Zachráněné Sudety shrnují celkem 13 příběhů lidí, kteří v pohraničí spravují chátrající památky. Obyčejní lidé, spolky i starostové měst či vesnic vyprávějí své vlastní životní osudy, které se prolínají se zničenou urbanistickou krajinou a odcizeným společenstvím ve vysídlených oblastech bývalých Sudet. Podívejte se.
Katolický kněz Josef Suchár se před více než třiceti lety rozhodl změnit atmosféru v pohraniční obci Neratov. Život poutního místa zde obnovuje ve spolupráci s lidmi s handicapem. Nadace Karla Janečka jej za to jmenovala Laskavcem - člověkem, který nezištně koná dobré skutky.
Z divoké rockerky se během dvou dekád proměnila v éterickou vílu překračující hranice mezi popem a alternativou. Její hudební vývoj navíc odráží, čím si procházela v životě. Nyní zpěvačka Lenka Dusilová vydala album Řeka, které je završením jejího pátrání po rodinných kořenech. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví také o dětství mezi trampy, dospívání bez otce a devadesátkové jízdě s kapelou Lucie.
S vítězným děčínským senátorem o slabé horní komoře, nemocnici na kapačkách i o tom, proč jednou můžeme nostalgicky vzpomínat na časy, kdy tady vládl Andrej Babiš.
Každý den je tu rušno, říká Simona Černá, která si před dvěma lety pronajala čerpací stanici v obci na Rakovnicku. Místní ji od toho odrazovali. V Kounově, který se po mnichovské dohodě sám přihlásil k sudetské menšině, se prý žádný podnik nikdy nechytl. Rodačka z Karlových Varů to ale nevzdala, přikoupila stánek, postavila hřiště a vytvořila místo, kam se lidé rádi vrací.
Teplice nad Metují sousedí s přírodní rezervací Adršpašsko-teplických skal. Přestože za skalními masivy míří v létě desetitisíce lidí, v městečku na Broumovsku se dá před turisty docela dobře schovat. Na pěšině, která se od skal vine podél zelených luk a roubených chaloupek, stojí na začátku města kostel a u něj poustevna. Tu se už 10 let snaží zachránit varhaník Ladislav Šikut. Podívejte se.
O hradu Hartenberg v Josefově ještě před pár lety věděli jen lidé z okolí. Tajemné místo v Krušných horách je oku skryté kvůli hustým lesům a pravdou také je, že po čtyřicetileté vládě komunistů zbyly z monumentální stavby jen ruiny. Koncem 90. let hrad objevil nadšenec Bedřich Loos, koupil ho a společně s dobrovolníky začal kámen po kameni stavbu znovu skládat.
Homogenní Česko by mělo být na sto honů vzdáleno od kulturních válek, jaké pozorujeme u sousedů. Přesto se do nich zcela zbytečně noříme.
Králův mlýn nebo také Königsmühle bývala osada v Krušných horách. Celkem sedm domů stávalo v zeleném údolí pod Klínovcem a spadalo pod nedalekou obec Háj. Po odsunu Němců ale statky rodin zely prázdnotou, postupně zmizely z map i paměti lidí. Život do úchvatné, dechberoucí přírody, se už řadu let snaží navrátit Petr Mikšíček, který ruiny domů objevil při své tříměsíční cestě kolem republiky.
Jan Školník vyrostl na pražském sídlišti, před 22 lety se ale rozhodl přestěhovat do Broumova, kde společně se svým bratrem řídí firmu Hobra-Školník. Kromě společnosti vyrábějící izolace, jež zaměstnává sto lidí, společně s manželkou založili Agenturu pro rozvoj Broumovska, prostřednictvím které oživují místní klášterní komplex a kraj. O dopadu pandemie i svých pěších poutích vyprávěl Aktuálně.cz.
Na obálce novely Kocovina bravurního a nedoceněného prozaika Stanislava Berana je shora vyfocené nahnilé jablko na kostkovaném ubruse. Kocovina je stav, ve kterém se nacházejí někteří hrdinové, ale především místa, o nichž kniha vypráví. Vykořeněná oblast, kde mnozí žijí v domech po těch, kteří odsud byli vyhnáni. Nezajímá je zbytek světa a ten se zase nezajímá o ně. Anamnéza Sudet shora.
