„Když ho zatýkali, tak on utíkal takovým chodníčkem mezi domy a křičel: Lidičky zachraňte mňa, oni ma zabijú…“ Jako kdyby obchodník Alois Pohůnek ze Střelné věděl, co ho čeká. Odvezli ho do Uherského Hradiště do věznice. A pak už se vrátila jen jeho mrtvola. Z pamětníků, kteří mohou vzpomínat na dramatické Pohůnkovo zatýkání, je Ladislava Guričová dnes už poslední.
Příběh chartistů Chnápkových je jen těžko uvěřitelný. Ukazuje, že některých koutů Česka se revoluce v listopadu 1989 a návrat demokracie nijak nedotkly a vše zůstalo takřka při starém - komunističtí vládci, soudci i úředníci jsou stále na svých místech a rodina Chnápkova s nimi řeší problémy doteď.
Už je jich jen pár. Zažili mučení, zažili tajné zatčení, zažili hrůzu, jakou si nedovedeme představit. Až tady jejich vzpomínky nebudou, bude pro nás všechny obtížnější uvěřit, že se to vůbec stalo. Sledujte další dil seriálu Poslední svědek. Za část archivních materiálů děkujeme Moravskému zemskému muzeu Brno a Občanskému sdružení Paměť.
Jednadevadesátiletý Bohumil Zhof vzpomíná na okamžik, kdy jej začali mučit elektrickým proudem. Do bot mu zavedli plíšky a pustili proud. „Boty dali na nohy, vy jste byli v té chvíli jen v ponožkách nebo bosky. Ta elektřina byla nejhorší. To člověka úplně zvedlo ze židle, celého ho to zkřivilo. A pak jste spadli na zem,“ popisuje.
Čtyřicet let komunismu se podepsalo na osudech desetitisíců Čechoslováků, zavražděných a vězněných po zmanipulovaných procesech, ale i těch, které totalita nutila žít na okraji společnosti. Přesto nezlomila ani mladé lidi - hudebníka Kabzana, spisovatele Placáka a dirigenta Jirounka. V novém seriálu Tváře vzdoru '89 přinášíme vzpomínky těch, kteří vzdorovali komunistické totalitě.
V Česku ale snad demokracie ještě nezemřela, ještě není mrtvá. Právě proto se prezident Miloš Zeman bojí přijít na Albertov, má oprávněný strach, že bude studenty po právu vypískán.
Už je jich jen pár. Zažili mučení, zažili tajné zatčení, zažili hrůzu, jakou si nedovedeme představit. Až tady jejich vzpomínky nebudou, bude pro nás všechny obtížnější uvěřit, že se to vůbec stalo. Sledujte další dil seriálu Poslední svědek. Za část archivních materiálů děkujeme Moravskému zemskému muzeu Brno a Občanskému sdružení Paměť.
"Moc si při vzniku fenoménu underground uvědomila, že tady vzniká něco jiného, ilegální činnost, kdy hudba není to hlavní. Hlavní byla snaha přežít," vysvětluje Dana Němcová motivy, proč hudebníky všemožně podporovala. Pří výsleších na StB ji vydírali narážkami, aby nezapomínala na své děti. V seriálu Tváře vzoru ´89 přinášíme vzpomínky těch, kteří vzdorovali komunistické totalitě.
Lež je nabízena jako pravda, pravda jako lež. Proto by měl být pomník vraždícího maršála aspoň 30 let po sametu odstraněn. Nic dobrého nepřináší.
Je to vina nás, kteří víme, že Horáková byla žena – hrdinka. To my jsme nechali svoje okolí zblbnout natolik, že je tohle „30 let po“ možné.
Ústav pro studium totalitních režimů jsem zrušit nechtěl, obával jsem se jen, aby se nestal ideologickým nástrojem, tvrdí nový radní ústavu František Bublan. Jeho zvolení kritizovala část odborů ÚSTR. Nechci je nějak dehonestovat, ale šlo o jednotlivce, říká bývalý ministr vnitra. Podle někdejšího šéfa ústavu a dnes poslance ODS Pavla Žáčka jsou politici ČSSD odpovědní za to, že se archivy zneužívaly proti občanům. To je naprostý nesmysl, nikdy jsem o něčem takovém neslyšel, odmítá kritiku Bublan.
