Ve třicátých letech 20. století byl vycházející hvězdou Sudetoněmecké strany, její předseda Konrad Henlein ho dokonce považoval za svého ministra zahraničí. Ještě před vypuknutím druhé světové války však čtyřicetiletého Heinze Ruthu zatkla československá policie kvůli podezření z homosexuálního styku, za který tehdy hrozilo až pětileté vězení. K soudu však nedošlo, spáchal sebevraždu.
Na kopci za jehličnatým lesem obce Malá Zdobnice v Orlických horách se nachází malá dřevostavba. Stojí v místech, kde kdysi býval dům původních německých obyvatel. Ti ho však po druhé světové válce museli kvůli Benešovým dekretům násilně opustit, a z původního obydlí tak zbyly jen kameny. Teď se místo na palouku za vzrostlými stromy znovu probouzí k životu.
Fotograf Ondřej Durczak se už léta toulá po Bruntálsku a zaznamenává jeho podobu očima člověka, který je v tomto kraji doma. V podhůří Jeseníků nefotí idealizované krajiny, ale snaží se zachytit skutečnost. "Tak to vidím já a přiznávám, že je mi tento kraj srdečně blízko," říká v nové knize Bruntálsko - Alternativní fotografický průvodce, kterou připravil s Jiřím Siostrzonkem.
Kritik Kamil Fila se bojí, že snímek Mnichov: Na prahu války Čechy naštve. Protože se v něm nevyskytují a protože jim nebude po chuti výklad "mnichovské zrady". Šéfredaktor Respektu Erik Tabery má zase za to, že filmová obhajoba předválečného chování britského premiéra Chamberlaina přichází v době ukrajinské krize vyloženě nevhod. Smyslem historických filmů ale přece není rekonstrukce minulosti.
Co má společného mýdlo s jelenem, portrét prezidenta Masaryka či deska Beatles? Za každým z těchto předmětů stojí jeden z "našich Němců". Tak vítá návštěvníka nová stálá expozice v Ústí nad Labem, kterou si nenechal při své cestě do Česka ujít německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Výstava připomíná osm století společného soužití Čechů a Němců. Některé exponáty byly 70 let ukryté na půdě.
O stavební povolení už je zažádáno. Z chátrající textilky na Svitavsku plánuje Nadační fond Archa vybudovat památník a připomenout události ze druhé světové války. Tehdy byla v areálu továrna Oskara Schindlera. Moravský podnikatel zaměstnával více než tisícovku židovských dělníků a během holokaustu jim tak zachránil život. Událost ve světě proslavil oceňovaný film Schindlerův seznam.
Ve filmové alegorii Lidi krve, která je zároveň historická i fantasmagorická, režisér Miroslav Bambušek pokouší trpělivost diváků. Nejen bolestivým vyrovnáváním se s odkazem Sudet, ale také vykloubeností z času a prostoru.
Nádraží Kovářská na hřebeni Krušných hor před sedmi lety zachránil Štěpán Macháček s rodinou. Budova dlouho chátrala, chyběl jí strop i kus střechy. Kovářskou čekal stejný osud jako postihl většinu drážních staveb v horské oblasti. Demolici se ale rodině podařilo zvrátit, a i když žije v Egyptě, při návštěvě Česka mění ruinu na nový domov. Postel i kuchyň má prozatímně ve vagonu na kolejích.
Statisíce mladých Čechů a Češek musely během druhé světové války pracovat v zahraničí pro potřeby Hitlerovy říše. Takřka zapomenuté jsou osudy půldruhé tisícovky nuceně nasazených, kteří skončili v Norsku, kde v krutých mrazech budovali železnice, silnice, ale i betonová opevnění a ponorkové doky. Připomíná je pozoruhodný projekt "Noráci" a putovní výstava, která nyní zamířila na Čáslavsko.
Kronikářka ve vsi Oldřichov v Hájích nedaleko Liberce Jiřina Vávrová před osmi lety spoluzakládala občanský spolek Živo v Hájích. Ten tu od té doby pořádá společenské akce a snaží se zkrášlovat obec. V současné době spolek pracuje na opravě německé hrobky. "Nejde se tvářit, že tu žádní Němci nežili," říká Vávrová a dodává, že stereotypy, které kolují okolo Sudet, minimálně v této obci neplatí.
