Na boj se smrtelnou chorobou AIDS, žloutenkou, na potlačení malárie a na zastavení šíření tuberkulózy vydala loni Světová zdravotnická organizace méně peněz než na cestovní výdaje. Důvěrná zpráva uvádí, že mezi zaměstnanci WHO, kteří nejvíc utráceli za dopravu, je na druhém místě odcházející generální ředitelka Margaret Chanová. Ta údajně často létala nejdražší třídou.
Novým generálním ředitelem Světové zdravotnické organizace (WHO) byl v úterý na příštích pět let zvolen Etiopan Tedros Adhanom. První Afričan v této funkci nahradí Číňanku Margaret Chanovou, která stála v čele organizace deset let. Tedrose zvolili zástupci členských států WHO ve třetím a posledním kole volby, v níž získal 133 hlasů. Porazil Brita Davida Nabarra, jehož podpořilo 50 delegátů či ministrů zdravotnictví. Dva volitelé se hlasování zdrželi. Třetí kandidátka, pákistánská kardioložka a aktivistka Sania Ništarová, vypadla už v prvním kole. Generální ředitel WHO má rozsáhlé pravomoci při stanovování priorit či vyhlašování mimořádných opatření kvůli epidemiím nebezpečných nákaz.
Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila, že k úterku byla v Kongu potvrzena nákaza ebolou u 43 lidí. Na přítomnost eboly v Kongu WHO upozornila 12. května. Ještě minulý týden přitom byli prokazatelně napadeni dva lidé a u dalších 18 osob bylo podezření na infekci. Nemoc si zatím vyžádala tři mrtvé. Ebola je vysoce nakažlivá a úmrtnost na ni dosahuje až 90 procent. Ojediněle ebolu na člověka přenášejí zvířata, například opice či netopýři. Při dosud největší epidemii eboly v letech 2014 a 2015 mu ve třech západoafrických zemích - Libérii, Guineji a Sieře Leone - podlehlo více než 11 000 lidí. Ebola v Kongu propukla už poosmé a Kongo je nejčastějším místem jejího výskytu na světě.
Zástupce Světové zdravotnické organizace (WHO) v Jemenu oznámil, že rychlost šíření cholery je bezprecedentní. Jen od 27. dubna bylo hlášeno 23 425 případů a 242 úmrtí v 18 provinciích. Jemenské zdravotnictví oslabila více než dva roky trvající válka, kvůli níž musely miliony lidí opustit své domovy. Cholera je vysoce infekční onemocnění, které napadá zažívací ústrojí. Vyvolávají ji bakterie přenášené znečištěnou vodou či potravou. Vnějšími příznaky jsou silné průjmy a často smrtelná dehydratace organismu.
V africkém Kongu se opět šíří virus ebola, který si s největší pravděpodobností vyžádal již tři mrtvé. Přítomnost viru se laboratorně potvrdila u jedné oběti, oznámila Světová zdravotnická organizace (WHO). Testy byly provedeny na devíti osobách z oblasti Dolní Uele, které vykazovaly známky nakažení - s horečkami a krvácením. Poslední epidemie eboly se v Kongu rozšířila v roce 2014 a podle úředních údajů tu zabila 49 lidí.
Epidemie cholery v Jemenu si za poslední dva týdny vyžádala 51 obětí, informovala Světová zdravotnická organizace (WHO). V zemi se objevilo dalších 2752 případů nákazy cholerou, uvedla agentura Reuters. V období od 27. dubna byla nákaza cholerou zaznamenána v devíti správních oblastech včetně hlavního města Saná. Jde už o druhou vlnu úmrtí spojených s cholerou v Jemenu, kde válka zničila řadu nemocnic. Miliony lidí teď mají problém s přístupem k jídlu a čisté vodě. WHO nyní považuje situaci v Jemenu za jednu z nejhorších humanitárních krizí, společně se Sýrií, Jižním Súdánem, Nigérií a Irákem.
Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila, že příští rok začne v Keni, Malawi a Ghaně testovat první vakcínu proti malárii. Počítá s očkováním statisíců dětí, otázkou ale zůstává, zda chudé země budou schopny každé dítě očkovat čtyřikrát, což je pro účinnost látky zásadní.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v pondělí upozornila na kritické riziko, jež představují některé bakterie odolné i vůči těm nejnovějších antibiotikům. Vydala seznam 12 druhů bakterií, proti kterým je podle jejího názoru naléhavě nutné vyvinout antibiotika nová. "Rezistence vůči antibiotikům roste a my rychle vyčerpáváme naše léčebné možnosti. Pokud bychom to nechali jen na trhu, nová antibiotika, které nejnaléhavěji potřebujeme, nebudou včas vyvinuta," varovala Marie-Paule Kienyová z WHO.
Průměrná délka života obyvatel bohatých států se bude zvyšovat a u lidí narozených v roce 2030 může přesáhnout dosud nedosažitelnou hranici 90 let. Podle nové studie tomu tak bude u žen v Jižní Koreji. Nejvyššího věku se podle výzkumu dožívají lidé v zemích s kvalitní a rovnostářskou zdravotní péčí, Američané naopak mají problémy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila, že epidemie žluté zimnice v Kongu a Angole skončila. V posledních šesti měsících se nový případ nákazy v obou zemích neobjevil, napsala agentura AP. Nemoc si od prosince 2015 vyžádala asi 400 obětí na životech. V Angole a Kongu se během epidemie oficiálně potvrdila nákaza žlutou zimnicí u 965 lidí. Nenahlášených případů mohlo přitom podle WHO být až několik tisíc. Více než 30 milionů lidí bylo očkováno. Použito k tomu bylo 19 milionů dávek vakcíny, což je asi třikrát tolik, než se pro případ epidemie běžně uchovává. Žlutá zimnice je potenciálně smrtelná nemoc, kterou přenášejí komáři.
