Kočka manželů Pavlových se stala hvězdou předvolební prezidentské kampaně. Desetiletou Micku si lidé tiskli na trička i ručně vyrobené transparenty. Pokud si ji prezidentský pár vezme do některé z hradních rezidencí, bude vůbec první kočkou v historii úřadu. Doposud nejznámějším mazlíčkem Hradu byla kníračka Ďula Olgy a Václava Havlových. Psa si do úřadu vzal i Zeman, Hácha, Svoboda nebo Beneš.
Nadcházející český prezident Petr Pavel několikrát zmínil, že by chtěl po nástupu na Pražský hrad spolupracovat s architektem Josefem Pleskotem. Navázal by tak na sto let starou tradici, kterou si se vznikem Československa prosadil Tomáš Garrigue Masaryk. Do úřadu dvorního architekta tehdy obsadil Josipa Plečnika. Na jeho práci později navázala řada dalších, posledním byl Bořek Šípek.
9. března bude do úřadu uveden prezident Petr Pavel. Společně s řadou nových pravomocí bude mít mimo jiné k dispozici i prezidentské auto. Čím přesně bude na Hradě generál ve výslužbě, v soukromí využívající mimo jiné BMW M2, jezdit, je zatím otázkou. Než na ni půjde odpovědět, podívejte se do galerie, jakými automobily jezdili v úřadu Pavlovi předchůdci.
Pražský hrad je již od úsvitu českých dějin sídlem panovníků. Na tuto tradici navázali ve 20. století i prezidenti republiky. Od vzniku Československa v roce 1918 se jich ve funkci vystřídalo jedenáct. Od vlády Tomáše Garrigue Masaryka, kdy Hrad prošel zásadními úpravami, se podoba areálu výrazněji nezměnila. Přesto historické snímky této galerie dokazují, jak pestré bylo "prezidentské" období.
Výstava v Galerii hlavního města Prahy představuje dílo svérázného chorvatského sochaře Ivana Meštroviče, který patřil k obdivovatelům prvního československého prezidenta.
Ideální kandidát na nejvyšší český úřad se – jako vždy – nezjevil. Přesto je k dispozici bohatá a pestrá nabídka. Po hubených letech by konečně mohla přinést i opravdu masivní účast.
Nakladatelství Karolinum v roce 2022 zveřejnilo jeho Cestu z chaosu, což je zevrubná analýza dění na Blízkém východě v posledním století. Zároveň mu ale v pařížském Gallimardu vyšel Enfant de Bohême, v překladu Dítě z Čech. Jeho prostřednictvím se významný francouzský arabista Gilles Kepel poprvé pustil do beletrie a pátrání v rodinné historii, která má českou stopu.
Po komunistické revoluci v roce 1917 musela ruská elita opustit svou rodnou zemi. V Evropě je mnohdy nechtěli přijmout, ale Československo migrantům štědře pomáhalo. Byli to vědci, profesoři i umělci a dostali možnost nadále studovat, učit nebo tvořit. Ti, kteří v Rusku zůstali nebo se vrátili, většinou nepřežili. Osudy emigrantů sleduje nový výzkum historiků z Masarykovy univerzity.
Demokracie u nás i v našem okolí dostává na frak. Desetitisíce lidí demonstrují - zmanipulovaní dezinformacemi - proti svobodě, ale o prezidentský úřad se neuchází ani žádný rváč za ni, ani žádná duchovní osobnost.
V úterý 21. září 1937 byl pohřben Tomáš Garrigue Masaryk. Několikadenního pietního aktu se účastnily stovky tisíc lidí, kteří upřímně vzdávali hold muži, jenž se zasloužil o vznik republiky. Pohřeb byl manifestací jednoty národa a republiky, která již v té době čelila silným tlakům zejména ze strany nacistického Německa.
Téměř čtyři desítky svazků čítá souborné dílo prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Rozsáhlou edici dokončili badatelé z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR plus Ústavu T. G. Masaryka. Jde o jeden z nejnáročnějších edičních počinů po roce 1989, práce na 39 svazcích zabrala 30 let.
Kdyby se do druhého kola dostala dvojice Okamura-Janeček nebo Babiš-Janeček, zřejmě by liberální demokraté kvapně změnili názor na úspěšného, excentrického matematika.
Co má společného mýdlo s jelenem, portrét prezidenta Masaryka či deska Beatles? Za každým z těchto předmětů stojí jeden z "našich Němců". Tak vítá návštěvníka nová stálá expozice v Ústí nad Labem, kterou si nenechal při své cestě do Česka ujít německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Výstava připomíná osm století společného soužití Čechů a Němců. Některé exponáty byly 70 let ukryté na půdě.
Čte se jako detektivka, můžeme ji ale chápat i jako učebnici praktické politiky. Devětapadesátiletý historik Pavel Kosatík je podepsán pod několika desítkami kritikou i čtenáři vlídně přijatých knih. Právě vydané Slovenské století patří k těm nejpodstatnějším.
Žijeme v epoše obrazů. Do paměti se vrývá především to, co jsme viděli. Když přemítáme, jak se kdo propsal do dějin a osudů, jsou to zejména vizuální vjemy, co dnes symbolizuje jeho velikost či malost, sílu či slabost, vliv či bezvýznamnost, vznešenost či ubohost, lidskost či sobectví. I pro mě se jedním z klíčů k pochopení osobnosti prvního českého prezidenta stala trojice fotografií.
Sérii článků o jedenácti pražských vilových čtvrtích Aktuálně.cz publikovalo na jaře, kdy se zavřely hranice okresů. Na přání čtenářů nyní seriál pokračuje. Tentokrát v části Smíchova na svahu "strahovského" kopce. V této 2. sérii se ale vydáme i do obcí vně metropole, kde si bohatí Pražané stavěli skvostné letní domy, a také do dalších tuzemských měst, v nichž stojí unikátní vily zajímavých lidí.
Podle ošetřujícího lékaře není prezident Miloš Zeman kvůli svému zdravotnímu stavu schopen výkonu úřadu, proto se diskutuje o odebrání jeho pravomocí. Zeman ale není zdaleka jediným prezidentem, kterého choroby zastihly v úřadu. Masaryk poslední rok ve funkci protrpěl a byl poloslepý. Beneš zase stonal v historicky klíčové době. Zprávy o stavu prezidentů se tajily, změnil to až Havel.
Filmové drama, které právě vzniká a v němž hrají Martin Hofmann, Ondřej Vetchý či Michal Dlouhý, odkrývá motivy čs. legionářů v Rusku, proč do legií vstupovali, i když je znovu pohltila válečná vřava, co je drželo při životě v nekonečné Sibiři či proč nepřišli o rozum ani při nevídaných krutostech bolševiků. I o tom je mimochodem VI. manifestační sjezd legií se sobotním pochodem Prahou.
Pirátům by slušelo, kdyby si vzpomněli, že byli stranou pro mladé voliče. Ti teď váhají, jestli vůbec jít volit.
