležitosti 168. výročí jeho narození. Prezident na hřbitov v Lánech k hrobu T. G Masaryka dorazil v doprovodu manželky.



Ačkoliv českoslovenští a čeští prezidenti obývali většinu svého času Pražský hrad, ve volných chvílích se častokrát vydávali za Prahu do svých vilek, chat i rekreačních středisek. Současný prezident Miloš Zeman si rád jezdí odpočinout do Nového Veselí na Vysočině. Václav Havel strávil spoustu času na chalupě v Hrádečku u Trutnova. Antonín Novotný přivítal v rozsáhlém rekreačním středisku ve Vystrkově u Orlíku mimo jiné ruskou kosmonautku Těreškovovou, Ludvík Svoboda se zase rád vracel do Jizerských hor a Vysokých Tater.



Významné události pro historii československého státu, jejichž výročí připadají na letošek, připomene Národní filmový archiv (NFA) zvláštním uvedením šesti celovečerních snímků. Budou mezi nimi například digitálně zrestaurované Démanty noci od Jana Němce nebo film Zborov z roku 1938.



Útok na veřejnoprávní Českou televizi, která Zemanovo vánoční poselství vysílala. Zastane se Rada ČT konečně tohoto okopávaného média?



Národní muzeum, kde je nyní k vidění výstava Fenomén Masaryk, otevřelo doprovodnou výstavku složenou z fotek z hradního archivu. Jedná se o fond z podstatné části prezidentského mandátu Masaryka v letech 1918-1933. Pořizování podrobné fotodokumentace často inicioval sám prezident, aby se veřejnost rychle dozvěděla nezkreslené informace kolem jeho úřadu. K vidění tak budou snímky z tuzemských cest nebo nejrůznějších politických, státních i soukromých aktivit. Hradní fotoarchiv Národní muzeum převzalo roku 1972 z Československé tiskové kanceláře. Je v něm víc než 6500 skleněných a celuloidových negativů a 10 000 fotografických pozitivů a pozitivních kontaktů. Na výstavě je jen část sbírky.



V rámci dnešního a sobotního dne otevřených dveří se mohou návštěvníci Pražského hradu podívat do prostor, které jsou běžně uzavřené. K vidění bude zrekonstruovaný Nový palác na západní straně stavby. Lidé si kromě samotných chodeb a salonků prohlédnou i jídelní tabuli T. G. Masaryka s jeho oficiálním porcelánovým servisem, původním křišťálem i stříbrnými příbory.



Mezi lidmi, které v sobotu ocenil český prezident Miloš Zeman, byl in memoriam i Charles Crane. Muž, který byl u vzniku Československa. "Hluboce věřil v Masarykovu věc," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz Thomas Crane, vnuk vyznamenaného Američana, který Řád T. G. Masaryka převzal.



Jedním z oceněných in memoriam bude americký byznysmen Charles Richard Crane z Chicaga. Crane významně přispěl ke vzniku Československa, když lobboval u prezidenta Wilsona ve prospěch Tomáše Garrigua Masaryka. Ocenění převezme jeho vnuk.



Historik Petr Koura ji označuje za nejvýznamnější českou protinacistickou odbojářku, přesto zůstává Irena Bernášková pozapomenutou osobností. Jejímu příběhu se však v poslední době začíná dostávat publicity. Kromě poukazu na roli žen v odboji či na poválečnou tvorbu mýtů o protinacistické rezistenci do mozaiky nyní přibyly indicie, kdo Bernáškovou nakonec udal.



Secesní dům ve Vodičkově ulici číslo 37 se v roce 1880 stal domovem fotografického ateliéru Jana Nepomuka Langhanse, kde se svého času nechal zvěčnit T. G. Masaryk, perský šáh i anglický král. Citlivá rekonstrukce architekta Ladislava Lábuse dokončená roku 2002, která podpořila specifickou atmosféru starého paláce a navázala i na jeho historii, získala mimo jiné Grand Prix 2003 Obce architektů. Do areálu mezi Vodičkovou ulicí a Františkánskou zahradou bude možné nahlédnout v rámci festivalu Den Architektury v sobotu 30. září od 14 do 17. hodin.



Masaryk zažil v osmdesáti se spisovatelkou Oldrou vztah, který s puritánkou Charlottou nikdy nezažil, byla jeho dlouholetou obdivovatelkou. Díky tehdejší cenzuře se o jejich vztahu nikdy nepsalo veřejně, jinak by to vzbudilo poprask, říká historik a novinář Petr Zídek, který osudy Oldry Sedlmayerové zaznamenal v knize Utajená láska prezidenta Masaryka. Dodává, že pro něj je Masaryk nejdůležitější osobnost novodobé historie.



Od zamilovaného mladíka, kterého kvůli první lásce vyhodili z gymnázia, urazil cestu až k přesvědčivému řečníkovi, který zapůsobil na amerického prezidenta Woodrowa Wilsona. Osmdesát let od smrti Tomáše Garrigue Masaryka přichází Národní muzeum s výstavou Fenomén Masaryk, která sleduje jeho kariéru politika a vědce i jeho soukromí. Expozice se skládá z 220 unikátních předmětů včetně prezidentova vycházkového obleku nebo pera, kterým podepsal deklaraci ve Filadelfii.



Uznávaný historik a spisovatel František Emmert vydává k 80. výročí úmrtí TGM výpravnou publikaci "Tomáš Garrigue Masaryk - Myslitel a prezident". V rozhovoru pro Aktuálně.cz autor objasňuje, proč se Masaryk cítil být spíše Slovákem, proč se vyhýbal vojenské službě a jak by se zachoval v těžké válečné době, kdyby vládl místo Beneše. Podle historika by se zřejmě rovněž podvolil mnichovské dohodě, rozhodně by se však nepodřizoval Sovětskému svazu a komunistům do té míry, jako to činil jeho nástupce.



Uplynulo 85 let od úmrtí prvního prezidenta Československa T. G. Masaryka. Profesor filozofie a talentovaný státník byl ikonou úsilí o nezávislost, vydobyl si přízvisko "prezident osvoboditel" a díky speciální ústavní výjimce se mohl čtyřikrát ujmout úřadu hlavy státu. Redakce Aktuálně.cz zmapoval okolnosti jednotlivých prezidentských voleb. Naposledy se Masaryk stal prezidentem v roce 1934.