Ruský Jekatěrinburg má 1,5 milionu obyvatel. Z nich je každý padesátý člověk nakažený virem HIV. Podle místní radnice se jedná o epidemii. Celkem je zaregistrováno 26 693 pacientů, ale skutečné rozšíření nemoci je podstatně větší. Skoro tisícovka z infikovaných jsou děti.
Hormonální antikoncepce se zatím vstřikuje injekcemi a zabrání těhotenství v 96 procentech případů. Vedlejší účinky preparátu, který by vědci chtěli vyvinout do podoby gelu, který by si muži vtírali každé ráno do ramene, se nejspíš nikdy nepodaří odstranit. Dvacet ze tří set mužů ze studie odstoupilo kvůli vedlejším příznakům, jako jsou změny nálady, deprese, ztráta libida a kožní problémy.
V Jemenu je nakaženo cholerou možná přes 1400 lidí. Oznámila to dnes Světová zdravotnická organizace (WHO). První případ byl v zemi, která má za sebou 18 měsíců bojů, ohlášen před třemi týdny. Válka podle WHO zničila mnohá zdravotnická zařízení a zdroje pitné vody. Jemenské ministerstvo zdravotnictví ohlásilo první případ cholery v Saná 6. října. WHO pak 10. října oznámila, že podezření na onemocnění je u 24 osob. Jemenské úřady však tehdy tvrdily, že se nemoc nešíří. Dnes mluvčí WHO Tarik Jašarević dnes ohlásil podezření u 1410 osob v deseti z 23 jemenských provincií. Většina je v provinciích Táizz, Aden, Láhidž, Hudajdá a Saná.
Výzkumníci spustili novou zbraň proti viru zika, který sužuje zejména Latinskou Ameriku. Virus přenáší komáři. A právě jeho samičky byly infikovány parazitickou bakterií Wolbachia, která by jim měla zabránit v reprodukci. Podle Billa Gatese, jehož nadace se na boji proti viru zika podílí, to potrvá zhruba jeden rok, než se projeví, jak úspěšná tato metoda byla. Onemocnění způsobené tímto virem má obvykle mírný průběh, velkým nebezpečím je ale zřejmě pro lidský plod. Lékaři se domnívají, že může zapříčinit nedostatečný vývin mozku.
Česko patří v rámci Evropy k zemím, které jsou nejvíce tolerantní k návykovým látkám. Řekl to ve čtvrtek v Praze expert Světové zdravotnické organizace (WHO) Lars Moller, který kritizoval mimo jiné snadnou dostupnost alkoholu. Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil vyzval sněmovnu, která v současnosti projednává zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, aby se zabývala ochranou veřejného zdraví.
Letošní chřipková epidemie by podle odborníků měla trvat 6 až 10 týdnů. Tradičně nejohroženější skupinou jsou malé děti, senioři a chronicky nemocní lidé. Pomoci může očkování, toho ale Češi zatím příliš nevyužívají. Proočkovanost je nízká i mezi zdravotníky, kteří mohou nemoc šířit i mezi pacienty, upozorňují odborníci. Chřipka patří mezi kapénkové infekce. Mezi nákazou a prvními příznaky uplyne několik hodin až dva dny. Pacient má vysokou horečku, třes, rýmu, kašel, výjimečně zvrací a má průjem. Ročně na ni u nás zemře až dva tisíce lidí.
Dva týdny po ničivém hurikánu Matthew, který na Haiti způsobil smrt tisícovky lidí, roste v této nejchudší americké zemi počet případů cholery. Světová zdravotnická organizace zatím na karibském ostrově registruje téměř 800 nemocných. Nejdůležitější je v boji s cholerou zajistit dostatek čisté pitné vody. Po hurikánu a po přívalových deštích jsou na Haiti přírodní zdroje pitné vody znečištěné a v řadě oblastí neexistuje kanalizační systém. Podle zástupce WHO na Haiti Jeana-Luka Ponceleta postihl hurikán přes dva miliony lidí, z nichž 1,4 milionu potřebuje okamžitou pomoc.
Podobně jako James Bond či Jason Bourne se také filmový profesor Langdon prohání po světě s lehkostí bohatého amerického turisty. Místo pistole vládne vědomostmi harvardského symbologa a znalce umění i literatury. V novém filmu Inferno však Langdonovy vědomosti na čas zablokuje záhadná ztráta paměti.
Doma často ani nemají přívod pitné vody, ale velká lahev Coca-Coly nechybí v žádné kuchyni. Sladké limonády jsou dostupné i v těch nejodlehlejších mexických vesnicích a jejich obyvatelé si na nich vytvářejí závislost. Ta jim způsobuje vážné zdravotní problémy spojené s obezitou a vysokým obsahem cukru v krvi. Mexičané vypijí nejvíce slazených nápojů ročně. Na jednoho obyvatele připadne každý rok 163 litrů. Coca-Cola, která se podle původní receptury vyráběla z koky, zabije nyní více Mexičanů než obchod s narkotiky.
