Podle studie jsou nejvyššími muži světa v průměru Nizozemci, ženy dorůstají největší výšky v Lotyšsku. Češky jsou s průměrem 168,5 centimetru čtvrté. Vliv na průměrnou výšku populace má spíš než genetika životní styl či úroveň zdravotní péče. Američané tak o první příčku přišli. Vysocí lidé by podle expertů měli být zdravější, vzdělanější a mají vyšší platy.
Spojené státy zaznamenaly první případ, kdy se virus zika přenesl z člověka na člověka, aniž by došlo k pohlavnímu styku. Lékaři si lámou hlavy a nákazu nedokážou vysvětlit. Nejvíce nakažených je v Brazílii. A ačkoliv Světová zdravotnická organizace (WHO) před blížící se olympiádou vytrvale opakuje, že není důvod cesty do Brazílie omezit, do Ria s olympioniky poletí i tým vědců, aby mohli virus zika lépe zkoumat.
V blízkovýchodních zemích přibývá písečných a prašných bouří. Nejvíce zasaženy jsou Írán a Kuvajt, vyplývá ze zjištění OSN. Důvodem je nejen oteplování, ale také ozbrojené konflikty, kvůli nimž se špatně hospodaří s vodou a půdou. Písečné bouře se navíc začaly objevovat v oblastech, kde se dosud nevyskytovaly, například ve Střední Asii.
V Kongu bylo od března ohlášeno podezření na onemocnění žlutou zimnicí u 1044 lidí. Jednasedmdesát osob na tuto nemoc zemřelo. Oznámila to dnes Světová zdravotnická organizace (WHO). Před týdnem bylo v této africké zemi laboratorně potvrzeno 57 případů nemoci, nyní je potvrzeno 61 nemocných. Nemoc šíří komáři a k příznakům patří horečka, bolest svalů, nevolnost a zvracení. Podle WHO se nemoc do Konga šíří z Angoly. Žlutá zimnice se objevila také v Keni, Angole a Číně. WHO spolupracuje s výrobci vakcín a počítá s tím, že do několika měsíců bude k dispozici až 18 milionů očkovacích dávek.
Vědci z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR a brněnského Výzkumného ústavu veterinárního lékařství objevili skupinu látek s vysokým účinkem proti viru klíšťové encefalitidy a viru zika. Jde o první popsané látky, které jsou proti viru zika účinné.
Světová zdravotnická organizace přidala horké nápoje na seznam "možných karcinogenů". "Příliš horkými" jsou podle ní ty, které při konzumaci přesahují teplotu 65 stupňů, jak bývá zvykem v některých částech světa.
Nebezpečí rozšíření viru zika v souvislosti s olympijskými hrami je nízké, prohlásil v úterý krizový výbor Světové zdravotnické organizace. Zároveň potvrdil své předchozí doporučení, že by neměla být zaváděna žádná generální omezení na cestování a obchod se zeměmi a oblastmi s výskytem viru zika, včetně měst v Brazílii, která v létě pořádá olympijské hry. Koncem května 150 zdravotních expertů vyzvalo Světovou zdravotnickou konferenci v otevřeném dopise, aby olympiádu odložila či přemístila v "zájmu veřejného zdraví".
V nejbližších dnech zasedne krizový výbor Světové zdravotnické organizace (WHO), aby zhodnotil rizika spojená s virem zika pro srpnovou olympiádu v brazilském Riu de Janeiro. Informovala o tom dnes podle agentury Reuters tato zdravotnická organizace. "Zasedání krizového výboru zhodnotí situaci v Brazílii, včetně otázek spojených s olympiádou," řekla mluvčí WHO Nyka Alexanderová agentuře Reuters. A dodala, že tato organizace pouze vydává hodnocení rizik pro veřejné zdraví a je pak na Mezinárodním olympijském výboru, jak rozhodne. Olympijské hry začínají v Riu de Janeiro 5. srpna.
Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila, že pro odklad či zrušení letních olympijských her v Riu de Janeiro kvůli viru zika není důvod. Reagovala tak na výzvu asi 150 zdravotních expertů. Ti organizaci v otevřeném dopisu nabádali k odložení či přemístění her v "zájmu veřejného zdraví". Olympiáda, která začíná 5. srpna, by podle nich byla "zbytečným rizikem pro 500 000 zahraničních turistů", kteří by se mohli nakazit a virus rozšířit ve své zemi, kde by mohl "zdomácnět". Současná epidemie trvá zhruba rok a nejvíce případů bylo zaznamenáno v Brazílii, odkud se virus se rozšířil do téměř celé jižní a střední části Ameriky. Zaznamenán byl i na jiných kontinentech.
Noční můra lékařů po celém světě se ve Spojených státech stala skutečností. V těle nemocné ženy se objevila bakterie způsobující infekci, kterou nelze vyléčit žádným z dostupných druhů antibiotik. Není jasné, jak se žena nakazila, ale během posledních pěti měsíců nevycestovala ze země. Tým odborníků nyní její případ vyšetřuje a snaží se zabránit dalšímu šíření infekce, která by podle odhadů mohla způsobovat až 50procentní úmrtnost nakažených.
