Lidé, kteří mají děti, bývají ve starším věku šťastnější než ti bezdětní, ovšem jen za předpokladu, že už jejich potomci opustili rodné hnízdo. Přišli na to výzkumníci z univerzity v německém Heidelbergu. Dospělí potomci, kteří už bydlí sami, dělají rodiče spokojenější, protože jim v případě potřeby nabízí pomocnou ruku a mluví s nimi o jejich starostech.
Každý den lidský mozek nasbírá informace o velikosti 75 gigabytů, což odpovídá paměti velkokapacitního datového disku. Přicházejí k nám z okolí, televize, rozhlasu, počítačů nebo mobilů. Rychlý rozvoj technologií a s ním i boom přenosu informací však nemusí na psychiku působit vždy pozitivně a může vyvolat takzvaný technostres. „Navykli jsme si na to, že jsme všichni pořád neustále ve spojení. Takže když někomu napíšeme, jestli už je doma a nedostaneme odpověď do patnácti minut, vytváříme si v hlavě katastrofické scénáře,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz psycholog Ondřej Pečený.
Studie anglických výzkumníků ukázala, že sociální sítě mohou negativně ovlivňovat duševní zdraví dospívajících pouze zprostředkovaně. Teenageři totiž kvůli jejich používání upozaďují spánek a fyzické aktivity a zároveň se prostřednictvím těchto komunikačních platforem častěji setkávají s šikanou.
Anita Michajluková dvacet let pomáhá rodičům a dětem hledat klíč ke spokojeným vztahům. Sází přitom na podporu každého člověka v hledání jeho vlastní životní cesty. Zkušenosti ze své poradny sepsala do nové knihy Dítě, které se v životě neztratí a vydala ji v červnu u nakladatelství Albatros.
Každý čtvrtý Čech má osobní zkušenost s duševní nemocí a procenta nemocných se dlouhodobě zvyšují. Léčí se přitom jen menší část z nich. U závislosti na alkoholu je to například jen pár procent z těch, kterých se to týká. Podle předsedy České psychiatrické společnosti Pavla Mohra je částečně na vině i stigmatizace, která se s duševními nemocemi stále pojí. I s tím mají pomoci nová centra duševního zdraví. Mají ilustrovat, že péče o duševní zdraví neznamená převážně hospitalizaci na psychiatrii, ale problémy lze často řešit ambulantně při docházkách do center, která by měla být brzy co nejdostupnější.
„Optimismus je opium lidstva,“ píše Milan Kundera v románu Žert. Psycholog Patrik Procházka (27) takové opium zřejmě užívá v koňských dávkách. Přestože se při přesunu z místa na místo neobejde bez vozíku, bere to jako svou výjimečnost a s oblibou říká, že si s sebou všude nosí vlastní židli. V době, kdy si čím dál mladší lidé procházejí depresí nebo syndromem vyhoření, Patrik budí dojem, že se se všemi životními výzvami dokáže poprat jen vlastním odhodláním. „Když lidem říkám, že jsem za vlastní židli rád, protože se díky ní z kopce pohybuju rychleji než Usain Bolt, mají někteří z nich pocit, že na ně ten optimismus jenom hraju. Tak to ale není,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Přestože se zabývá tak složitým a dosud jen zčásti probádaným fenoménem, jakým je lidský mozek, knihy, které o jeho stavbě a funkci píše, jsou neobyčejně populární i u širší veřejnosti. Neuropatolog František Koukolík (77) totiž dovede o oboru svého zájmu vyprávět natolik vlídně, že si ani neurovědou nepolíbení lidé nepřipadají hloupě. Proč jsou pro naši společnost tak důležití altruisté, kteří upřednostňují zájmy skupiny nad vlastní cíle? Proč se někteří psychopati dostávají na vrchol společenského žebříčku a jiní končí ve vězení? I na tyto otázky odpovídá v rozhovoru pro Aktuálně.cz pořízeném na diskusním fóru Meltingpot, které bylo součástí festivalu Colours Of Ostrava.
Britská vláda se chystá přesvědčovat občany, že by měli v noci déle spát, aby tak co nejlépe chránili své zdraví. V oficiálním dokumentu, který připravilo ministerstvo zdravotnictví, chce lidem mimo jiné představit vědecké argumenty, proč by měli pravidelně spát alespoň sedm hodin. Zároveň bude varovat, že chronický nedostatek spánku může způsobit vážné zdravotní problémy včetně vyššího rizika obezity, infarktu, cévních mozkových příhod nebo deprese.
Máte málo důvodů ke smíchu? Nepotřebujete je, říká Petr Fridrich, který se před téměř deseti lety stal prvním instruktorem jógy smíchu u nás. Na kurzech využívá takzvané smíchocviky, během nichž lidé smích předstírají a postupně se dostávají do toho přirozeného.
Pouhé tři týdny stačí takzvaným nočním sovám na to, aby "přetočily" své biologické hodiny a stala se z nich ranní ptáčata. Tvrdí to britští a australští vědci v nové studii. Lidem, kteří chodí spát pozdě, podle nich navíc změna spánkových návyků prospěje, například pozitivně ovlivní jejich duševní pohodu.
