Severokorejští vědci podle tamních médií vyvinuli alkoholický nápoj, který sice dostane člověka do nálady, ale nic dalšího mu nezpůsobí. Konzumenti tohoto nápoje na bázi ženšenu tak vůbec neznají, co je to kocovina. Likér je v diktátorském režimu oslavovanou novinkou stejně jako v loňském roce zázračný lék, který údajně léčí HIV i ebolu.
Podle místních obyvatel má obležení města Madáji syrskou armádou za poslední měsíc na svědomí 32 obětí, které zemřely hladem. Zdravotníci z Červeného půlměsíce získali od vlády povolení, aby na místo poslali své týmy a mobilní kliniku. Lékaři rovněž mohou poskytovat pacientům potřebné očkování. OSN odhaduje, že v Sýrii žije ve zhruba 15 obléhaných lokalitách na 450 tisíc lidí. Jde o oblasti ovládané jak syrskou vládou, tak i radikály z Islámského státu nebo dalšími povstaleckými skupinami.
Lékařské testy odhalily, že ohlášení konce epidemie eboly v západoafrických zemích bylo předčasné. Světová zdravotnická organizace (WHO) označuje oficiálně epidemii za skončenou, pokud daná země absolvuje bez nových případů dvě inkubační období dlouhá 21 dnů. Sierra Leone tohoto stavu dosáhla loni v listopadu. Přesto se nyní podle všeho na její území smrtící virus opět vrátil.
Po dvou letech končí největší epidemie eboly v historii. Oznámila to světová zdravotnická organizace (WHO). Jednu z nejnebezpečnějších chorob, která dokáže zabít až 90 procent nemocných, se po Guineji a Sieře Leone podařilo vymýtit i v Libérii.
Generální tajemník OSN Pan Ki-mun ve středu se zdrženlivým optimismem ohlásil konec africké epidemie eboly, ale varoval, že nové vzplanutí choroby je nevyhnutelné a svět musí být dál na pozoru. Libérie se má dnes po Guineji a Sieře Leone stát další zemí bez případů eboly. Západní Afrika má tak pro tuto chvíli epidemii za sebou, uvedl Pan Ki-mun.
Z obklíčeného syrského města Madája nedaleko Damašku, kde lidé měsíce přežívali bez jídla a léků, se podařilo odvézt první nemocné v kritickém stavu. Konvoj s humanitární pomocí tam dorazil v pondělí. Pracovníci OSN a Mezinárodního Červeného kříže podali svědectví, jak to ve městě vypadá.
Ebola je na ústupu. Šířit se už přestala už i v západoafrické Guineji. V úterý o tom informovala Světová zdravotnická organizace (WHO). Nemoc v zemi zabila více než 2500 lidí, v celé západní Africe na ni od vypuknutí epidemie v roce 2013 zemřelo zhruba 11 300 lidí. Letos v listopadu se ebola podle WHO přestala šířit v Sieře Leone, na vyhlášení konce epidemie tak čeká již pouze Libérie. Konec epidemie eboly se vyhlašuje po uplynutí 42 dnů od uzdravení či úmrtí posledního pacienta, pokud během této doby není zaznamenán žádný nový případ nákazy.
Ve Švýcarsku na blíže neurčeném místě začala mírová jednání mezi zástupci jemenské vlády a šíitských povstalců, jejichž cílem je podle OSN dosáhnout trvalého příměří a politického urovnání konfliktu. Souběžně od 10:00 SEČ začalo v Jemenu platit sedmidenní příměří. Minulé kolo mírových rozhovorů, které se konalo v červnu rovněž ve Švýcarsku, selhalo. Jemenská vláda tehdy trvala na tom, že podmínkou příměří musí být stažení povstalců podporovaných Íránem z některých dobytých měst. V Jemenu od loňska bojují šíitští povstalci proti vládě. Do konfliktu se v březnu vložila na straně prezidenta Abdar Rabbúa Mansúra Hádího koalice, kterou vede Saúdská Arábie.
Minimálně tři dny potrvá nejvyšší stupeň pohotovosti v čínské metropoli. Kvůli smogové situaci byl druhý stupeň vyhlášen již minulý týden. V pondělí ale dosáhla hustota prachových mikročástic 300 mikrogramů na metr krychlový, přičemž Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje za maximální bezpečné množství 25 mikrogramů. Z těchto důvodů byl kromě výuky ve školách pozastaven také provoz stovek továren a utlumena byla i stavební činnost.
Virus HIV, který způsobuje smrtelné onemocnění AIDS, byl poprvé identifikován v roce 1981. Dodnes se proti němu nepodařilo najít lék, stejně tak jako se nedaří zmírnit epidemii, která se od té doby rozšířila takřka po celém světě. Přestože lékařská věda zaznamenala bezpočet pokroků, díky nimž se HIV pozitivní pacienti mohou ve vyspělých zemích dožít relativně vysokého věku, zůstává AIDS například v Subsaharské Africe hlavní příčinou úmrtí mezi mladými lidmi. Podle některých zdrojů chybí finance na prevenci. 1. prosinec je již od roku 1988 dnem, kdy si svět připomíná boj proti této zákeřné chorobě.