Štěpán Mikula je odborný asistent na katedře ekonomie Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. Před říjnovými volbami do sněmovny jsou témata jeho vědeckých prací velmi aktuální - voličské chování, vliv fake news na politiku či specifické podmínky v pohraničí, hlavně pak Sudetech. V on-line rozhovoru na Aktuálně.cz vysvětlil, proč právě tam lidé často hlasují jinak než ve zbytku země.
Procházky po lese se nejčastěji podnikají v létě, i když poutník Josef Kroutvor nejkrásněji popisuje zážitky z lesa zimního. Přesněji z kopců a strání Novohradských hor. Tam to má devětasedmdesátiletý historik umění, esejista a básník důkladně prochozené.
Bývalý ministr kultury České republiky Daniel Herman převzal v sobotu v Mnichově na sudetoněmeckém sjezdu Evropskou cenu Karla IV. Jde o nejvyšší vyznamenání sudetských Němců. Podle Hermana je ocenění podporou v budování přátelství mezi Němci a Čechy a boření vzájemných předsudků.
Právě mu vyšel dystopický románový debut Vřeteno, ve kterém vypráví o průmyslem zničené planetě a vyostřujících se sociálních rozdílech mezi bohatými a chudými. Stejně strhující jsou osobní příběhy, které jako maskovaný kuchař Kittchen vkládá do svých písníček. V rozhovoru pro Aktuálně.cz hudebník Jakub König mluví o dětství v Sudetech, závislosti na alkoholu i zkušenostech s holotropním dýcháním.
Po sedmi letech je hotová aplikace Živé hory, která mapuje zaniklá místa a historii několika obcí i architektonických památek bývalých Sudet. Nabízí několik tras pro rodiny s dětmi i náročnější moderní poutníky, využívá chytré mobily i tablety, a tak člověk jen přes čočku telefonu pomyslně cestuje časem do doby, kdy Krušnohoří patřilo mezi nejosídlenější hory v Evropě.
Martina Freitagová má silné pouto ke krajině jesenických hor. Jako dítě v ní s rodinou trávila letní i zimní prázdniny. Její otec Martin region často prozkoumával i sám - na kole, po železnici nebo na běžkách. Rodině v paměti utkvěla řada monumentálních staveb poznamenaných útlumem textilního a železářského průmyslu. Po letech se proto rozhodla, že jedné z nich vrátí původní kouzlo.
Místo aby nazkoušel novou inscenaci, režisér Jiří Havelka s herci Národního divadla natočil film Očitý svědek. Téma zůstalo stejné: anatomie masové vraždy. O smrti 267 lidí v červnové noci roku 1945 svědčí herci výpověďmi těch, kteří zabíjeli, přišli o své blízké nebo činu přihlíželi. Snímek je k vidění na webu divadla za 150 korun.
Jakákoliv připomínka "organizovaného odsunu" Němců z českého pohraničí vyvolává bolestné vzpomínky na obou stranách, třebaže od jednoho z největších vysídlení lidí (téměř 3 miliony) uplynulo 25. ledna 2021 pětasedmdesát let. V dnešní galerii přinášíme vzpomínky těch, kteří byli do Německa vysídleni jako děti. A tak je potřeba jejich svědectví i vnímat.
Jeho fotografie zachycují bez příkras a ideologického nánosu obyčejný život ve slezských Sudetech od 50. let minulého století. Za totality téměř nevystavoval, komunistům jeho snímky vadily. Hvězdou českého humanistického dokumentu se Gustav Aulehla stal až po revoluci. K uznání jeho díla přispěla i kniha Sudetská kronika, která vyšla rok předtím, než fotograf ve svých devadesáti letech zemřel.
Zachráněné Sudety shrnují celkem 13 příběhů lidí, kteří v pohraničí spravují chátrající památky. Obyčejní lidé, spolky i starostové měst či vesnic vyprávějí své vlastní životní osudy, které se prolínají se zničenou urbanistickou krajinou a odcizeným společenstvím ve vysídlených oblastech bývalých Sudet. Podívejte se.
