17. listopad: Samet nám lídři ještě neukradli, Masaryka a 100 let republiky už ano
Dokud se 17. listopad, den, kdy přišla svoboda, takto slaví, je to s Českem složité, ale v pořádku. Není to jejich svátek, jejich věc, jejich svoboda.
Tomáš Garrigue Masaryk
Vydala se do Izraele po stopách otce. Našla tam Masarykův les, starý 90 let
Michaela Vidláková chtěla v Izraeli navštívit kibuc, tedy jednu z místních zemědělských komunit, kterou ve 20. letech spoluzakládal její otec. Na místě však zároveň objevila 13 tisíc stromů, které jsou spjaty s českou historií - Masarykův les.
Chicago slaví 100. výročí ČSR už měsíc. Přijdou i pravnuci Masaryka či Muchy
Chicagská oslava Československa trvá již od konce září. Jejího vyvrcholení se o víkendu zúčastní čeští politici nebo Česká filharmonie.
Tatíček Masaryk v Liberci, úžasná chorea, speciální dresy. Oslavovalo se i na hokeji
Hokejová extraliga a první liga se připojily k oslavám výročí 100 let od založení samostatného Československa, ať už se jednalo o iniciativu klubů, anebo fanoušků. Na stadionech byla k vidění povedená chorea s národní tematikou nebo speciální dresy, do Liberce zavítala vskutku vzácná návštěva. Projděte si přehled.
28. říjen 2018: Česko smrdí od hlavy, deštníková revolta a Nejdeme nikam
Po revoluci 1989 jsme jako zázrakem někam došli, teď trčíme na místě, o nic nám jako celku nejde, oslavy 100 let většinou prázdné, trapné.
Tisíce lidí slavily sto let republiky v Praze. Přestaňme se litovat, řekl Pithart
Máme pocit, že jsme mistry světa, a vzápětí nad sebou lámeme hůl, Masaryk pohrdal jedním naším rysem, a sice podivnou zálibou v mučednictví. Někdy se mi zdá, že si hýčkáme Mnichov nebo srpen 1968, že nám Západ nepomohl, Brusel máme pomalu za hlavní město okupační mocnosti. Měli bychom po sto letech přestat pěstovat svoje bolístky a svoje strachy, říká Petr Pithart ve svém projevu na Václavském náměstí, kde tisíce lidí slavily sto let republiky. Na akci vystoupili také Šimon Pánek, Tomáš Sedláček, Tomáš Klus a další.
Zažila Masaryka i první republiku, vždy se mi žilo dobře, říká stoletá paní Šrůtková
Nevzpomínám si na žádné období, kdy by se mi žilo špatně, Němce jsme rádi neměli, vědělo se, že nám ublížili, dědeček byl velký vlastenec, měl strach, aby ze mě nevyrostla Rakušanka, mluvil na mě jen česky, pak byli komunisti, to jsme taky přežili, vypráví Vlastimila Šrůtková, která se narodila v říjnu 1918 a slaví tak sto let společně s republikou. Režisérka Eva Tomanová o jejím životě natočila dokument Narozena 1918. Podle ní lidé k prezidentu Masarykovi chovali velkou úctu, ona sama se šla podívat na jeho smuteční průvod. Málokterá ženská se v životě nadřela jako já, a vidíte, je mi sto, dodává.
Zemana docení historie a já nejsem žádný rusofil, tvrdí předseda sněmovny Vondráček
Napsal prezidentovi Miloši Zemanovi dopis, ve kterém ho požádal, aby na Hrad pozval v neděli ke 100. výročí Československa všechny poslance, ale vstřícné reakce se nedočkal. Přesto předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček v rozhovoru pro Aktuálně.cz prezidenta převážně chválí. Stejně tak hájí své vystupování při nedávné cestě do Ruska, za kterou ho kritizovali někteří opoziční poslanci. "Rozčiluje mě, když někdo ze mě dělá obhájce Ruska a rusofila," stěžuje si.
Když opustíme Masarykovy ideály, bojím se o osud naší země, svěřil se Schwarzenberg
Oslavu stého výročí Československa v Poslanecké sněmovně "narušil" jeden z řečníků - shodou okolností ten nejstarší. Čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg ostře kritizoval současnou českou politiku a vyjádřil obavy o budoucnost státu. Dolní komora nakonec schválila předem připravenou deklaraci, podle níž má jubileum posloužit "k posílení národní hrdosti a ambicí České republiky patřit mezi nejúspěšnější země světa".