V obleženém Aleppu stále žije zhruba 250 tisíc lidí. Jeho východní část je v držení protivládních povstalců. Nejen ti však musí čelit intenzivnímu bombardování syrské armády. Z obklíčeného města není úniku a Damašek se svým ruským spojencem útočí i na civilní cíle. Po středeční ofenzivě byly zasaženy i dvě nemocnice. Ve městě už není bezpečno nikde. Obyvatelé trpí nedostatkem jídla i lékařské péče. Každou noc se potmě snaží přečkat nové nálety.
Syrská armáda a její spojenci útočí na povstaleckou část města Aleppo současně na čtyřech frontách. S odvoláním na opoziční zdroje to oznámila agentura Reuters. Podle opozice jde o nejintenzivnější pozemní útok provládních sil od zahájení současné ofenzívy proti městu. Syrská armáda boje začala minulý čtvrtek. Světová zdravotnická organizace (WHO) v úterý vyzvala k vytvoření bezpečných koridorů a k evakuaci nemocných a zraněných z východní části města. Podle WHO je pro 250 000 obyvatel této části města k dispozici pouze 35 lékařů. NATO hodnotí útoky na Aleppo jako zjevné porušení mezinárodního práva.
Znečištěné ovzduší podle Světové zdravotnické organizace (WHO) ohrožuje devět z deseti obyvatel planety. Podle organizace je nutné, aby se situace začala urychleně řešit, především změnou dopravy nebo snižováním emisí v průmyslu. Znečištění ovzduší ve světě je podle WHO spojeno s úmrtím zhruba tří milionů lidí ročně. Na 90 procent těchto úmrtí připadá na chudé země. Česká republika patří do oblasti s nejlepší kvalitou ovzduší na světě.
Nákaza virem zika v těhotenství je nejpravděpodobnější příčinou vrozených mozkových abnormalit včetně zakrnění mozku, známého jako mikrocefalie. Virus také nejspíš spouští vzácný Guillain-Barrého syndrom (GBS), který se projevuje obrnou svalstva. Světová zdravotnická organizace (WHO) ve středu potvrdila svá dřívější podezření. WHO již v březnu na základě rychlého vyhodnocení dostupných důkazů uvedla, že mezi vědci existuje velká shoda, že právě zika stojí za mikrocefalií, GBS a dalšími neurologickými poruchami. Krizový výbor WHO před pěti dny prodloužil kvůli zice celosvětový stav nouze.
Nanočástice magnetitu, které poletují v ovzduší, poškozují mozkovou tkáň a mohou přispívat ke vzniku Alzheimerovy choroby. Zjištění vědců z britské Lancasterské univerzity tak znovu vyvolává řadu otázek ohledně zdravotních rizik znečištěného prostředí.
Virus zika ohrožuje více než dvě miliardy lidí v Africe a Asii. Vychází to ze studie britských a kanadských vědců, kteří za nejrizikovější země označují Indii, Indonésii a Nigérii. Překážku podle nich představuje také špatný stav zdravotnictví v některých státech. Světová zdravotnická organizace (WHO) kvůli viru prodloužila celosvětový stav nouze.
Laboratorní průzkum ukázal, že se v průměru na každé jedno komáří vajíčko z 290 přenesl virus zika od dospělého komára. Zjištění tak vědcům a lékařům postavilo do cesty další komplikaci.
V Nigérii se znovu objevily případy dětské obrny. Na severovýchodě země tam vláda vyhlásila mimořádné očkování, neboť zde dvě děti nakažené touto nemocí ochrnuly. Vakcíny tam dopravily vrtulníky. V zasažené oblasti působili islamističtí teroristé z Boko Haram, kteří očkování bránili a lékaře dokonce zabíjeli. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) tam virus nepozorovaně koloval.
Antibiotika kvůli nadužívání přestávají účinkovat na nemoci, které byly ještě donedávna léčitelné. Odborníci dokonce varují, že do roku 2050 kvůli tomu může celosvětově zemřít až 10 milionů lidí. Novou nadějí by mohla být látka lugdunin, kterou objevili lékaři z univerzity v německém Tübingenu. Zabírá podle nich i na nebezpečného zlatého stafylokoka a lékaři si od ní slibují využití v léčbě nejrůznějších onemocnění, která způsobují bakterie rezistentní vůči běžným antibiotikům.
Globální ekonomika by si podle studie Světové zdravotnické organizace přilepšila o zhruba 1,6 bilionu korun, kdyby lidé každý den hodinu cvičili. Finanční ztráty pocházejí z nákladů na léčbu a úbytku pracovní výkonnosti spojených se sedavými zaměstnáními.
Podle studie jsou nejvyššími muži světa v průměru Nizozemci, ženy dorůstají největší výšky v Lotyšsku. Češky jsou s průměrem 168,5 centimetru čtvrté. Vliv na průměrnou výšku populace má spíš než genetika životní styl či úroveň zdravotní péče. Američané tak o první příčku přišli. Vysocí lidé by podle expertů měli být zdravější, vzdělanější a mají vyšší platy.