Co dokázal Tomáš Baťa ve Zlíně, to o půl století dříve vybudoval Carl Dittrich v Krásné Lípě u Rumburka. Továrník a mecenáš nechal v obci zřídit nemocnici, městské lázně, sirotčinec, park a nejkrásnější mauzoleum v Čechách. Hrobka je však dnes dokladem toho, jak rychle se na továrníka zapomnělo. Od odsunu Němců nikdo neměl zájem mauzoleum zachránit a opravit. Až do nedávna.
Moldavská dráha je jedna z nejhezčích tratí v Česku. Krušnohorským terénem se kdysi dalo projet do Německa, od roku 1945 však vlaky končí na česko-saské hranici. Propojení obou stran je teď znovu ve hře a s ním i otázka, jak naložit s historickým nádražím v horní Moldavě. "Část obce se ho snaží oživit, část se ho chce zbavit," říká místostarostka, která tu sní o muzeu sklářství a stylové hospodě.
Traduje se, že Štědrou na Karlovarsku vystavěly ženy. Zatímco sudetští statkáři šli z pole rovnou do hospody, panímámy doma třídily kamení a stavěly z něj stodoly. Samotný zámek, který má druhou největší enfiládu v Česku, údajně postavil hrabě z Kokořova. Přečkal války, privatizaci i úředníky. "Rok co rok mě kontrolují, jestli něco nekradu," říká starosta, který zámek zachraňuje od roku 2011.
Pohraniční město Výsluní leží jen pár kilometrů od Chomutova. Má 200 obyvatel a domy, které v létě zalije slunce, v zimě sníh a na podzim hustá mlha. Právě tady stojí památkově chráněný kostel svatého Václava, který místní opravují od 90. let. Pomáhají jim v tom i filmové produkce. "Peníze z pronájmu investujeme zpátky do opravy kostela. Půl milionu ročně ale nestačí," říká místostarostka.
Stavění otevřené Prahy, která volí osvíceně, proti Sudetům, které volí jen populisty, nemám rád. Sami populisté, jako třeba náš prezident, s tím pak rádi pracují, říká redaktor Respektu Tomáš Lindner, který pochází ze sudetoněmecké rodiny z Krušných hor. Nejzásadnějším problémem je, že odchází tolik mladých lidí pryč, upozorňuje v rozhovoru, který jsme natočili ve spolupráci s Festivalem svobody.
Lidé po revoluci očekávali, že jim nový systém přinese blahobyt a jistotu. Ale spoléhat se na to, že za vás někdo převezme život a vyřeší problémy, úplně nefunguje, míní zpěvačka Lenka Dusilová. Jednodušší je mlčet a nic neříkat, já mám ale tuhle zemi ráda a záleží mi na ní, říká v rozhovoru, který vznikl v rámci Sametového speciálu v Karlových Varech ve spolupráci s Festivalem svobody.
Navzdory varováním svých vrstevníků, že tu chcípnul pes, se vrátila do Jeseníku. Kdysi, ještě jako dítě, tady žila. Teď ale zjistila, že kromě příbuzných nikoho ve městě nezná. Navíc měla pocit, že se zde skoro nic neděje. Martina Seidlerová se rozhodla, že to změní.
Prakticky ze dne na den přišlo po 2. světové válce mnoho sudetských obcí o většinu obyvatel. Místo odsunutých Němců přišly tisíce českých náhradníků, kteří opuštěné nemovitosti obsadili. I po 70 letech je však podle výzkumníka Masarykovy univerzity Štěpána Mikuly poznat, kde Češi žijí staletí a kam se jen přistěhovali. Lidé v dříve německých obcích si od sebe drží odstup a dlouho v nich nevydrží.
Anna Strnadová chodila okolo chátrající secesní budovy v Jablonci nad Nisou skoro každý den. Fasáda, kterou v 60. letech komunisté zbavili všech původních prvků, vůbec nenapovídala tomu, že by se uvnitř mohly skrývat městské lázně z 20. let. Když dospěla a dostala se na divadelní školu, měla sen založit si vlastní projekt ve velkolepém prostoru.