Marhoul: Vlastenectví není hopsání na stadionech, je to odpovědnost a láska k pravdě
Pravé vlastenectví vede k pocitu hrdosti na svůj národ. Musíte ale splnit jednu zásadní podmínku. Musíte znát svou národní historii. Ta má kapitoly - světlé i temné. A pokud je neznáte, můžete jen těžko chápat sami sebe. Nemůžete rozumět svému národu a zemi. Ty světlé kapitoly jsou důležité. Psali je při vzniku republiky českoslovenští legionáři a Tomáš Garrigue Masaryk. Za nacistické okupace pak celý zahraniční i domácí odboj. Vojáci a lidé, kteří nabídli své zemi to nejcennější. Svůj vlastní život, říká Václav Marhoul v DVTV Apel.
Poslanci si připomněli vznik Československa, okázalejší oslavu chystají na listopad
Členové Poslanecké sněmovny si dnes připomínají vznik Československa tím, že do svého programu zařadili vzpomínku na toto významné výročí. Podle informací Aktuálně.cz se ale hlavní oslava odehraje 14. listopadu, kdy se uskuteční mimořádná schůze v historických kulisách. "Zrovna jsem zadal instrukce k tomuto setkání," potvrdil předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček.
Česko je karikaturou státu, jehož 100. výročí si připomíná
"Od prvního roku samostatnosti se soustavně pracovalo proti politické podrážděnosti a prováděla se myšlenka spojiti a zahojiti Evropu." Ne, v tom se po stu letech opravdu nepoznáváme.
Z Budaře je Čapek. Zamiloval jsem si ho, mnoho lidí film dojme, říká o Hovorech s TGM
Měli jsme strach i pochybnosti, co to vlastně děláme, líčí herec Jan Budař, který ztvárnil spisovatele Karla Čapka. Film Hovory s TGM, který vstoupil do českých kin, zachytil jeho rozhovor s prezidentem Masarykem. Hrát někoho, kdo opravdu žil a byl hodně známý, je velká výzva a zároveň odpovědnost, říká Budař, který se v rámci přípravy na roli naučil jako levák psát pravou rukou. Věděl jsem, že pokud si nedám ten čas na přípravu, o něco velkého přijdu, ztvárnit Čapka byl pro mě dárek, dodává.
Recenze: Povedený film Hovory s TGM při procházce parkem obnažuje Masaryka i Čapka
Nový český hraný film Hovory s TGM podle scénáře Pavla Kosatíka ukazuje Tomáše Garriguea Masaryka ne jako vlídného tatíčka, nýbrž pragmatického a ostrého politika.
Masaryk s milenkou i hádka s Čapkem. Byl to člověk z masa a kostí, říká Kosatík
Film Hovory s TGM podle scénáře Pavla Kosatíka zachycuje hodinu a půl jednoho zářijového dne roku 1928, kdy TGM a Karel Čapek dopsali stejnojmennou knihu, prezident ji však na popud dcery nechce vydat. "Chtěli jsme Masaryka ukázat jako člověka z masa a kostí, trochu ho polidštit. Je lepší mít ho rád než k němu chovat úctu," říká scenárista Pavel Kosatík.
Dvacka s Masarykem, Štefánikem či Benešem. Do oběhu míří statisíce výročních mincí
Celkem šest set tisíc dvacetikorun vydá ČNB k výročí vzniku Československa. Pro mince s významnými osobnostmi si lidé musí přijít na pracoviště ČNB.
Foto: Nač se dívají prezidenti v Praze a čím se těší v Lánech? Hrad ukáže své obrazy
Expozice s více jak sto obrazy se otevírá návštěvníkům Pražského hradu k 100. výročí republiky. Díla koupili hradní úředníci mezi lety 1920 až 1953 z peněz Národního fondu Masarykova, který založil první československý prezident. Fond zanikl osm let po konci druhé světové války, ale obrazy z něj pořízené visí z většiny dodnes v sídle prezidentů. A teprve dnes se jejich průřez ze všech období otvírá veřejnosti.
Foto: Zasloužil se o stát, komunistům ale podlehl. Edvard Beneš zemřel před 70 lety
V pondělí uplynulo 70 let od úmrtí druhého československého prezidenta Edvarda Beneše. Státník, který spolu s T. G. Masarykem stál u vzniku samostatného československého státu, je dodnes přijímán rozporuplně. Bývá mu vyčítáno, že v roce 1948 nedokázal zabránit komunistickému převratu. Připomeňte si ve fotogalerii nejvýznamnější momenty Benešova života.
Vláda pevné ruky může být blíž, než se zdá. I Češi chtějí, aby vlaky jezdily včas
Jsme národem se slabostmi jako jiní. Kdo by chtěl žít v nepořádku, když je tu někdo, kdo nabízí pořádek?
Z Prahy vyjel vlak na oslavu první cesty Masaryka do Lán
Odjezdu přihlížely desítky lidí, kteří si na nádraží rovněž prohlédli prezidentský salonek. Pro návštěvníky je ve Stochově a Lánech připraven kulturní program a otevřeno bude také Muzeum T. G. Masaryka.