Před půltisíciletím zemřel jeden z největších géniů renesanční hudby Josquin Desprez. Díla, která složil v posledních letech života, nabídne 15. května koncert festivalu Pražské jaro.
Že bude zahájení letošního 76. ročníku Pražského jara mimořádné, rozhodl už okamžik, kdy vedení festivalu oslovilo Václava Lukse, zakladatele a vedoucího souboru Collegium 1704, zaměřeného na historicky poučenou interpretaci především barokní hudby.
Festival Pražské jaro ve středu ve Smetanově síni pražského Obecního domu tradičně zahájila Má vlast Bedřicha Smetany, tentokrát v podání souboru Collegium 1704. V sále mohli být výjimečně přítomni diváci, protože koncert je součástí pilotního projektu ministerstva kultury. Ten má ukázat cestu k návratu diváků na kulturní akce.
Finálová kola Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro, která se konají zároveň se zahájením přehlídky, jsou napínavá pro publikum i účastníky. Mladým hudebníkům – do věku 30 let, ale hlásí se i mnohem mladší – jde o hodně: titul laureáta může jejich kariéru posunout ne snad rychlostí katapultu, ale přece jen podstatně.
Čtyři koncerty festivalu Pražské jaro, včetně toho zahajovacího 12. května, se ve Smetanově síni pražského Obecního domu uskuteční za přítomnosti publika. Do pilotního projektu ministerstva kultury byly dále zařazeny repríza zahajovacího koncertu 13. května, debutový večer 26. května a závěrečný koncert 3. června.
S dramaturgem Pražského jara Josefem Třeštíkem o neznámých dílech známých mistrů. O bulváru, který hudebníci čtou, ale nikdo mu nevěří. A také o příbuzenství s Franzem Kafkou.
Pořadatelé festivalu Pražské jaro představili upravený program, který bere v potaz opatření proti šíření koronaviru.
S Václavem Luksem, uměleckým vedoucím a dirigentem Collegia 1704, o symfonické básni Má vlast, jejíž provedení bude řídit na úvodním koncertě letošního ročníku Pražského jara.
Snažím se před orchestrem nezapomenout na úsměv, říká František Macek před svým premiérovým vystoupením na festivalu Pražské jaro.
Příjmení Semerádová je na české scéně staré hudby pojem. Jednou by měl někdo napsat knihu o této pražské rodině, která pořádá mezinárodní festival Letní slavnosti staré hudby a vybudovala vzdělávací instituci Collegium Marianum − Týnská škola, zaměřenou na historická umění.
Budete mě ještě potřebovat, až mi bude čtyřiašedesát? zeptal se kdysi s lehkou ironií sir Simon Rattle. Citoval píseň od Beatles a zároveň narážel na svůj rodný Liverpool. Teď je britskému dirigentovi o rok víc a stále patří k nejžádanějším osobnostem v oboru.
Pokud má člověk na koncertě zničehonic pocit, že se ocitl v kině, dost možná právě poslouchá skladbu Olgy Neuwirth. Její hudba modeluje atmosféru tak přesvědčivě, jako by se měnila na obrazy, a neohlíží se na použité prostředky. Festival Pražské jaro uvede 28. a 29. května několik kompozic dvaapadesátileté Rakušanky, která coby rezidenční skladatelka ročníku 2021 osobně přijede do české metropole.
Publikum si o něm myslí, že klasickou hudbu nebere dost vážně, a Ray Chen to ví. Vůbec mu to ale nevadí. Prý je to v zásadě pravda. "Hudebníků, kteří se berou vážně, máme až až," říká. "Já na to jdu jinak."
Festival Pražské jaro, který se letos uskutečnil jen on-line, chce příští rok již opět v tradiční podobě nabídnout čtyři desítky koncertů. Na tom zahajovacím 12. května v Obecním domě zazní Smetanova Má vlast v podání Rozhlasového symfonického orchestru Berlín pod taktovkou Vladimira Jurowského.
K vrcholům příštího ročníku festivalu Pražské jaro, jehož pořadatelé v úterý dopoledne zveřejnili program, bude patřit česká premiéra Dvanácté symfonie Philipa Glasse. Završuje téměř třicetiletou práci amerického skladatele na trilogii inspirované deskami dnes již nežijícího anglického rockera Davida Bowieho.
Kdyby nebylo pandemie koronaviru, 75. ročník festivalu Pražské jaro by tento týden vrcholil Beethovenovou velkolepou Devátou symfonií, kterou by Česká filharmonie hrála ve vyprodaném Obecním domě. Místo toho její smyčcová sekce zahraje dva Beethovenovy komorní smyčcové kvartety – a budou se vysílat on-line.
Debut Mahana Esfahaniho na festivalu Pražské jaro ze všeho nejvíc překvapuje tím, že k němu dochází až letos. Šestatřicetiletý íránsko-americký cembalista sice žije v Praze, ale pracuje po celém světě jako hudebník i autor pořadů pro stanici BBC.
Alternativní program hudebního festivalu Pražské jaro tento pátek pokračuje on-line koncertem mladých hudebníků. Stream z pražské HAMU představí čtyři talenty nastupující generace: sedmnáctiletého klavíristu Jana Čmejlu, stejně starého houslistu Eduarda Kollerta, šestadvacetiletého hráče na bicí nástroje Ladislava Bilana mladšího a sedmadvacetiletou klarinetistku Annu Paulovou.
Jen prostřednictvím on-line přenosu zažijí diváci festivalu Pražské jaro, který musel kvůli novému typu koronaviru zrušit většinu programu, jeho významnou letošní orchestrální premiéru: skladbu třiatřicetiletého Jana Ryanta Dřízala. Že se jmenuje Zběsilost v srdci, tedy stejně jako snímek Davida Lynche z roku 1990, je shoda náhod, i když nejde o jedinou filmovou asociaci.
