Bez československých legionářů v Rusku, Itálii či Francii a jejich bojových úspěchů by Československo nikdy nevzniklo. I přesto o nich víme stále málo. Zejména o tisících, jejichž ostatky spočívají i v Kazachstánu či Rumunsku. "Zapomínalo se na ně už při jejich návratu domů v roce 1920," říká v rozhovoru Milan Mojžíš, tajemník legionářské obce, která vznikla právě před 100 lety 22. května 1921.
Na rozpacích jsou ochranáři, mají-li popsat jedinečnost Brd - horský masiv středních Čech. Jejich charakter totiž stvořila svou činností zejména armáda, která si Brdy na téměř století zabrala jako dělostřeleckou, tankovou a leteckou střelnici. Brdy se tak staly cenné neosídleností krajiny a tím i výskytem vzácných živočišných a rostlinných druhů. Svědčí o tom unikátní snímky.
Jsme už tak lhostejní, že nám musí vláda zakazovat vylézt z domu, protože se bojí, že budeme mejdanovat? Snad ne. Ale je na pováženou, jak trpně ta omezení, jež vláda neumí ani pořádně odůvodnit, přijímáme.
Novinář, dramatik, spisovatel, vizionář, fotograf, glosátor, zahradník, turista... Tím vším byl Karel Čapek. Prožil mimořádně pestrý život. A nesmírně pestrá je i tato fotogalerie. Karel Čapek se nedožil ani padesátin, ve své vile zemřel 25. prosince 1938.
Letos v říjnu uplynulo 120 let, kdy začal druhý a klíčový proces s Leopoldem Hilsnerem. Tehdy čtyřiadvacetiletý mladík židovského původu dostal trest smrti za rituální vraždu Anežky Hrůzové. Událost rozpoutala silné antisemitské nálady ve společnosti. Deník Aktuálně.cz navštívil město Polná na Vysočině, kde se zločin odehrál.
Vyšla duchovní biografie spisovatele Karla Čapka, koláž z textů doprovází glosy Martina C. Putny. Kniha bude on-line uvedena toto pondělí večer v pražské Dominikánské 8, v místě vzdělávání a kultury při klášteře sv. Jiljí.
Pražský hrad nesmí chybět na programu žádného návštěvníka, který do našeho hlavního města zamíří. Jsou však místa, kam se oko smrtelníka jen tak nepodívá. Jedním z takových je i Masarykův byt na Pražském hradě, který navrhl slovinský architekt Jože Plečnik. Některá místa jsou až do detailu původní, jiná musela projít rekonstrukcí.
Případem židovského mladíka Leopolda Hilsnera, který byl v roce 1900 v Písku odsouzen za vraždu devatenáctileté Anežky Hrůzové k trestu smrti, se bude zabývat pražské vrchní státní zastupitelství. Obrátil se na něj advokát Lubomír Müller, který nesouhlasí s rozhodnutím žalobce v Českých Budějovicích 120 let starou kauzu už neotvírat.
Soud nebude znovu řešit 120 let starý případ Leopolda Hilsnera. Českobudějovické státní zastupitelství neshledalo důvod k podání návrhu na obnovení řízení. Podnět k přezkumu podal advokát Lubomír Müller. Hilsner byl v roce 1900 v Písku odsouzen za vraždu Anežky Hrůzové v Polné na Jihlavsku k trestu smrti.
Českobudějovické státní zastupitelství přijalo podnět na přezkum soudu v případu vraždy Anežky Hrůzové. Ta se stala před více než 120 lety, vzbudila velký zájem veřejnosti a vlnu antisemitismu. V soudním procesu byl následně za vraždu odsouzen žid Leopold Hilsner. Podnět k revizi procesu podal v červenci advokát Lubomír Müller, osobně se podle něj dotýká ještě dnes žijících lidí.
Bořením a obnovováním starých pomníků jen ukazujeme, jak prázdný je náš aktuální český panteon. Měli bychom stavět nové sochy. Jenže komu?
Představa, že byl Masaryk jen filosof s vysokými ideály, je zavádějící. Velmi dobře ovládal propagandu, říká americká historička Mary Heimann, které deset let po anglickém originálu vychází v češtině kniha Československo: Stát, který zklamal. Selhal ve smyslu experimentu, kterým chtěl být. Měl to být multinárodnostní a liberální stát, kterým se mu kvůli nacionalismu nepodařilo zůstat, míní.
Podle historika, novináře a předsedy Společnosti Ferdinanda Peroutky Martina Gromana se prostor pro kvalitní novinařinu v Česku dramaticky zmenšuje. Nastal proto čas pro velkou společenskou debatu o budoucnosti kvalitních médií. "Musíme se připravit na to, že pokud chci službu, budu si ji platit," tvrdí Groman v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Socha Tomáše Garrigua Masaryka je s Pečkami spojená od roku 1927. Navrhl ji Ladislav Šaloun a vzdal tak hold tatíčkovi národa. Pomník na náměstí města, které leží 15 kilometrů od Kolína, vydržel jen čtrnáct let. Během protektorátu ho chtěli zničit Němci, jeho zánik pak zpečetili komunisti. Po 60 letech se městu podařilo vrátit sochu na své místo. Podívejte se, jak vypadá její věrohodná kopie.
Nepříliš známý barokní zámek, jehož majitele zabili nacisté a mimo jiné se zde léčila i Masarykova žena Charlotta, je opuštěný. Řeč je o veleslavínském zámku v Praze 6. Stát pro něj hledá uplatnění, teď se čeká, jak dopadnou jednání mezi vlastníkem - Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových - a ministerstvem kultury. Mezitím se poprvé na jeden den zpřístupnil veřejnosti. Zájem byl velký.
Oba soci stárnou. Podobně jako stárne a spěje ke konci jejich sočení. A oba, jako my všichni, by měli mít na mysli, že i po nich tu budeme žít dál.
Ve východním Německu to vře. Nebouří se ale lid, jak by se mohlo zdát. Jen jedna elita proti druhé.
Bez přímé volby by nebylo dnešního Zemana, bez Zemana Babiše v jeho aktuální síle, ale taky by nebylo občanského spolku Milion chvilek pro demokracii.
Dárek je to mimořádně vhodný, geniálně vybraný také vzhledem k situaci ve Spojených státech, kde každou chvíli nějaký šílenec vystřílí školu.
Člověk neúprosný až konfliktní. Muž přesvědčený o výlučnosti vlastní metody poznání a zároveň neochotný ke kompromisu. Mohl by mít politik horší mentální výbavu?