Zatímco zdravotní péče o řadové Rusy se v zemi ustavičně zhoršuje, Kreml pro své věrné potichu modernizuje špičkovou kliniku za tři miliardy rublů. Snaží se tak nahradit drahou lékařskou péči, za kterou tito lidé mohli dříve vyjíždět do zahraničí. Kvůli západním sankcím za ruskou anexi Krymu teď ale řada kremelských prominentů nedostane víza a na prvotřídní péči v zahraničí už nedosáhne.
Až 700 tisíc lidí je v Sýrii bez přístupu k humanitární pomoci. Podle mezinárodních organizací je mezi nimi na 300 tisíc dětí. V Sýrii je v současné době 15 oblastí v obležení. Na těžko dostupných místech ale v zemi žije celkem až pět milionů lidí. Organizace žádají, aby byl poskytnut přístup k dětem a rodinám odříznutým od pomoci. Za týden mají v Kazachstánu začít mírové rozhovory a syrská opozice od nich očekává, že vyřeší hlavně otázku dodržování příměří a distribuci pomoci.
Peking vytvoří policejní jednotku, která bude bojovat proti smrtícímu smogu. Čínská metropole strávila i první týden nového roku zahalená v husté smogové cloně. Policisté by měli kontrolovat hořící odpadky na ulicích nebo celkově zasahovat proti lidem, kteří porušují předpisy. Podle kritiků ale nemusí taková jednotka přinášet velké výsledky. Nezmůže totiž nic s uhelnými elektrárnami a auty, kterých je v ulicích Pekingu pět milionů.
Polská města se pravidelně umisťují na vrcholných pozicích v žebříčku nejvíce znečištěných měst v Evropské unii. Situace bývá nejhorší v Krakově, který leží v kotlině, kde se smog akumuluje. V prosinci loňského roku ale byly nejhorší hodnoty naměřeny v nedaleké Skale – polském městečku, které se nachází ve vyšší nadmořské výšce a vzduch by tam měl být čistší. Na vině je pravděpodobně spalování nekvalitních tuhých paliv v domácnostech.
Peking se před koncem roku opět ponořil do smogového oparu. Byly uzavřeny školy a omezen provoz. Nejvyšší stupeň byl vyhlášen i v dalších 25 čínských městech. V silně znečištěném životním prostředí žijí ale stamiliony lidí po celém světě. Ohroženo je nejen jejich zdraví, ale i životy. Podle Světové zdravotnické organizace znečištěné ovzduší každý rok zabije 3,3 milionu lidí. To je víc než HIV, malárie a chřipka dohromady. Nejhůře jsou na tom lidé ve velkých městských aglomeracích.
Podle Moskvy bylo ze syrského Aleppa evakuováno už 9500 lidí, zhruba polovinu tvoří povstalci. A tím akci považuje za ukončenou. Naopak turecký ministr zahraničí uvedl, že evakuace je jen zablokovaná. Podle agentury Reuters za problémy zřejmě stojí radikálové z Al-Káidy, kteří se do dohody o evakuaci nezapojili. Do západní části Aleppa má podle vyslance OSN pro Sýrii Staffana de Mistury odejít zhruba 40 tisíc civilistů, dalších 10 tisíc lidí se pak má přesunout do Idlíbu.
Konflikt v Sýrii nebere konce. Drtivým útokům čím dál častěji čelí také nemocnice. Od začátku letošního roku do konce září bylo v Sýrii bombardováno 126 zdravotnických zařízení. Jen v listopadu zasáhly nálety syrské armády dalších 11 nemocnic, některé dokonce opakovaně. Podle informací Světové zdravotnické organizace (WHO) jsou nedávné útoky na nemocnice ve východní části Aleppa – kterou dosud kontrolují povstalci – příčinou, že všech osm nemocnic v této oblasti nefunguje nebo je v provozu jen částečně.
Čína, která drží světové prvenství v počtu kuřáků, plánuje celoplošné omezení kouření na veřejných prostranstvích. Návrh zákona, který by reguloval kouření na místech, jako jsou autobusové zastávky, školy nebo sportovní stadiony, se v současné době projednává a v platnost by mohl být uveden do konce roku.
Nový americký prezident Donald Trump dává najevo, že je v Sýrii připraven spolupracovat s Ruskem i s tamním prezidentem Bašárem Asadem. Východní Aleppo, ovládané povstalci, může do jeho nástupu do funkce padnout do rukou syrského režimu.
Virus zika už nepředstavuje celosvětovou zdravotní hrozbu. Boj proti němu ale musí dál pokračovat. Oznámil to dnes krizový výbor Světové zdravotnické organizace (WHO). Celosvětový stav nouze kvůli viru zika, který byl vyhlášen před devíti měsíci, tak pozbyl platnosti.