Zdravotníci zaznamenali v Evropě rekordní nárůst lidí nově nakažených virem HIV. Počet nově diagnostikovaných pacientů loni dosáhl 142 197, což je téměř o šest tisíc odhalených případů více než v roce 2013. Nejvíce se virus rozšířil na východě kontinentu. V Česku, na Slovensku, v Maďarsku a v Bulharsku se podle WHO počet lidí, u nichž lékaři ročně diagnostikují zákeřný virus od roku 2005 více než zdvojnásobil. V průměru celé Evropské unie se přitom virus nejčastěji přenáší při nechráněném styku mezi muži.
Nemocnice si stěžují na nedostatek personálu. Podle odborářů chybí u lůžek lékaři i sestry. Situace je podle nich tak kritická, že musí špitály zavírat celá oddělení. Na vině je nedostatek financí. Jenomže podle politiků nemocnice nedostatkem lékařů netrpí, počet doktorů prý naopak každým rokem stoupá. Třeba podle ministra financí Andreje Babiše je problém spíš ve špatné organizaci práce. Nemocniční síť by se podle něj měla pročistit a restrukturalizovat. Premiér Bohuslav Sobotka slíbil zdravotníkům do budoucna na platech přidat.
Odolnost vůči antibiotikům je globální krize, prohlásila Světová zdravotnická organizace (WHO). Ročně umírá na 700 000 lidí kvůli neúčinnosti antibiotik vůči bakteriím - ty se totiž geneticky pozmění tak, že jim léky nemohou ublížit. WHO proto vyzvala k zesílenému boji proti tomuto jevu.
Mateřská úmrtnost se za poslední čtvrtstoletí ve světě snížila téměř o polovinu. Pouze devět zemí ale dosáhlo stanoveného cíle OSN snížit ji o tři čtvrtiny. Jsou to Bhútán, Kapverdy, Kambodža, Írán, Laos, Maledivy, Mongolsko, Rwanda a Východní Timor. Nejpostiženějším regionem je subsaharská Afrika, největší pokrok byl zaznamenán v regionu východní Asie. Globální míra mateřské úmrtnosti je nyní 216 na 100 000 porodů, přičemž v roce 1990 to bylo 385 na 100 000 porodů. Mateřskou úmrtností se rozumí úmrtnost žen v těhotenství, při porodu a v šestinedělí.
Smog trápí obyvatele Číny dlouhodobě. S blížící se zimou začali lidé topit uhlím a situace se v některých oblastech ještě zhoršila. V metropoli provincie Liáoníng nebylo o víkendu vidět ani na 100 metrů. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) na některých místech hodnoty až 56krát překročily úroveň bezpečnou pro lidské zdraví.
V západoafrické Sierra Leone se přestala šířit ebola, oznámila Světová zdravotnická organizace (WHO). Po dobu 90 dnů ale bude země ohledně případného dalšího výskytu této nebezpečné nemoci bedlivě sledována. Místní obyvatelé se v noci účastnili pietních shromáždění na památku mrtvých a zároveň slavili. Představitel WHO Anders Nordström informoval, že od posledního potvrzeného případu eboly uplynulo 42 dní, což je dvojnásobek maximální inkubační doby. V Sieře Leone zemřelo za poslední dva roky téměř 4000 lidí. V celé západní Africe nemoci od konce roku 2013 podlehlo přes 11 300 osob. Postiženy byly kromě Sierry Leone také Libérie a Guinea, kde za posledních 21 dnů přibylo 21 nových případů.
Zpráva Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC), která je součástí WHO, vyvolala zděšení i pobouření takřka po celém světě. Zařadila totiž oblíbené uzeniny, jako jsou šunka, slanina či párky, na seznam prokázaných karcinogenů, kde figuruje například i tabák a azbest. Rakovinu podle zprávy IARC navíc "pravděpodobně" způsobuje i nezpracované červené maso.
Konzumace párků nebo uzenin může způsobovat rakovinu stejně jako užívání alkoholu nebo cigaret, varovala v pondělí Světová zdravotnická organizace. A hlavní hygienik předesílá, že s tím bude počítat při sestavování doporučených výživových dávek. To by se mohlo dotknout například školních jídelen. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček oproti tomu žádná opatření nechystá. O škodlivosti uzenin se totiž už podle něj ví dlouhodobě.
Německý ministr zemědělství Christian Schmidt uklidňoval Němce, aby se nebáli střídmé konzumace typických německých párečků a klobásek známých jako bratwursty. Reagoval tak na pondělní krok Světové zdravotnické organizace (WHO), která zařadila uzeniny, jako jsou šunka, slanina či párky, na seznam prokázaných karcinogenů. "Není se čeho obávat, pokud se bratwursty jí tu a tam," uvedl Schmidt v prohlášení. "Lidé jsou zbytečně zneklidňováni tím, že konzumace masa je na stejné úrovni s azbestem a tabákem," upozornil. "Vždy závisí na množství. Příliš mnoho je nezdravé," dodal s tím, že s párečky je to jako se slunečními paprsky, které mají v rozumné míře blahodárné přínosy.
Výrobci by měli v pudu sebezáchovy vysvětlit, že jejich maso je bezpečné, v intencích toho, kolik ho člověk spotřebuje, říká Marian Jurečka. Každý podle něj ví, že větší konzumace uzenin není zdravá.
