Jaroslav Kučera (70) říká, že má rád na fotografování drsné počasí. A také má rád před objektivem drsné lidi. Když fotil v pohraničí, přidalo se k tomu ještě drsné životní prostředí a také krajina, jejíž malebnost se tvrdě střetává s průmyslem a lidskou bezohledností. To vše se odráží v Kučerových fotografiích na výstavě, kterou připravilo pražské Czech Photo Centre.
Mělo jít o vzorovou obec socialismu ukazující, jak osídlit vybydlené pohraničí. Jenže lidem se do vsi uprostřed ničeho nikdy moc nechtělo. Dnes zde z původně plánovaných tří tisíc žijí jen necelé čtyři stovky. Byty zejí prázdnotou, celý jeden panelák je zcela opuštěný. Poslední velký podnik z obce odešel před šesti lety a nový není na obzoru. Na první pohled to vypadá, že si obec píše poslední kapitolu své krátké historie. Jenže starosta Jaroslav Janda je proti. Pomocí fondů a peněz z obecního lesa se snaží ve vsi udržet zbývající život a vcelku se mu to daří. Jak? Podívejte se.
Ve městě Hejnice na severu Čech se sblížily rodiny Bartošových a Hanikových. Už více než 30 let se pravidelně navštěvují a v dnešní době se už považují za jednu rodinu. Projekt Smíření 2016 chce poukázat na příklady výborných vztahů mezi Čechy a odsunutými Němci.
Nové album kapely Priessnitz má ambice prodrat se z napůl undergroundového světa klidně až do popředí mainstreamové popové scény. Jejich sedmá deska je však asi poslední.
První transport odsunutých Němců do americké okupační zóny poraženého Německa vyjel 25. ledna 1946 z Mariánských Lázní do Bavorska. Až do konce února odjížděl do americké zóny jeden vlak denně - kromě nedělí -, poté dva a od 1. dubna čtyři vlaky. V každém bylo 1000 až 1200 osob.
Česká provincie řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě se žalobou dožaduje vydání kostela v Karlově Studánce na Bruntálsku. Kostel v rámci majetkového vyrovnání se s církvemi vloni odmítlo vydat ministerstvo kultury. Německý řád požaduje převzetí včetně pozemků a inventáře, zároveň chystá další žaloby.
"Jsme tvorové, kteří se k sobě dokáží chovat strašlivě. A když o tom nebudeme mluvit, bude to v nás," říká v rozhovoru Jiří Padevět, autor úspěšných knih Průvodce protektorátní Prahou a Krvavé finále.
Bělobrádek se v Bavorsku setkal se zástupci sudetských Němců a položil věnec. KSČM a ODS žádají vysvětlení, TOP 09 i premiér ho chválí.
Část sudetských Němců nesouhlasí s tím, že krajanské sdružení o víkendu vypustilo zmínku o právu na domovinu a o vrácení zkonfiskovaného majetku.
Předvolební strašení „cizáctvím“ a „obrazy s hákovými kříži“ bude na tisíce lidí účinkovat vždycky. Bez ohledu na to, co konkrétně dělá nebo nedělá sudetoněmecký landsmanšaft.
Aktuálně.cz se vydalo do Podbořan. Tři čtvrtiny obyvatel tam podpořily v prezidentské volbě Miloše Zemana a drží mu palce i nyní, kdy prezident svými názory a vystupováním štěpí českou společnost.
Rozhovor s fotografem a romistou Lukášem Houdkem o homosexualitě, odsunu Němců ze Sudet a práci pro Úřad vlády.
Milan Horáček patřil mezi zakládající členy německé strany zelených. V roce 2009 kandidoval za české Zelené do Evropského parlamentu.
Wolfgang Schäuble v reakci na stížnost ruského ministerstva zahraničí prohlásil, že pochybením novinářů byla jeho myšlenka vytržena z kontextu.
Část místních Čechů se cítí ohrožena konfliktem Ruska a Ukrajiny, asi čtyřicet rodin žádá o návrat do vlasti.
Šéf sudetských Němců vyzval Čechy i Němce k pohřbení zombií v podobě Benešových dekretů
Ve druhém kole prezidentské volby získal Miloš Zeman nejlepší výsledky na území bývalé říšské župy Sudety a v obcích připojených za války k Bavorsku a Rakousku... Čísla analyzoval Petr Holub.
Zeman drtivě vyhrál právě v německém pohraničí, přesněji řečeno v bývalých Sudetech
Rozhovor s mužem, jehož jméno výrazně ovlivnilo kampaň před rozhodujícím kolem prezidentské volby, připravila Zuzana Kleknerová.
O prvním prezidentovi po éře Václava Havla a Václava Klause rozhodla jedna věta a na ni navazující kampaň účelových tvrzení, polopravd a dokonce jasných lží. Nad volebními čísly se zamýšlí Petr Holub.