V Česku se každý den připraví o život zhruba čtyři lidé. Začátkem týdne proběhla médii zpráva o sebevraždě 24letého studenta práv, který nezvládl vyhazov od státnic. Pohledy na incident nejsou jednotné, podle psychoterapeuta a kouče Martina Zikmunda však student mohl trpět i dalšími problémy, které ve smrt vyústily. Varuje také před vnitřním sebepoškozováním, které se rozšířilo s příchodem sociálních sítí. "Tlak na srovnávání se je větší. Lidé s poruchami osobnosti si sebeubližují navenek, poznáte to a jsou oficiálně nemocní. Ale u oficiálně zdravých lidí to nepoznáte. Většina sebepoškozování se v lidské společnosti děje srovnáváním se s ostatními," říká v rozhovoru.
Téměř polovina evropské populace je vystavena škodlivé míře hluku, jenž negativně ovlivňuje zdraví. Kromě poškození sluchu nebo špatného spánku může dlouhodobé vystavování se nadměrnému hluku vést i ke kardiovaskulárním onemocněním či neurózám. Profesor Josef Syka z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR se celý život zabývá neurofyziologií se zaměřením na účinky hluku na mozek a poškození sluchu. V rozhovoru pro Aktuálně.cz připouští, že hluk ohrožuje už kojence a provází lidi celým životem, přesto se v posledních letech situace zlepšuje.
Vyhoření z práce, deprese nebo dlouhodobý spánkový deficit označuje za novodobou patologii a na svých seminářích učí unavené manažery lépe zvládat práci pomocí meditace. Říká, že k ní má ve svém oboru neobvyklý přístup využitelný v praktickém životě. Francouzský filozof Fabrice Midal, který byl jedním ze dvou hlavních hostů úterní konference HR Meeting v pražském DOXu, věří, že snažit se zůstat v klidu a zvládat vše s úsměvem není cesta, jak se cítit v náročném pracovním dni lépe.
Osmatřicetiletý Milan trpí takzvanou bipolární poruchou. Prudké záchvaty obrovského nadšení a štěstí střídají hluboké deprese. S nemocí se léčí už čtyři roky a problémy se stále zhoršují. "Bez odborné pomoci psychiatrů se neobejdu," říká. Milan je jedním z desítek tisíc lidí, kteří s touto nemocí bojují a teď mají šanci na lepší péči. V Česku se právě rozjíždí nové projekty komunitní péče - lékař nebo sestra by například pacienta navštívili u něj doma, namísto hospitalizace. Moderní postupy umožňují peníze z fondů EU, z nichž také nyní míří miliardy na stavbu nových center duševní péče.
Lidé po celém světě jsou nyní smutnější, naštvanější a vyděšenější než kdykoli dříve. Míra všech tří pocitů v roce 2018 oproti minulým letům narostla. Poukázal na to globální výzkum emocí, který pravidelně přináší Gallupův ústav. Nejnegativněji naladěné jsou v současnosti středoafrické státy a nejpozitivněji zase uvažují obyvatelé některých zemí Latinské Ameriky.
Až třetina Čechů trpí problémy se spaním či usínáním. Nekvalitní spánek přitom může ovlivnit nejen aktivitu po celý den, ale také rozvoj civilizačních chorob nebo nádorové bujení. Poruchy spánkového režimu se zdaleka netýkají jen seniorů nebo dospělých středního věku, ale také dětí. Profesorka neurologie Soňa Nevšímalová se spánkovými poruchami a zdravím zabývá desítky let. V rozhovoru pro Aktuálně.cz odhaluje, za co všechno špatné spaní může a jak jej zlepšit.
Duševní onemocnění postihne v České republice během života zhruba každého čtvrtého člověka. Mezi nejčastější psychiatrické diagnózy patří úzkosti či deprese. S panickými atakami nebo myšlenkami na sebevraždu by nově mohla lidem pomoci mobilní aplikace Nepanikař. Tu vymysleli studenti Vysokého učení technického v Brně a za jejím vznikem stojí mimo jiné i osobní boj s psychickými potížemi spoluautorky aplikace.
Britský princ Harry a známá americká moderátorka a herečka Oprah Winfreyová společně vytvoří dokumentární seriál o duševním zdraví. Ve středu to oznámil Kensingtonský palác. Snímky v roce 2020 uvede streamovací služba společnosti Apple.
Michal Pitoňák se již více než osm let věnuje výzkumu lidí s odlišnou sexualitou a jejich duševního stavu. Je autorem několika studií, výzkumným pracovníkem v Národním ústavu duševního zdraví a zakladatelem odborné společnosti Queer Geography. Hned na začátku rozhovoru se vymezuje proti pojmu homosexuálové. "Je to terminologie ze 20. století, pořád je stigmatizující, a navíc to není ani přesné. Bavíme se o neheterosexuálech, kam patří lidé různých sexualit, včetně bisexuálů nebo pansexuálů. Od používání pojmu homosexuálové se již ustupuje," vysvětluje Pitoňák.
Hubená mladá žena s hnědými vlasy zastřiženými do mikáda. Kromě tajemného smutku v očích na ní není poznat, že by za sebou mohla mít nějaké životní trauma. Přesto před čtyřmi lety po těhotenství spadla do pasti alkoholu, ze které se vyhrabala až necelý rok zpátky. O své závislosti a tom, co jí předcházelo, se dnes 27letá Michaela Duffková svěřuje na úspěšné facebookové stránce Zápisník alkoholičky. Svou identitu blogerka poprvé odhalila v rámci kampaně Suchej únor na akci FuckUp Night v pražském kině Lucerna.