Komunistická strana i celá společnost se v létě 1969 začíná dělit na vyloučené a ohnuté. KSČ nově vede Gustáv Husák, zatímco Alexander Dubček a další reformátoři postupně a potupně odcházejí.
Nebyly tu dostupné počítače ani softwarový průmysl, lidé si museli shánět vše na černém trhu nebo v zahraničí, přesto počítačová komunita byla aktivní, některé hry se daly zaměnit se zahraniční produkcí, dělaly se hodně textovky, hra s Indiana Jones se váže k událostem Palachova týdne, pokouší se ho zlikvidovat StB a on před nimi prchá, byla provokativní, tak vyšla anonymně, říká Jaroslav Švelch, herní vědec, který působí na univerzitě v norském Bergenu. Dodává, že česká herní studia začínají mít nedostatek lidí, je podle něj třeba, aby se počítačové hry rozvíjely i jako akademický obor.
Už je jich jen pár. Zažili mučení, věznění, zažili strach, jaký si nedovedeme představit. Bez jejich svědectví bychom o tom strachu dnes nevěděli nic. Zdenko Černík prožil ejtěžší okamžiky v brněnské vyšetřovně v Příční ulici nedaleko věznice Cejl, kde ho estébáci bili přes nohy kabelem, dokud neomdlel.
Už je jich jen pár. Zažili mučení, zažili tajné zatčení, zažili hrůzu, jakou si nedovedeme představit. Až tady jejich vzpomínky nebudou, bude pro nás všechny obtížnější uvěřit, že se to vůbec stalo. Vlastu Černou držela Stb ve sklepě nedaleké konspirační vily, kterou využívala pro výslechy, mučení a takzvaná tajná zatčení. Sledujte druhý dil seriálu Poslední svědek. Za část archivních materiálů děkujeme Moravskému zemskému muzeu Brno a Občanskému sdružení Paměť.
V sedmnácti letech pomáhala Vlasta Černá, rozená Přikrylová, ukrývat neprávem odsouzeného kněze Felixe Mariu Davídka, kterému se podařilo uniknout zatčení. S Davídkem a dalším studentem se pak v září 1950 pokusila na jižní Moravě přejít hranice do Rakouska. Sledovala je však tajná policie a Černá nakonec strávila tři měsíce v samovazbě ve sklepě. Dnes je pravděpodobně poslední svědkyní, která může vzpomínat na strašné podmínky v celách uherskohradišťské Franklovky.
Už je jich jen pár. Zažili mučení, věznění, zažili strach, jaký si nedovedeme představit. Bez jejich svědectví bychom o tom strachu dnes nevěděli nic. Se svými vzpomínkami se s námi podělil Jan Petrucha. Bývalý politický vězeň z Hroznové Lhoty je posledním žijícím členem skupiny působící na jihovýchodní Moravě, který může podat svědectví o mučení, věznění a strachu, jaký si nedovedeme představit. Za archivní materiál děkujeme Moravskému zemskému muzeu Brno a Občanskému sdružení Paměť
Jana Petruchu zavřeli komunisté kvůli sepsání letáku proti zrušení Orla, katolické sportovní organizace, která se zapojila do odboje a čelila zatýkání svých příslušníků. Bývalý politický vězeň z Hroznové Lhoty je posledním žijícím členem skupiny působící na jihovýchodní Moravě, který může podat svědectví o mučení, věznění a strachu, jaký si nedovedeme představit.
Jednotliví čeští ministři dostali ideální šanci dokázat, že nejsou zaměstnanci Babiše a holdingu, nýbrž samostatní a zodpovědní správci resortů.
Český premiér Andrej Babiš se prostřednictvím ústavní stížnosti snaží na Slovensku zvrátit rozhodnutí tamních soudů, které loni v obnoveném líčení zamítly jeho žalobu, že je v dokumentech někdejší československé tajné policie StB veden jako její agent neoprávněně. Slovenský ústavní soud v pondělí sdělil, že stížnost přijal k dalšímu řízení. V dlouholeté kauze jeden ze senátů ústavního soudu již jednou rozhodl v Babišův neprospěch.