Při pondělních atentátech na města na syrském pobřeží byla zasažena také nemocnice ve městě Džabla a v ní přišlo o život 43 lidí, hlavně pacientů a jejich příbuzných, oznámila Světová zdravotnická organizace (WHO). Atentáty si podle syrských vládních zdrojů vyžádaly 80 mrtvých, podle Syrské organizace ochránců lidských práv (SOHR) přes 150. Ke koordinovaným útokům se přihlásili radikálové z Islámského státu, kteří chtěli zasáhnout podle svého prohlášení alávity, tedy členy menšinové šíitské sekty, k níž patří syrské vedení včetně prezidenta Bašára Asada. Džabla a Tartús leží v provincii Latákíja, která je baštou alávitů.
Špatná kvalita ovzduší ve městech je spojena s mnoha zdravotními problémy a způsobuje předčasnou smrt několika milionů lidí ročně. Světová zdravotnická organizace (WHO) zjistila, že během pěti let se znečištění vzduchu zhoršilo o 8 procent. Zdánlivě malé číslo znamená zvýšené nebezpečí pro miliardu lidí na celém světě. Překvapivé je, že nejhůře jsou zasaženy chudé oblasti a rozvojové země.
Thajsko bojuje s neustálým nárůstem počtu smrtelných nehod pod vlivem alkoholu. Během tradičních novoročních oslav zemřou každou hodinu na tamních silnicích dva lidé, dalších 160 je zraněno. Řidiči, kteří budou za volantem přistiženi s alkoholem v krvi, si budou v budoucnu trest odpykávat v nemocničních márnicích.
Zvýšený obsah cukru v krvi je každoročně příčinou smrti 1,5 milionu lidí na celém světě. Počet lidí s cukrovkou ale podle Světové zdravotnické organizace (WHO) stále roste a od roku 1980 se téměř zčtyřnásobil. Pokud se proti nemoci nepodniknou razantní kroky, stane se brzy sedmou nejčastější příčinou smrti.
V Angole zemřelo od loňského prosince na žlutou zimnici 178 osob. Novou bilanci oznámila Světová zdravotnická organizace (WHO). Od prosince se podle ní nemocí nakazilo 450 lidí. V Angole se naposledy žlutá zimnice objevila před třiceti lety. V prosinci první případy zaznamenali v Luandě a odtud se nemoc rozšířila do šesti z 18 angolských provincií. Podle WHO zemře do deseti až čtrnácti dní polovina nemocných s těžkými příznaky, pokud se rychle nenasadí léčba. Zatím bylo naočkováno 5,7 milionu lidí, ale WHO konstatovala nedostatek vakcín. Nemoc šíří komáři téhož druhu, který přenáší virus zika. Nemoc má podobné příznaky jako malárie či tyfus - horečka, bolesti svalů, nevolnost a zvracení.
Guinejská vláda dnes oznámila, že testy u dvou lidí v zemi prokázaly přítomnost eboly. Stalo se tak pár hodin poté, co konec epidemie krvácivé horečky v západní Africe oznámily Světová zdravotnická organizace (WHO) a ministerstvo zdravotnictví Sierry Leone, kde se nový případ neobjevil už 42 dní. Nejhorší epidemie eboly v zaznamenaných dějinách si vyžádala více než 11 300 obětí. Nejvíce postihla tři státy západní Afriky: Sierru Leone, Libérii a právě Guineu. Prohlášení o konci epidemie vydala WHO po 42 dnech od posledního případu úmrtí na ebolu, tedy přesně po dvojnásobku jednadvacetidenní inkubační doby tohoto virového onemocnění. Už podruhé ohlášený konec epidemie ale dlouho nevydržel.
Migranti nepředstavují riziko pro zavlečení nebezpečných nemocí z ciziny, závažnějším ohrožením jsou cestovatelé. Podle lékařů Nemocnice Na Bulovce migrační vlna není z hlediska zavlečení chorob ohrožující, neboť počet běženců v ČR je velmi malý a navíc v záchytných centrech procházejí zdravotními prohlídkami. Nebezpečnou nákazu do Čech ve většině případů přivezou čeští turisté, kteří se vrátí ze zahraničí.
Nová studie od expertů z Univerzity Palackého v Olomouci zjistila, že 80 procent českých dětí mezi jedenácti až patnácti lety se nedostatečně hýbe. Roste také množství těch, které trápí nadváha, nebo dokonce obezita. Lékař Zlatko Marinov z pražské fakultní nemocnice v Motole říká, že problémy vznikají už v kočárku.
Virus zika, který v posledních týdnech a měsících trápí především Jižní Ameriku, je pro vědce stále poměrně velkou záhadou. Se stoprocentní jistotou se například neví, jakými všemi způsoby se přenáší. Podle nejnovější studie může způsobit vzácné neurologické onemocnění, které vede k dočasné paralýze.
Ani měsíce po vypuknutí epidemie viru zika v Brazílii nemáme dostatek informací. Objevují se nové zprávy o možných způsobech nákazy, nejasné zůstává i to, jaké komplikace a onemocnění může virus způsobovat. Aktuálně.cz s pomocí Světové zdravotnické organizace (WHO) a agentury Reuters shrnuje, co nového v souvislosti s epidemií víme. Kvůli viru vyhlásila WHO celosvětový stav ohrožení.
